Popularita kefíru v posledních letech výrazně vzrostla a spolu s ní i počet vědeckých studií, které zkoumají jeho účinky na lidské zdraví. Přestože řada výsledků působí slibně, odborníci připomínají, že kefír není zázračný lék. Největší přínos má jako součást pestré a vyvážené stravy.
Co se dozvíte v článku
Tradiční nápoj znovuobjevený moderní medicínou
Kefír je fermentovaný nápoj vyráběný nejčastěji z kravského, kozího nebo ovčího mléka. Existuje také vodní varianta, která se připravuje bez mléka. Jeho historie sahá do oblasti Kavkazu, kde byl po staletí považován za nápoj podporující dlouhověkost a vitalitu. Dnes se o něj intenzivně zajímají i vědci, protože obsahuje mimořádně pestrou směs probiotických bakterií a kvasinek.
Na rozdíl od běžných jogurtů obsahuje desítky různých druhů mikroorganismů. Právě tato rozmanitost je podle odborníků jedním z hlavních důvodů jeho možných zdravotních přínosů. Během fermentace vznikají také bioaktivní látky, které mohou působit na lidský organismus ochrannými a podpůrnými účinky.
Pomocník pro trávení a střevní mikrobiom
Nejčastěji se o něm mluví v souvislosti se zdravím střev. Díky vysokému obsahu probiotik může podporovat rovnováhu střevního mikrobiomu a napomáhat správnému trávení. Z výzkumů vyplývá, že pravidelná konzumace kefíru může zmírňovat některé zažívací obtíže, například nadýmání, průjmy nebo příznaky syndromu dráždivého tračníku.
Pozoruhodný je také jeho vliv na osoby trpící intolerancí laktózy. Během fermentace totiž dochází k částečnému rozkladu mléčného cukru, díky čemuž kefír obsahuje méně laktózy než běžné mléko. Některé studie navíc naznačují, že kefír může zlepšovat schopnost organismu laktózu trávit. Důvodem lepší snášenlivosti může být podle odborníků pomalejší vyprazdňování žaludku po konzumaci fermentovaných produktů, což dává tělu více času na zpracování laktózy.
Kefír a imunita
Významná část současného výzkumu se zaměřuje dále na vztah kefíru a imunitního systému. Některé experimentální studie ukazují, že látky vznikající během fermentace mohou ovlivňovat zánětlivé procesy v těle a podporovat obranyschopnost.
Zjistilo se, že kefír může stimulovat aktivitu určitých imunitních buněk, podporovat tvorbu protilátek a zároveň omezovat množení některých škodlivých mikroorganismů. Kromě toho byly prokázány účinky proti bakteriím jako salmonela, E. coli nebo Helicobacter pylori, jež bývá spojována se žaludečními vředy. Je třeba však upozornit, že většina těchto výsledků pochází z laboratorních studií. Definitivní potvrzení účinků u lidí bude vyžadovat další výzkum.
Může chránit srdce a cévy?
Některé studie naznačují, že kefír by mohl mít pozitivní vliv také na kardiovaskulární systém. V centru pozornosti jsou především jeho možné účinky na krevní tlak, hladinu cholesterolu a triglyceridů v krvi.
Předpokládá se, že probiotické bakterie v kefíru mohou ovlivňovat metabolismus tuků a podporovat vylučování cholesterolu z organismu. U některých pokusů na zvířatech bylo zaznamenáno snížení hladiny „špatného“ LDL cholesterolu i celkového tuku v krvi.
Výsledky studií u lidí ale zatím nejsou jednotné. Zatímco některé výzkumy zaznamenaly zlepšení metabolických ukazatelů, jiné významnější změny nepotvrdily. Odborníci proto zdůrazňují, že kefír nelze chápat jako náhradu léčby, ale spíše jako možnou součást zdravého životního stylu.
Naděje pro osoby s cukrovkou
Pozornost vědců vzbuzuje také možný vliv kefíru na diabetes 2. typu. Na základě několika studií se zdá, že jeho pravidelná konzumace může přispět ke snížení hladiny krevního cukru nalačno a zlepšit citlivost organismu na inzulin.
Podle odborníků by za tím mohl stát vliv probiotik na střevní mikrobiom a omezení chronického zánětu v těle, který bývá s diabetem často spojený. U některých pacientů s cukrovkou bylo během klinických studií zaznamenáno i snížení hodnot glykovaného hemoglobinu, tedy ukazatele dlouhodobé hladiny cukru v krvi.
Ani zde však vědci zatím nehovoří o definitivně potvrzeném účinku. Potřebné jsou další studie, které určí, jaké množství kefíru je skutečně přínosné a po jak dlouhé době jeho konzumace.
Možné protirakovinné účinky
Jednou z nejvíce diskutovaných oblastí je možný vztah kefíru a prevence některých druhů rakoviny. Z laboratorních studií vyplývá, že některé látky obsažené v kefíru mohou zpomalovat růst nádorových buněk nebo podporovat jejich zánik.
V experimentech byly sledovány například jeho účinky na buňky rakoviny tlustého střeva nebo prsu. Podle některých hypotéz může kefír působit nepřímo, tedy celkovým posílením imunity a zlepšením střevního mikrobiomu. Zároveň je nutné dodat, že jde zatím převážně o předběžné výsledky z laboratorních a zvířecích studií. Kefír rozhodně nelze považovat za léčbu rakoviny.
Dáváte si kefír?
Kefír není vhodný pro každého
Přestože je kefír obecně považován za bezpečný, nemusí vyhovovat každému. U některých lidí může zpočátku způsobovat nadýmání, plynatost nebo mírné zažívací obtíže, zejména pokud dotyční nejsou zvyklí na vyšší příjem probiotik. Začínat by se s ním proto mělo postupně po menších dávkách.
Opatrnosti by měli dbát také lidé s oslabenou imunitou nebo pacienti užívající léky potlačující imunitní systém. V těchto případech se doporučuje konzultovat jeho konzumaci napřed s lékařem. Kefír kromě toho obsahuje malé množství alkoholu, které vzniká přirozeně během fermentace. Pro většinu lidí jde o zanedbatelné množství, citlivější jedinci by o něm ale měli vědět.
Zdroje: webmd.com, cambridge.org, healthline.com
