SUMMARY
It is not easy to say how many alcoholics are in CZ. Instead of talking about “alcoholism“ we should more appropriately name it as alcohol addiction and alcohol abuse. The accurate definitions of these diagnoses are in International Classification of Diseases and other literature (Nespor, 2007).
V případě závislosti na alkoholu musí postižený naplnit nejméně tři z šesti znaků za posledních 12 měsíců. I když jsou tyto znaky formálně vzato rovnocenné, za klíčové považujeme bažení po alkoholu (craving) a zejména zhoršené sebeovládání ve vztahu k alkoholu. Pro diagnózu škodlivého užívání alkoholu je třeba, aby docházelo k tělesnému nebo duševnímu poškození v důsledku pití alkoholu, ale bez závislosti.
Výše zmíněné posuzování vztahu k alkoholu v populaci je velmi nespolehlivé z řady důvodů. Patří k nim mimo jiné pocity stigmatizace, nedostatečná informovanost o alkoholu a závislosti, malá informovanost o léčbě a jejích formách, nedostatečná síť ambulantních zařízení a čekací doby v lůžkových zařízeních, ekonomické zřetele (ušlý zisk, platby u lékaře atd.) a obavy ze znevýhodnění v pracovní oblasti.
Počet ambulantně léčených pro diagnostikované problémy způsobené alkoholem činil v roce 2005 pouze 27 400 osob, což je zlomek na alkoholu závislých nebo ho užívajících škodlivě.
Původní data z České republiky
Počet rizikových a závislých konzumentů v ČR můžeme odhadovat na základě dotazníku AUDIT, který byl použit v šetření Názory občanů na zdraví a zdravotnictví v roce 2006 (N = 2326, věk 18-64 let, průměrný věk 39,2 roku). AUDIT je screeningový dotazník používaný ve světě pro posouzení výskytu rizikového a problémového pití v populaci.
Dotázaný může v AUDIT získat 0 až 40 bodů, přičemž doporučená interpretace skóre je:
* 0 až 7 bodů - spotřeba alkoholu bez zřetelného rizika, * 8 až 19 bodů - rizikové nebo škodlivé pití, osoba je indikována pro krátkou intervenci, * 20 a více bodů - vážné problémy ve vztahu k alkoholu se značnou pravděpodobností závislosti na alkoholu; osoby s tímto skóre by měly vyhledat odbornou pomoc.
Výsledky ukazují, že 2 procenta populace (přes 140 tisíc ekonomicky aktivních obyvatel ČR) konzumují alkohol s problémy, které by vyžadovaly odbornou pomoc. Velmi pravděpodobně jde o závislé osoby. Rizikovým nebo škodlivým způsobem pije alkohol téměř pětina dospělé populace (přes 1,3 mil. obyvatel z dospělé ekonomicky aktivní populace ČR).
Jde přitom o konzervativní odhad, který reprezentuje jeho dolní hranici. Je tomu tak proto, že i v anonymních šetřeních mají dotázaní tendenci udávat nižší spotřebu alkoholu, než je skutečnost (tendence vypovídat sociálně žádoucím způsobem), a také proto, že osoby s problémy ve vztahu k alkoholu častěji odmítají účast na dotazovém šetření.
Odhady na základě mezinárodního srovnání
Interní zpráva pro britského ministerského předsedu (Prime Minister’s Strategy Unit, 2003) odhadovala počet závislých na alkoholu v britské populaci osob starších 15 let na 7 procent. Kdybychom tento odhad převedli do našich poměrů, vyšlo by nám 614 351 osob závislých na alkoholu v ČR.
Podotýkáme, že podle OECD i podle Světové zdravotnické organizace má ČR vyšší spotřebu alkoholu na jednoho obyvatele než Velká Británie. Alfonso a spol. (2004) odhadují, že někdy během života trpělo duševní poruchou způsobenou alkoholem 5,2 % obyvatelstva Belgie, Francie, Německa, Itálie, Nizozemska a Španělska. Přepočteno na počet obyvatel by se v České republice opět jednalo o statisíce osob.
Prevence
Alkohol představuje závažné riziko pro veřejné zdraví i podle prominentních lékařů. Prevenci škod způsobených alkoholem zdůrazňuje i zpráva expertní skupiny Světové zdravotnické organizace (WHO, 2007). My se nyní zaměříme na zprávu Britské lékařské asociace (BMA, 2008), protože jde o velmi obsáhlou a důkladně zpracovanou zprávu. Navíc Velká Británie má relativně vysokou spotřebu alkoholu, takže uvedené stanovisko je pro nás relevantní.
Autoři zprávy nejprve shrnují rizika alkoholu, k nimž patří nádorová onemocnění, jaterní cirhózy, některé cévní mozkové příhody, závislost na alkoholu, dopravní nehody, pády, jiné úrazy a násilné příčiny smrti. S alkoholem souvisí násilná i jiná trestná činnost, nižší produktivita práce a sociální problémy (např. rozvodovost). Roční škody způsobené alkoholem v roce 2002/2003 činily v Anglii 55,1 miliardy liber, ve Skotsku 1,13 miliardy liber a v Severním Irsku 0,74 miliardy liber.
Doporučení
Britská lékařská asociace doporučuje mimo jiné:
* Zvyšovat zdanění alkoholu více, než roste inflace. * Omezit dobu prodeje alkoholu i hustotu míst, kde se prodávají alkoholické nápoje. * Prosazovat zákaz prodeje alkoholických nápojů intoxikovaným osobám.
Riziko násilného chování pod vlivem alkoholu roste ještě více za následujících okolností: velký počet lidí v malém prostoru, hlasitá hudba nebo hluk, velký počet mladých lidí, špatné osvětlení, špína a nepořádek, nedostatečné větrání a špatně připravený personál.
* Citelně postihovat ty, kteří pravidla poruší, včetně odebrání licence k prodeji alkoholu. * Zákaz reklamy alkoholu před 21. hodinou a před promítáním filmů, na které má přístup mládež do 18 let. * Zakázat výrobcům alkoholu sponzorovat sportovní a kulturní akce, kterých se účastní mládež.* Všechny alkoholické nápoje i reklamy na ně by měly nést informace o obsahu alkoholu a o jeho riziku.
Lidé, kteří se dostávají do zdravotní péče pro úrazy, trávicí poruchy, duševní obtíže apod., by měli být náležitě vyšetřeni na problémy způsobené alkoholem. Soustavně by se u nich také měla provádět krátká intervence, např. zpětná vazba, posilování motivace, aktivní předání, nabídnutí svépomocné příručky (Nešpor 2006, 2007).
V závěru zprávy doporučuje tým Britské lékařské asociace vedený prof. sirem Charlesem Georgem vytvořit materiální podmínky pro účinnou prevenci i léčbu problémů způsobených alkoholem. Zpráva vyjadřuje podporu snahám Světové zdravotnické organizace. Děkujeme prof. MUDr. Jaroslavu Blahošovi, DrSc., předsedovi České lékařské společnosti J. E. Purkyně za to, že nás upozornil na materiál Britské lékařské asociace.
Literatura k dispozici u autorů
PhDr. Ladislav Csémy1, MUDr. Karel Nešpor, CSc.2, MUDr. Hana Sovinová3 Psychiatrické centrum Praha1, Psychiatrická léčebna Bohnice2, Státní zdravotní ústav3 (csemy@pcp.lf3.cuni.cz, nespor.k@seznam.cz, sovinova@szu.cz)