Steatóza jater většinou probíhá bez viditelných symptomů. Co ji způsobuje?

5. 8. 2021 7:30
1 nový názor

Jaterní choroby jsou mezi lidmi stále častější, což souvisí třeba s narůstajícím počtem obézních pacientů, ale také se zvýšenou konzumací alkoholu nebo se stále běžnějším výskytem cukrovky. Jedním z problémů, s nimiž se potýká poměrně velké procento populace, je steatóza jater. Její projevy jsou obvykle nenápadné, ale v závažnějších případech může člověka ohrozit na životě.

Funkce jater

Játra jsou podobně jako mozek nebo srdce pro život člověka naprosto nepostradatelná. Jedná se o centrální orgán látkové výměny, který hraje klíčovou roli v metabolismu tuků, sacharidů a bílkovin, ale má i celou řadu dalších funkcí. U dospělého člověka váží zhruba 1,5 kilogramu a za minutu tudy proteče asi 1,5 litru krve.

Na břišní stěnu se játra dospělého člověka promítají v podobě pravoúhlého trojúhelníku. Nachází se pod pravou částí klenby brániční, konkrétně v horní pravé části břišní dutiny. Téměř celou jejich plochu pokrývá pobřišnice (až na místo, kde jsou přirostlá k bránici), což jim dodává částečně lesklý vzhled. V těle člověka pak plní následující funkce:

  • detoxikace organismu – játra filtrují z krve všechny škodlivé a odpadní látky, čistí krev od produktů metabolismu a zároveň ji zbavují různých zplodin, které vznikají například při užívání léků,
  • produkce enzymů – játra produkují látky bílkovinné povahy, které hrají důležitou roli při srážení krve a hojení ran, jsou potřebné pro přenos železa a zároveň stimulují odpověď imunitního systému,
  • zásobní funkce – játra uchovávají glykogen (komplexní cukr) a tuky na dobu, kdy je tělo bude potřebovat ke svému fungování, a jsou zde uskladněny také některé vitamíny a minerály (například železo),
  • tvorba žluči – játra vytváří žluč, která je následně uložena ve žlučníku, přičemž spolu se žlučí z jater odchází také odpadní látky, které putují do střev a poté jsou vyloučeny z těla,
  • látková výměna – játra regulují metabolismus cukrů, tuků, bílkovin, vitamínů a minerálů.

Kromě toho, že játra plní v lidském organismu řadu důležitých funkcí, jsou také schopná se rychle regenerovat. Tato obnova představuje neustále probíhající proces, kdy při čištění krve od odpadních látek dochází k postižení jaterních buněk, které pak znovu dorostou. Funguje to ovšem jen do určité míry. Při dlouhodobém vystavení toxickým látkám může dojít k nevratnému poškození jaterní tkáně.

Co je steatóza jater?

Jaterní steatóza, kterou lékaři označují také jako ztučnění nebo ztukovatění jater, v dnešní době představuje poměrně běžný zdravotní problém. Jedná se o stav, kdy u pacientů dochází k abnormálnímu hromadění lipidů v játrech, což může výrazně narušit jejich funkci nebo způsobit jejich nevratné poškození.

V rámci steatózy dochází v játrech ke změnám normálních metabolických pochodů. Nadměrné ukládání tuku v buňkách je přitom způsobené buď jeho zvýšenou tvorbou, nebo naopak sníženým uvolňováním tukových částic. Pokud se v organismu pacienta hromadí, postupem času dochází ke zvětšení jater a v některých případech se může rozvinout také jaterní cirhóza.

Steatóza často představuje první stupeň poškození jater vlivem nadměrné konzumace alkoholu (tzv. alkoholická steatóza jater), ale za ztučnění jater může být zodpovědná i celá řada jiných faktorů, které nemají s alkoholem nic společného. V hepatocytech, což jsou jaterní buňky, se přitom hromadí tuk v podobě kapének. Ty se pak volně pohybují v cytoplazmě nebo jsou obalené membránou.

Podle toho, jak tukové kapénky na mikroskopické úrovni vypadají, lékaři rozlišují dva druhy steatózy. Jedná se o malokapénkovou steatózu, kdy se v játrech nachází větší množství drobných kapének, a dále o velkokapénkovou steatózu, pro kterou je typická jedna velká kapénka, jež utlačuje organely buňky na periferii. Makroskopicky pak játra bývají žlutá a na řezu mastná.

O steatóze lékaři hovoří ve chvíli, kdy je tukem poškozeno více než 5 % hepatocytů. Pokud je poškození menší než 33 %, jedná se přitom o lehkou steatózu, v rozmezí od 33 % do 66 % se pak mluví o středně těžké steatóze, a pokud je akumulovaným tukem postiženo více než 66 % hepatocytů, jde o steatózu těžkou.

Proč ke steatóze jater dochází?

Že se jaterní steatóza rozvíjí u pacientů, kteří příliš často holdují alkoholu, je mezi lidmi dobře známé. Nadměrná konzumace alkoholických nápojů se řadí mezi poměrně běžné příčiny poškození jater a může mít velice závažné následky. Ve skutečnosti však steatóza postihuje i osoby, které alkohol buď vůbec nepijí, nebo si ho dopřávají pouze příležitostně.

Nealkoholová steatóza jaterní (nonalcoholic fatty liver, NAFL) byla poprvé popsána v roce 1980 a od té doby jejích případů neustále přibývá. Tento stav přitom spadá do široké kategorie nealkoholických onemocnění jater (NAFLD, nonalcoholic fatty liver disease), která zahrnují několik na sebe navazujících jaterních obtíží. Ta vedou k jejich poškození a výrazně omezují jejich funkčnost.

Zatímco steatóza představuje první stupeň postižení jater, u některých pacientů se nemoc brzy přesouvá do další fáze, kterou je nealkoholová steatohepatitida (NASH, nonalcoholic steatohepatitis). Ta pak může přejít také do fibrózy nebo cirhózy a často vede k rozvoji hepatocelulárního karcinomu.

Jaké má steatóza jater příčiny?

Existuje tedy celá řada činitelů, které mohou způsobit rozvoj jaterní steatózy. Na prvním místě je samozřejmě nadměrná konzumace alkoholu, která způsobuje zahlcení jaterních enzymů a hledání alternativní cesty pro jeho odbourávání. Produkty trávení alkoholu pak v hepatocytech stimulují zvýšenou tvorbu tuku a rychlost odstraňování kapének se nedokáže vyrovnat jejich přibývání.

Kromě alkoholiků mají vyšší riziko usazování tuku v játrech jedinci, kteří jsou obézní a trápí je vysoký cholesterol v krvi. Příčinou těchto obtíží často bývá zvýšený příjem potravy (přejídání se) a nevhodné složení stravy. To pak souvisí s těmito problematickými aspekty:

  • zvýšený přísun tuků, mastných kyselin a sacharidů do jater,
  • porucha výdeje triacylglycerolu z jater do krevního oběhu,
  • zvýšená tvorba tukových substancí v játrech.

Více ohroženi rozvojem steatózy jater pak bývají také diabetici, kteří svůj zdravotní problém neřeší nebo cukrovku léčí špatným způsobem. Na rozvoj steatózy ovšem může mít vliv také porušený metabolismus lipidů (hyperlipoproteinémie a hypercholesterolemie), nedostatečná výživa (hlavně chybějící bílkoviny) či porucha vstřebávání živin vlivem resekce střev nebo odejmutí části střeva.

Problematické pak samozřejmě bývá také požití některých toxických sloučenin, jako jsou různé jedy (například konzumace muchomůrky zelené), a s rozvojem steatózy často souvisí také užívání některých léků. Jedná se především o kortikoidy, tetracykliny, salicyláty nebo valproát. V některých případech se však příčinu vůbec nepodaří odhalit.

Rizikové faktory:

  • alkoholismus,
  • obezita,
  • vysoký cholesterol,
  • nevhodné složení stravy,
  • hyperlipoproteinémie,
  • hypercholesterolemie,
  • cukrovka,
  • malabsorpční syndromy,
  • malnutrice (špatná výživa),
  • užívání některých léků,
  • toxické látky,
  • nadměrný stres.

Steatóza se může vyskytnout také u těhotných žen, ale ve většině případů se po porodu vše postupem času opět vrátí do normálu. U některých nastávajících matek ovšem hrozí akutní těhotenská steatóza, která v nejhorším případě může vyžadovat i ukončení těhotenství. Smrtnost v tomto případě dosahuje až 20 %.

Poměrně specifickým stavem je pak Reyův syndrom, což je označení pro smrtelně nebezpečné ztučnění jaterní tkáně. K tomu může u některých malých pacientů dojít při podání Aspirinu nebo jiného léku, který obsahuje kyselinu acetylsalicylovou. Z toho důvodu se doporučuje u dětí nahradit tyto léky paracetamolem.

Máte potíže s játry?

Jaké má steatóza jater příznaky?

Rozvine-li se u pacienta steatóza jaterní tkáně, obvykle si své obtíže vůbec neuvědomuje, jelikož probíhají asymptomaticky (bez viditelných příznaků). Většinou se pak jedná o náhodný nález, který lékař objeví v rámci některých vyšetření nebo během předoperační přípravy. Pokud se nějaké symptomy dostaví, souvisí obvykle se zvětšením jater a jsou spíše nespecifické. Patří sem:

Zvětšená a tuhá játra mohou tlačit na okolní orgány v břišní dutině, což vyvolává nepříjemné pocity plnosti a svíravé bolesti břicha. Mezi další možné příznaky se pak řadí také žloutenka, jelikož tukové částice v játrech narušují jejich funkci, což omezuje normální produkci žluči. Kromě toho pak může steatóza přejít do akutního stavu, který je pro pacienty velice nebezpečný.

Akutní steatóza jater, ve kterou se může alkoholická nebo těhotenská steatóza vyvinout, se obvykle projevuje zvýšenou únavou spolu s nevolností a zvracením. Kromě toho může dojít k poškození srdce, mozku či slinivky břišní, protože játra neplní svou detoxikační funkci. Následovat pak může selhání ledvin a pacienti většinou upadají do kómatu. Ačkoliv se zpočátku nemoc může zdát jako obyčejná viróza, někdy končí i smrtí pacienta (u alkoholiků často náhle).

Možné komplikace

Zatímco někteří pacienti trpící steatózou jater nepociťují prakticky žádné obtíže, u jiných se může tento stav brzy vyvinout ve steatohepatitidu, což je zánětlivé postižení jater. Dále pak může steatóza pomalu přejít v cirhózu (tvrdnutí jater). Toto závažné chronické onemocnění způsobuje celkovou přeměnu jaterní tkáně i jejího cévního řečiště.

Diagnostika

Příznaky steatózy jater se obvykle nijak neliší od běžných trávicích obtíží, a proto je pacienti většinou nepovažují za důležité. V některých případech se pak toto onemocnění nemusí projevovat vůbec. Do lékařské ordinace tak pacienty nejčastěji zavedou jiné problémy a steatóza bývá pouze náhodným nálezem při vyšetření z jiné příčiny.

Pro diagnostiku těchto obtíží se nicméně používají hlavně zobrazovací metody, díky kterým lékaři vidí, jak jsou játra velká a jak vypadají. Jedná se například o CT vyšetření s podáním kontrastní látky nebo o ultrazvuk. Jasným důkazem je pak i histologický rozbor jaterní tkáně, který lékař získá pomocí biopsie.

Léčba steatózy

Jaterní steatóza, která ještě nepokročila do dalšího stádia poškození jater, představuje reverzibilní stav. V případě alkoholiků, u nichž prozatím nedošlo k vývoji cirhotických změn (přestavba jaterní tkáně), tak může plná abstinence pomoci vrátit játra opět do normálu. To samé pak platí i pro obézní pacienty, kteří mohou díky dietnímu režimu stav jater výrazně zlepšit.

Léčba steatózy se pak samozřejmě odvíjí od toho, co potíže u pacienta vyvolalo. Žádný speciální lék v tomto případě neexistuje, a proto se lékaři soustředí hlavně na potlačení jednotlivých příčin. Pokud je na vině nadměrná konzumace alkoholu, je nutné s jeho pitím přestat, u obézních jedinců zase může pomoci zavedení dietetických opatření a snížení příjmu tuků ve stravě.

Je-li na vině jiná příčina (například užívání léků nebo otrava houbami), i zde hraje nejdůležitější roli odstranění těchto faktorů. To platí také v případě, že se steatóza jater u pacienta rozvinula na základě nedostatečné léčby cukrovky. Stejně tak se musí vyvolávající příčina obtíží řešit i za předpokladu, že pacienta trápí nějaká porucha, jako je hyperlipoproteinémie.

Zlepšit pacientův stav pak mohou i hepatoprotektiva, což jsou léky, které chrání játra před toxickým poškozením a zároveň zvyšují jejich detoxikační kapacitu. Jejich efekt bez dodržování zdravé životosprávy však bývá omezený. U akutní těhotenské steatózy, kde je stav pacientky velice vážný, je někdy nutné přistoupit k ukončení těhotenství.

Steatóza jater: jídelníček

Jak odtučnit játra? Vzhledem k tomu, že nealkoholové ztučnění jater většinou souvisí s obezitou a nadměrným příjmem potravy, nejlepším řešením je v případě steatózy jater dieta. Úprava životního stylu by ovšem měla zahrnovat také pravidelný aktivní pohyb, který pomůže pacientovi spálit tuky, rozproudí krev a roztáhne cévy.

Pokud člověka trápí hepatomegalie se steatózou, je nutné zaměřit se na dietní jídelníček, který má základ v racionálním stravování. Důležité je zcela se vyhnout konzumaci alkoholu. Při jaterní dietě byste pak měli omezit příjem tuku (hlavně živočišného) a jednoduchých cukrů. Z jídelníčku je potřeba vyloučit také nadýmavé potraviny, kam patří čerstvé pečivo, luštěniny nebo zelí.

Jestliže patříte mezi pacienty, kteří se zároveň léčí s cukrovkou II. typu, o vhodném jídelníčku při steatóze jater byste se raději měli poradit s výživovým specialistou. Pozvolná redukce tělesná váhy většinou vede ke snížení obsahu tělesného tuku, zmenšení steatózy a poklesu inzulinové rezistence. Snížení nadměrné hmotnosti by pak mělo ulevit nejen játrům, ale také kloubům, svalům a cévám.

Zdroje: internimedicina.cz, stefajir.cz, wikiskripta.eu, nemoci.vitalion.cz

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?