Včasný záchyt rakoviny slinivky: Nový screening by mohl přijít už během pěti let

V Česku zatím neexistuje plošný screening rakoviny slinivky, který by byl určený pro celou populaci. Lékaři ale sledují pacienty s výrazně zvýšeným rizikem, například kvůli dědičné zátěži nebo výskytu onemocnění v rodině. To by se ale v budoucnu mohlo změnit a vyšetření by se mohlo rozšířit i na širší část populace.

O rakovině slinivky se mluvilo v Plzni

Včasný záchyt rakoviny slinivky by se v Česku mohl v příštích letech výrazně posunout. Na zářijovém chirurgickém kongresu v Plzni uvedl náměstek ředitele Fakultní nemocnice v Plzni Ondřej Topolčan, že podle odhadu by mohl screeningový program zaměřený na časné odhalení rakoviny slinivky vzniknout během následujících pěti let. Podle jeho slov by měl stát na kombinaci různých laboratorních metod.

Pokud se takový program podaří zavést, mohl by pomoci zachytit onemocnění v době, kdy ještě nemusí způsobovat výrazné obtíže a kdy mají lékaři více možností, jak nádor léčit. Zatím však jde o výhled do budoucna, nikoli o termín oficiálně stanoveného celopopulačního screeningu. V současnosti se organizované vyhledávání zaměřuje především na osoby s výrazně zvýšeným rizikem.

Proč se rakovina slinivky těžko odhaluje?

Slinivka břišní, neboli pankreas, se nachází hluboko v dutině břišní. Menší nádor proto nemusí způsobovat žádné obtíže a jeho přítomnost nemusí být snadno zjistitelná ani při běžném vyšetření. Situaci komplikuje také skutečnost, že neexistuje jediný jednoduchý test, který by dokázal rakovinu slinivky spolehlivě odhalit u zdravého člověka.

Jak upozorňují odborníci z FN Plzeň, například u mamografického screeningu stačí k odhalení nádoru relativně jednoduché zobrazovací vyšetření. U slinivky je situace podstatně komplikovanější. Karcinom pankreatu navíc může dlouho probíhat bez příznaků. Z toho důvodu se odborníci snaží najít způsob, jak zachytit nádor ještě v době, kdy je malý, a případně odhalit přednádorové změny.

Screening rakoviny slinivky v ČR

Rakovina slinivky v současnosti nepatří mezi hrazené celopopulační screeningové programy v České republice. Oficiální přehled populačních screeningů zahrnuje například nádory prsu, děložního hrdla, tlustého střeva a konečníku, plic a prostaty. Rakovina slinivky mezi nimi bohužel zatím není.

To ale neznamená, že se v Česku screening slinivky neprovádí vůbec. Od roku 2024 funguje program včasného vyhledávání rakoviny slinivky břišní zaměřený na osoby s výrazně zvýšeným rizikem. Do sledování jsou zařazováni lidé, u kterých je riziko vzniku onemocnění vyšší například kvůli genetické predispozici nebo výskytu rakoviny slinivky v rodině.

Kdo může být zařazen do screeningu?

Screening není určen pro každého člověka, který se obává rakoviny slinivky. Cílí na skupiny, u nichž je riziko onemocnění významně vyšší než v běžné populaci. Podle programu Nemocnice Na Homolce jde především o:

• osoby, které mají dva příbuzné s rakovinou slinivky, přičemž alespoň jeden z nich je příbuzný prvního stupně, tedy rodič, dítě nebo sourozenec,
• pacienty s opakovanými akutními záněty slinivky nebo chronickou pankreatitidou v kombinaci s některými genetickými změnami,
• osoby s genetickou poruchou, která je spojena s vysokým rizikem vzniku rakoviny slinivky.

Do rizikových skupin mohou podle odborných programů patřit také nositelé některých dědičných mutací, například v genech BRCA1, BRCA2, PALB2 nebo ATM, a lidé s některými dědičnými syndromy či hereditárními formami pankreatitidy. Přesná kritéria se přitom mohou mezi jednotlivými programy lišit.

Jak screening rakoviny slinivky probíhá?

Vyšetření není založeno na jediném testu. U rizikových osob se používá dlouhodobé sledování a kombinace několika metod. Jednou z klíčových metod je endoskopická ultrasonografie neboli EUS. Lékař při ní zavede ultrazvukovou sondu pomocí endoskopu do trávicího traktu. Díky tomu může pankreas zobrazit z bezprostřední blízkosti a hledat drobné změny, které nemusí být při běžném ultrazvukovém vyšetření dobře patrné.

Další důležitou metodou je magnetická rezonance (MR). V rámci sledování rizikových pacientů se podle používaných protokolů kombinuje s endosonografií a laboratorními vyšetřeními. Cílem není pouze najít již vzniklý nádor. Lékaři se snaží zachytit také přednádorové změny nebo velmi časné stadium onemocnění, kdy může být nádor ještě možné chirurgicky odstranit.

Screening nabízí například IKEM

Jedním z pracovišť, která se screeningu vysoce rizikových pacientů věnují, je Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM). Ten uvádí, že screeningový program zahrnuje klinické sledování, odběry krve a zobrazovací vyšetření v pravidelných intervalech. Součástí programu je také endoskopická ultrasonografie. Pracoviště zároveň nabízí genetické vyšetření zaměřené na zárodečné mutace, které mohou riziko karcinomu pankreatu zvyšovat.

Program včasného vyhledávání rakoviny slinivky má ale třeba také Nemocnice Na Homolce. Pokud se člověk domnívá, že patří do rizikové skupiny, může podle informací nemocnice vyplnit dotazník a zaslat jej k posouzení. Pracoviště následně vyhodnotí, zda splňuje kritéria pro zařazení do programu.

Co když nepatříte do rizikové skupiny?

Pro zdravého člověka bez významných rizikových faktorů v současnosti neexistuje doporučený pravidelný screening rakoviny slinivky. Důvodem není to, že by lékaři význam časného záchytu podceňovali. Problém představuje především samotná diagnostika. V běžné populaci není dostatečně účinný, jednoduchý a dostupný test, který by bylo možné pravidelně provádět u milionů lidí.

Právě proto se současný výzkum zaměřuje na hledání nových metod, které by mohly nádor zachytit v krvi nebo pomocí jiných biologických markerů. V Česku například probíhají výzkumné projekty zaměřené na genetické, imunochemické a lipidomické metody včasného záchytu.

Vědci vidí potenciál v krevních testech

Jednou z cest, jak by se mohl screening rakoviny slinivky v budoucnu rozšířit, je vývoj krevního testu, který by dokázal zachytit nádorové změny ještě v časném stadiu. Výzkumné týmy se proto zaměřují na takzvané biomarkery, což jsou látky nebo jejich změny v organismu, které by mohly na přítomnost nádoru upozornit.

Jednou z perspektivních možností je lipidomický přístup. Ten sleduje rozdíly ve složení a koncentraci lipidů v krevní plazmě zdravých lidí a pacientů s nádorem slinivky. V Česku se tato metoda dále klinicky ověřuje a na jejím výzkumu se podílí více zdravotnických zařízení.

Zatím však nejde o běžně dostupný screeningový test, který by si člověk mohl nechat jednoduše provést u praktického lékaře. Současné sledování lidí s vysokým rizikem rakoviny slinivky se opírá především o pravidelné lékařské kontroly, odběry krve a zobrazovací vyšetření, například endoskopickou ultrasonografii.

Vývoj krevního testu proto představuje především příslib do budoucna. Než bude možné takovou metodu běžně využívat ve screeningu, musí se v klinických studiích ověřit, jak přesně dokáže nádor zachytit, a také jak často vede k falešně pozitivním či negativním výsledkům.

Jak poznat, že je potřeba vyšetření?

Absence populačního screeningu neznamená, že by člověk měl ignorovat nové zdravotní obtíže. Lékaře je vhodné navštívit například při nevysvětleném hubnutí, dlouhodobé bolesti v horní části břicha nebo zad, žloutence, změnách trávení či nově vzniklé cukrovce. Tyto příznaky mohou mít řadu jiných příčin a samy o sobě neznamenají rakovinu slinivky. Pokud však přetrvávají nebo se kombinují, je důležité zjistit jejich příčinu.

U lidí s významnou rodinnou zátěží je navíc vhodné o riziku informovat praktického lékaře nebo specialistu. Právě rodinná anamnéza a genetické faktory mohou rozhodnout o tom, zda je pro člověka vhodné zařazení do specializovaného sledování.

Tichý zabiják jménem rakovina slinivky: Proč neexistuje test, který ji včas odhalí?

Zdroje: idnes.cz, ikem.cz, nsc.uzis.cz, homolka.cz, casopiskbm.cz, chirurgieplzen2026.cz