Jak se žije českému lékaři v USA?

Lékař Martin Bareš pracuje ve Spojených státech jako vědecký pracovník v oblasti neurologie. „Zatímco v České republice je čistě vědecká kariéra záležitost spíše velmi drahého koníčku, v USA si vědecký pracovník přijde na trojnásobek až šestinásobek průměrného platu,“ říká Bareš…

Chcete vědět, co vše musí český lékař zvládnout, aby dostal práci ve Spojených státech? Zajímají vás podrobnosti o vzdělávání na amerických univerzitách, o tamním věděckém výzkumu? Ptejte se! Na vaše otázky odpoví lékař Martin Bareš, který pracuje ve Spojených státech jako vědecký pracovník v oblasti neurologie.

Působí druhým rokem na University of Minnesota v Minneapolis jako Postgradual Associate. Dělá výzkum v oblasti neurověd.

„Poznal jsem řadu kolegů z Česka, kteří v USA působí a chodím alespoň na „observership“ na neurologickou kliniku, přednášky a podobně, “ píše Martin Bareš pro Zdravotnictví a medicína.

V práci mám kolegy americké studenty, kteří mi podali informace o studiu, postgraduálním vzdělávání atd.

„Každopádně – zkušenost je to veliká. Protože mám s sebou rodinu – manželku a syna předškolního věku, mám pohled na americké zdravotnictví i z druhé strany – ze strany pacienta.“

DOTAZY A ODPOVĚDI:

Pavel Otahal

Zajímalo by mě, jakým způsobem se Vám podařilo najít zaměstnání na University of Minnesota. Co by jste doporučil všem, co by rádi začali s vědeckou kariérou v USA?

Do Minneapolis jsem odešel na konci léta 2003 poté, kdy jsem získal desetiměsíční stipendium Fulbrightovy nadace (Proshek-Fulbrightův program pro české lékaře, pro bližší informace www.fulbright.cz).

Po několika měsících oboustranného seznamování mi Univerzita nabídla prodloužení mého působení o další rok a přechod na vědecké místo Postdoctoral Associate, což jsem vzhledem k časově náročnému výzkumu, který jsme zahájili, přijal.

V současnosti jsme rozjeli další dva projekty, které věřím, že dokončím do léta 2005, kdy se plánuji vrátit na své domovské pracoviště v Brně.

Co mohu doporučit? Rozhodně v první řadě dobrou pracovní morálku, protože Američané velmi rádi pracují a své výzkumníky si pečlivě vybírají. Další výhodou může být předchozí publikační činnost (samozřejmě v zahraničních časopisech) a osobní kontakty. Znalost programování, statistiky a matematiky může výrazně zvýšit vaše šance.

Důležitá je schopnost adaptace a improvizace, která je naštěstí Čechům vlastní a v tom bych viděl naši velkou výhodu. Další záleží na specifické oblasti výzkumu, ve které se chcete v USA uplatnit.

Samozřejmostí je dobrá znalost angličtiny, mnoho trpělivosti pri vyřizování všech nezbytných formalit, zvyknout si, že zpočátku není vaše pozice odpovídající tomu, čeho jste v ČR dosáhl (což zejména platí o lékařích, jejichž diplomy a atestace nejsou uznávány a věnují se čistě výzkumu, pokud si netroufnou na americké licenční zkoušky).

Ta pověstná troška štěstí – na šéfa, kolegy, pracoviště, město, platí i v USA. Když se zpětně podívám na svůj proces, tak ze všeho nejtěžší bylo vlastní rozhodnutí do USA odejít, ostatní nebylo lehké, ale rozhodně zvládnutelné.

Nabídky na místa vědců lze najít například v časopisech jako jsou Science, Nature, Cell a podobně. Jinak život v Minnesotě je méně hektický než u nás, lidé jsou velmi přátelští, jakákoliv afiliace k Univerzitě je velmi oceňována

Barbara Holečková

Pokud vím, tak vědci a výzkumníci v Česku se nedočkají moc velkého finančního ohodnocení. Jak je to v USA? Jsou američtí vědci dobře placeni? Popřípadě která oblast vědy je finančně nejlukrativnější?

Pokud mohu posoudit, tak výzkum v USA je na úplně jiné úrovni v oblasti platové. Je to dáno výraznou podporou federální vlády, místních státních vlád, měst, různých dobrovolných organizací a vůbec podporou běžných Američanů, kteří považují investice do výzkumu za věc prvořadého významu. Tomu odpovídá I finanční a společenské ohodnocení vědců, kdy některé špičky vědeckého výzkumu jsou známy jako různé celebrity.


^DÁLE ČTĚTE 😐
|
Český lékař v USA: požadavky úřadů jsou logické
Americký sen české zdravotní sestry1. díl
Americký sen české zdravotní sestry2. díl
Americký sen české zdravotní sestry3. díl
|


Každopádně výzkumem se lze velmi dobře uživit, samozřejmě záleží na pozici, kterou člověk zastává. Například v mém případě (Postdoctoral Associate, pozice, na kterou se lze dostat po získání Ph.D.), mám plat průměrného Američana, navíc výhody zaměstnanecké Univerzity (zdravotní pojištění pro rodinu, což je relativně vysoká částka (poznámka: v USA neexistuje systém povinného zdravotního pojištění jako u nás, je na každém, zda se pojistí a jak).

Pokud jste na pozici tzv. Faculty a získáte stabilní místo na Univerzitě, jde váš plat výrazně nahoru – zhruba o trojnásobek až šestinásobek oproti průměrnému platu, což v USA je opravdu dost peněz.

Strategicky se z mého pohledu jeví finančně i odborně nejlukrativnější mít Faculty position jako klinický lékař a pracovat částečně s pacienty a současně vest svůj vědecký tým podporovaný granty. V České republice je čistě vědecká kariéra záležitost spíše velmi drahého koníčku.

A která oblast medicíny je nejlukrativnější? Na tuto otázku lze obtížně odpovědět, ale možná je dobré podívat se na prevalence nemoci a na odborné články publikované v prestižních časopisech a počty schválených grantů NIH (National Institute of Health). Kardiovaskulární onemocnění, onemocnění plic, genetika (výrazný nárůst), diabetes, pro nás nezvykle vysoká, ale pro svět pochopitelná podpora výzkumu AIDS, dále onkologie, transplantologie, v současnosti stale sílící podpora výzkumu demencí a v neposlední řadě výzkum kmenových buněk jsou asi tím hlavním proudem.

Dita Mayerová

Kterou část českého lékařského vzdělání jste při své vědecké činnosti v USA nejvíce uplatnil?

Velmi dobrá a zajímavá otázka. Určitě mi pomohla předchozí vědecká a publikační činnost během působení v ČR, kdy jsem se naučil základním pravidlům vědeckého výzkumu a získal určitou autoritu u nových kolegů.

Rozhodně mi pomohla zkušenost s klinickou neurologií, práce s pacienty. Protože velká většina základního výzkumu se v USA provádí na zdravých dobrovolnících, klinických studií s pacienty je méně a většina vědců jsou nelékaři (já jsem měl to štěstí, že můj šéf je neurology a provádíme výzkum v oblasti funkční magnetické resonance mozku jak se zdravými dobrovolníky, tak s pacienty).

Na druhou stranu jsem si zpočátku v USA musel osvojit znalosti statistiky, psychologie a vůbec psychologický způsob vědeckého experimentu, na který jsem nebyl zvyklý. O matematice ani nemluvím, od doby maturity jsem se s ní doma nesetkal, přitom bez matematiky se v současné době základní výzkum provádět nedá.

A v neposlední řadě jsem se musel naučit být více aktivní, klást otázky, zkrátka být vidět a nebát se vystupovat. Jak jsem zde slyšel na jednom z mnoha školení: “Nejhloupější otázka je tak, která nebyla položena.”

www.Zdravi.Euro.cz

Ohodnoťte tento článek!