Anketa ZaM: Zrušení poplatků musí být trvale kompenzováno (2. část)

otazník, otazníky, otázky, nejasnosti

Zjišťovali jsme, jaký názor na zvažované rušení regulačních poplatků ve zdravotnictví mají lékaři, manažeři zdravotnických zařízení i představitelé profesních sdružení. V druhé části ankety časopisu Zdravotnictví a medicína odpovídali: Ilona Hülleová, Zorjan Jojko, Jaromír Vašát, Petr Chudomel, Marek Zeman, Jaromír Gajdáček a Zdeněk Kabátek.

MUDr. Ilona Hülleová předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR

Regulační poplatky byly zavedeny s očekáváním dopadu regulační funkce na neodůvodněné vyhledávání zdravotní péče ze strany pacientů či jejich rodičů. Jejich další efekt byl finanční, kdy poskytovatelé zdravotních služeb obdrželi určitý finanční obnos přímo od pacientů a tento byl příslušně zohledněn i v úhradové vyhlášce. Již tehdy bylo počítáno s tím, že úhrada od zdravotních pojišťoven bude doplněna částkou vybranou prostřednictvím regulačních poplatků. Od počátku jsme preferovali spíše nastavení určité spoluúčasti pacientů na vybraných zdravotních službách než takto zavedené regulační poplatky, a to zejména u dětí.

Efekt regulačních poplatků proti zneužívání systému časem postupně klesal, nicméně jejich finanční přínos se stal pro některé poskytovatele nezanedbatelným. Praktičtí lékaři pro děti a dorost byli politickým rozhodnutím o zrušení regulačních poplatků u dětí do 18 let věku a tím, že nedošlo k adekvátní finanční kompenzaci ze strany MZ ČR či zdravotních pojišťoven, velmi poškozeni. Za uplynulé roky jejich praxe přišly o desítky až stovky tisíc korun. Jednalo se až o 5% pokles v měsíčních příjmech ambulancí praktických lékařů pro děti a dorost. Přes opakovaná každoroční jednání na MZ ČR toto dosud nebylo napraveno. Průchody ordinacemi se vrátily do původních kolejí a není neobvyklé, že ošetření vyhledávají pacienti s banalitami.

Velkým zklamáním bylo a je i obcházení regulačních poplatků některými poskytovateli, kteří jejich nevybírání využívají k nekalé konkurenci v poskytování svých služeb. Jako nespravedlivé vidím neomezené hrazení regulačních poplatků v nemocnicích u diagnóz, které vyžadují dlouhodobou hospitalizaci, často za doprovodu rodiče. Pro některé rodiny či matky samoživitelky se úhrada poplatků stala velkým problémem, nebo dokonce důvodem nepodstoupení plánované další hospitalizace či operace. Zatíženi jsou tak zejména chroničtí pacienti.

Osobně si myslím, že systém regulačních poplatků ztratil svůj původně zamýšlený význam a kromě finančního přínosu pro zdravotnická zařízení nic moc do systému zdravotnictví nepřináší. Zachovala bych a navýšila poplatek za využívání lékařské pohotovostní služby, která je často zneužívaná. Místo současného regulačního poplatku bych preferovala spoluúčast pacientů na vybraných zdravotních službách a možnost připojistit se na tuto spoluúčast u komerčních pojišťoven. Pro hospitalizované pacienty by měl být regulační poplatek zachován, ale omezen na rozumnou dobu, o které lze jistě diskutovat. Domnívám se, že pokud došlo či dojde ke zrušení regulačního poplatku v ambulantní sféře, měl by být poskytovatelům tento výpadek řádně kompenzován.

Osobně bych také preferovala zavedení poplatku za ošetření u specialistů, které pacient čerpá bez doporučení příslušného praktického lékaře. To je ovšem závislé na dalších jednáních a zejména na rozhodnutí naší politické reprezentace. Výpadek v příjmech poskytovatelů zdravotních služeb kvůli zrušení regulačních poplatků každopádně jen prohloubí finanční a personální devastaci v některých oblastech zdravotní péče. Pohyb pacienta v systému zdravotnictví je potřeba ovlivnit zejména jeho zapojením do kontroly financování jeho péče, a to i s možností podílet se přiměřenou mírou spoluúčasti na některých zdravotních službách.

MUDr. Zorjan Jojko předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR

Myšlenka zrušení regulačních poplatků (RP) nám vadí od doby, kdy byly zrušeny u péče o pacienty mladší 18 let, a to jen s částečnou a přechodnou kompenzací pouze od několika málo zdravotních pojišťoven (ZP). Pro ambulantní specialisty (AS) jde o velmi citlivou otázku, protože jsme jediným segmentem péče, u něhož v přímé časové souvislosti se zavedením RP (tj. k 1. 1. 2008) byla o 5 % (z 1,05 na 1 Kč) snížena hodnota bodu. Průměrná tržba z RP na jeden úvazek lékaře činí v současné době měsíčně cca 10 tisíc Kč, tj. cca 120 tisíc Kč ročně. Nejde tedy o žádnou zanedbatelnou položku.

Připouštíme, že přibližně již od 2. pololetí roku 2008 RP přestaly plnit svoji regulační funkci (v 1. pololetí 2008 mnozí z nás v rámci poklesu hodnoty bodu a poklesu počtu příchozích pacientů nemohli RP přijít na jméno, to však přestalo platit již právě před koncem roku 2008), proto se na RP díváme spíše jako na malou spoluúčast pacientů na péči o ně samotné. Spoluúčast, kterou smíme (a musíme) chtít jen při splnění zákonem definovaných podmínek, tj. v rámci klinických vyšetření, musíme ji hlásit ZP, a tedy ji i řádně daníme, respektive užíváme k financování chodu ambulance včetně nákupu přístrojů a spotřebního materiálu. Bude-li tato nemalá částka tržeb našich ambulancí zrušena, musí být nějakým způsobem (nejspíše v platbách od ZP) plně a trvale kompenzována. Zdravotní péče se bez peněz poskytovat nedá a tím spíše ne péče kvalitní.

Čtěte také:

Anketa ZaM: Zrušení poplatků musí být trvale kompenzováno (1. část)

Nemocnicím prý rušení poplatků nevadí, soukromníci jsou proti

MUDr. Jaromír Vašát ambulantní specialista, Zlín

Tento primitivně populistický a hloupě podbízivý krok dále prohloubí finanční deficit a nestabilitu systému financování zdravotnictví a nejvíce dopadne na chronicky nemocné v lůžkových zařízeních, kde se v důsledku nedostatku peněz a při obnovení nadužívání či zneužívání zbytné ambulantní i lůžkové péče postupně skrytě nutně omezí materiální část léčebné a ošetřovatelské péče.

U socialistů není tento postoj překvapením, neboť jejich dlouhodobé klamání veřejnosti tvrzeními o tzv. bezplatnosti a nárokovosti veškeré zdravotní péče je notoricky známo a je také jednou z příčin dlouhodobě neuspokojivé finanční kondice systému. Stěží k uvěření je však v této souvislosti v médiích citovaný názor zdravotnického experta ANO prof. Rostislava Vyzuly, svědčící o fatální absenci základních informací o skutečné roli poplatků ve finančním toku zdravotnických zařízení a také o skutečnosti, že jmenovaný pravděpodobně nevybral a nezaúčtoval jediný poplatek.

Tyto peníze byly a jsou zdanitelným a zdaňovaným příjmem zdravotnických zařízení, a tedy mj. příspěvkem do státního rozpočtu. Je také zcela zřejmé, že poplatky nikoho nezruinovaly, lidé je většinově již akceptují a jejich prostřednictvím došlo k omezení čerpání zbytné péče, což značně finančně zatěžovalo systém. Pokud dojde ke skutečnému zrušení poplatků, lze nejspíš očekávat plíživé, „neveřejné“ omezování zvláště hmotné složky lůžkové a následné péče se všemi negativními důsledky. Opět se rozbují klientelismus a „šedá ekonomika“ v systému. Nelze než přát všem občanům – a zvláště voličům obou uvedených stran – skutečně pevné zdraví. Budou jej potřebovat.

MUDr. Petr Chudomel, MBA ředitel Oblastní nemocnice Kolín

Takzvané regulační poplatky – bez ohledu na to, zda mají, či nemají regulační efekt – se staly za 6 let existence stálou položkou na straně příjmů každého zdravotnického zařízení. Konkrétně v naší nemocnici to činí za rok přes 31 milionů korun. Což v době, kdy bojujeme o každou korunu, není nevýznamný výpadek.
Vždy jsem byl jejich zastáncem. Zejména ve formě jakési spoluúčasti pacienta při hospitalizaci (strava, ale i voda, teplo, světlo či úklid) jsou potřebné.

Poplatek za využití pohotovostní služby, která je enormně nákladná, bych rozhodně ponechal, třeba i zvýšil. Naopak poplatky za návštěvu lékaře jsou diskutabilní – obzvlášť pokud je pacient ke kontrole pozván samotným lékařem. Poplatky za děti považuji za asociální. Poplatek za recept bych ponechal jako ochranu před nadužíváním předepisovaných léků, ale snížil bych jej.

Ať tak či onak, pokud dojde k omezení tzv. regulačních poplatků, měl by být výpadek plynoucí z jejich zrušení zdravotnickým zařízením nějak kompenzován.

MUDr. Marek Zeman, MBA ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Z hlediska enormního úsilí, které jsem v posledních dvou letech vynaložil na udržení vyrovnaného hospodaření Vinohradské nemocnice, nemohu přivítat žádný výpadek na příjmové stránce rozpočtu. Toto se týká i rušení poplatků ve zdravotnictví. Navíc jsem pro zachování tohoto typu poplatků, nikoli pouze z ekonomického, ale i z principiálního hlediska. Mají totiž velký symbolický význam.

Poukazují na skutečnost, kterou si bohužel ještě dnes neuvědomuje většina populace, a to že náklady na zdravotní péči neustále rostou. Pokud budeme chtít v budoucnu a v současném rozsahu využívat nových léčebných metod, zdroje z veřejného zdravotního pojištění nebudou a nemohou stačit.

Ing. Jaromír Gajdáček, Ph. D. prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR a generální ředitel Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR

Ukázalo se, že systém regulačních poplatků nebyl koncipován zcela vhodně. Od začátku vyvolával neustálé diskuse, dohady a zbytečné emoce. Lékaři nejprve třicetikorunový poplatek odmítali, dnes od zdravotních pojišťoven požadují kompenzaci ztráty těchto příjmů. Nicméně plošné rušení regulačních poplatků nepovažuji za dobrý tah. Princip spoluúčasti pacientů na péči o jejich zdraví je podle mého názoru správný a je třeba o něm diskutovat i nadále.

Občanům by měla být dána možnost se na své zdraví připojistit. Na druhé straně by pojišťovny měly mít zákonnou možnost odměnit ty klienty, kteří se ke svému zdraví chovají odpovědně, například snížením sazby pojistného. Jednoznačně jsem pro zachování úhrady nákladů za stravu a nocleh v lůžkových zdravotnických zařízeních.

Ing. Zdeněk Kabátek ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny

V tomto případě můj názor není až tak důležitý, protože VZP není tím, kdo by o této věci měl či mohl rozhodnout. V případě rozhodnutí o zrušení poplatků je samozřejmě důležité brát v potaz skutečnost, že zdravotnická zařízení přijdou o část příjmů, a v té souvislosti je na místě diskuse jak tento výpadek řešit.

Unknown media type: poll
1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!