Čro 2: Jak to vidí Jan Pirk

prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka: Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem profesor Jan Pirk, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny. Dobrý den. (needitovaný přepis pořadu)

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Nevládní protikorupční organizace, odborníci a zástupci podnikatelů přicházejí s iniciativou, aby zákonodárci ještě do konce mandátu odhlasovali 9 klíčových požadavků. Ty mají přispět k efektivnějšímu boji s korupční praxí. Vy jste se, pane profesore, prezentace rekonstrukce státu zúčastnil.

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

Ano, já jsem včera večer se zúčastnil vlastně zahajovací akce této aktivity. Já musím říct, že je to, že to je strašně záslužná aktivita a nevím, jaký to bude mít dopad na naše zákonodárce, i když tam řada politiků, řekl bych z toho slušného spektra těch slušných politiků tam byla. Je otázka, jestli se to podaří prosadit, protože to jsou zákony, které jsou víc než potřebné. Já si myslím, že je, já jsem o tom nikdy tak moc nepřemýšlel, ale takový zákon, že, já jsem nevěděl, co jsou to akcie na doručitele, protože žádné nemám, ale že můžou být akcie, u kterých se neví, komu patří a toto mi přijde úplně, to mi přijde, že to vůbec, jak to někdo mohl vymyslet, že má někdo anonymní majetek a nemusí ho přiznávat a nemusí vědět nebo tato doživotní imunita a tak dále a dále, to je 9 zákonů, které si myslím, že by, pokud by se podařilo je prosadit, tak by ta společnost pochopila, že se tady obrací něco k lepšímu a že skutečně nebudou možné takové ty věci, které se děly do teďka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Jak vy vnímáte ten současný boj s korupcí? Nebo možná i vnímavost populace vůči korupci jako takové.

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

No, víte, já samozřejmě, že boj proti korupci je správná věc, ale na druhou stranu musím říct, že třeba ten zákon o veřejných zakázkách vedl k tomu, že prakticky se vůbec nic nemůže podniknout. Já bych uvedl příklad. Jako my chceme, my potřebujeme koupit nové monitory pro monitorování pacientů po srdečních operacích a prostě už rok a půl to nemůžeme prosadit, protože ty, kteří vyrábějí špatné monitory, které neumějí to, co potřebujeme, se vždycky odvolají, že to je účelové, že to je zmanipulovaná zakázka a my rok a půl nemůžeme koupit nové monitory. Já jsem včera tam mluvil s několika lidmi z různých sfér veřejného života a oni říkali, že totéž se týká třeba i stavebnictví a dalších věcí, kde prostě se veřejné zakázky nemohou realizovat díky tomu zákonu, protože vždycky ten, kdo dělá něco nekvalitního a neumí to, no, tak ten se odvolá, že to je účelové, že to je zmanipulovaná zakázka a to, čili boj proti korupci ano, ale racionální.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Vidím, že vám leží na srdci mnohé politické téma, mohli bychom říct.

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

No, neleží, no samozřejmě, že mi leží na srdci, protože jsme občani této země, žijeme tady, protože tady žít chceme, protože ji máme rádi a chtěli bychom, aby to tady fungovalo pokud možno co nejlépe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Švýcaři se nedávno v referendu postavili proti zlatým padákům pro managery. Měla by se posílit práva akcionářů, kteří o těch bonusech rozhodují. Jaká je to pro vás zpráva? Vy jste se ostatně před pár dny vrátil ze Švýcarska.

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

Já jsem se vrátil, ale já jsem tam byl sportovat. Já jsem tam nebyl …

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Nebyl jste hlasovat …

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

… já jsem běžel na běžkách závod. Tak ve Švýcarsku ten princip, ten systém referend je zavedený mnoho desítek možná i více let. Tam ten politický systém je na tom postavený. U nás na to nejsme zvyklí. Víme, co se dělo vlastně referendum byla prezidentská volba a co se dělo ve společnosti, že ta společnost se tak rozhádala. V tom Švýcarsku to je běžně zavedené. Tam v každé vesnici o všem mají referenda. U nás to není moc zavedeno. Je otázka, jestli jsme na to zralá společnost nebo nejsme. V tom Švýcarsku také není všechno růžové. Já musím říct, že třeba ten, ta organizace toho běhu byla vynikající, ale když jsme šli do restaurace večer si dát těstoviny, což vytrvalostní závodníci vždycky si dávají těstoviny, no tak ta obsluha byla horší než v Česká v té pizzerii, takže není tak, není všechno, nejsou všechno švýcarské hodinky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

A myslíte si, že proč u nás nedochází tolik k tomu referendu? Mělo by?

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

No, tady to nebyla nikdy, nebyla to tradice. Tady byl jiný politický systém. V Rakousku-Uhersku, pokud jsem dobře informován, tak to nikdy nebylo, my jsme ten systém převzali. Švýcarsko je něco úplně specifického. Takže nevím, asi je to dobré toto referendum, jenomže zase je velký problém ta manipulace veřejnými sdělovacími prostředky, hromadnými sdělovacími …

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Jak to myslíte?

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

… hromadnými sdělovacími prostředky, manipulace. Tak když, že jo, je známé pořekadlo, že stokrát opakovaná lež se stane pravdou, takže by mohlo dojít, je tady to nebezpečí, že může bejt i cíleně manipulovaný výsledek toho referenda. Ten, kdo má přístup třeba Internet, že jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Pokud bychom hovořili o manipulaci, tak to určitě není pak správné médium, nebo se nechová korektně.

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

To, to samozřejmě je, to ano, s tím s vámi naprosto souhlasím. Jenomže Internet je ohromná věc třeba, na jednu stranu, ale na druhou stranu je to podle mě strašně nebezpečná věc, protože tam může napsat každý co chce. A má k tomu každý přístup a vlastně nenese žádnou zodpovědnost, protože kdybyste tam chtěla někoho žalovat, tak se musíte dopátrat nejdřív, kdo to napsal, že jo a takže to je, v tom já vidím velké nebezpečí teda tohohle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Když jste se zmínil, pane profesore, o médiích. Tak vy jste byl ve Švýcarsku, také v Rakousku. Jak se v tamních médiích třeba o nás informuje? Měl jste možnost, příležitost zaznamenat, jak se třeba věnují média tamní České republice, dění u nás, našim problémům?

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

No, já musím říct, že jsem tam byl minulý týden a velice bedlivě jsem sledoval BBC a rakouskou a německou televizi v době, kdy u nás nastupoval nový pan prezident a den poté nebyla ani zmínka vůbec o tom. A na jednu stranu mě to trochu mrzelo, protože se snažím Česko propagovat, kde můžu a na druhou stranu mě vedlo k tomu, abychom, že je potřeba, abychom si uvědomili, že nejsme pupek světa. Že jsme vlastně malá zemička uprostřed Evropy a že tam ve zprávách bylo pořád, že umřel Chávez, pak jsem si uvědomil, je to asi proto, protože prostě tam je nafta, tak o tom mluvil celej svět, protože neví, co se bude dít. Ale skutečně, že v Česku byl nový prezident, tak tomu nevěnoval, možná, že v novinách to bylo, já jsem noviny nečetl, ale v televizi o tom nebyla ani zmínka, ani v jedný z těch a BBC je takové skutečně jako bych řekl objektivní televize.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Co vím, dovolila bych si vám oponovat, těch reakcí ze zahraničí vůbec bylo poměrně hodně. Třeba se zrovna, když jste se na to díval, připravovaly mimořádnou relaci. A tak předpokládám, že se vás třeba osobně ptali, možná v tom penzionu na Česko.

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

Tak já jsem byl, že jo v Rakousku, já jsem byl na kongrese, takže tam to jsou přátelé, známí, kteří se mě na Česko nepotřebují ptát, protože jsou to kolegové, se kterými spolupracujeme, kteří byli opakovaně tady, já jsem byl opakovaně tam, takže ty se na Česko ptát nemusejí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Vrátila bych se ještě krátce k referendu. Není to výsadou jenom Švýcarska, ale teď proběhlo jedno zajímavé referendum v rakouské metropoli ve Vídni, kde obyvatelé odmítli záměr ucházet se o pořádání letních olympijských her v roce 2028. Tak mě napadá souvislost, když si vzpomeneme na, pokud se nepletu, 100 milionů korun, které padly v Praze bez referenda na podobný projekt nebo záměr.

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

No, tak víte, já jako sportovní fanoušek, mně by se to líbilo, kdyby tady olympiáda byla, ale musím objektivně přiznat, že asi je to nad naše síly, abychom něco takového uspořádali. Ale že se dají věci uspořádat o tom svědčí třeba rozdíl mezi libereckým lyžařským šampionátem a teď na Moravě biatlonovým mistrovstvím světa, které bylo ohromným úspěchem a neskončilo žádným dluhem a takže, když se věci dělají poctivě a to, takže je vidět, že my můžeme něco uspořádat, ale asi olympiáda skutečně je nad naše možnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Pokračujeme e-mailem. Pana Aleše zajímá, co si, pane profesore Pirku, myslíte o tom, že by se u nás mohly transplantovat orgány také od cizinců, kteří zemřeli v Česku? Tu změnu by měla přinést novela transplantačního zákona.

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

Nevidím důvod, proč ne. Nevidím důvod proč ne. Když máme transplantační zákon a připravuje se jeho novela, tak nevidím na tom nic špatného, protože samozřejmě ten dárce je vyšetřen, pokud má posluchač obavu, že by se mohla přenést nějaká, nějaké onemocnění, tak to nepřipadá v úvahu, protože ten dárce je po smrti pečlivě vyšetřen a nevidím v tom žádný problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Děkuji za odpověď. Mimochodem při naší předchozí návštěvě jsme spolu hovořili o tom, že Institutu klinické a experimentální medicíny by letos mělo chybět v rozpočtu 160 milionů korun na transplantace. Pokročila nějak jednání se zdravotními pojišťovnami a ministerstvem zdravotnictví, které je vaším zřizovatelem?

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

No, tak to je spíš otázka na pana ředitele a na ekonomického náměstka …

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Jestli máte informace …

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

… ale pokud, pokud já mám informace, tak ta jednání příliš nepokročila. A i když se snažíme o to, aby byla, ale ve zdravotnictví je spoustu dalších jiných problémů. Máme nějaké přísliby, ale zatím to skutečně realizováno není. Ono každá společnost si musí uvědomit, na co má v tom zdravotnictví a já jako vždycky říkám takový jeden extrém, že v Africe nemají léky ani na léčbu průjmů a umírá spoustu lidí na průjmová onemocnění a na druhé straně jsou západoevropské země a Spojené státy, které už mohou implantovat ty umělé srdeční podpory místo transplantace srdce, protože si to ekonomicky mohou dovolit, že jo. A my jsme někde mezi, ale musí ti politici říct, ano, tak na tohle to máme, ale prostě nezlobte se, na tohle to nemáme. Takže to je, je to velký problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Ministr zdravotnictví Heger ujistil pacienty, že situace ve zdravotnictví není tak kritická, jak tvrdí organizátoři protestu. Ten proběhl v pátek 1. března. Jak to vidíte vy, tu situaci vezdravotnictví?

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

To já si myslím, že tak kritická není. Samozřejmě v celé společnosti se daří hůř, protože ten ekonomický boom, který byl před těmi 5, 10 lety, ten tady už není, je tady určitá krize. Takže i v tom zdravotnictví je to horší. Ale na těch já si myslím, že pořád těch peněz je tam dost a že víte i na jednu stranu mě to, mě ten protest přijde trošičku takovej zvláštní. Tak na jednu stranu ti lékaři křičí, že je ohrožená péče o pacienty, ale zároveň křičí, že chtějí víc peněz. No, tak buďto, to není možné, že jo. Jsou buďto tedy jsem takový jako byl třeba, jako byla nemocnice v Lambarene, nebo Matka Tereza, kteří se tedy staraly nezištně o ty pacienty, fajn, tak pak se tomu obětuju a nebo chci vydělávat peníze a pak teda nemůžu křičet, že je ohrožená péče o pacienty, ale že já chci víc za to víc peněz, takže je to a medicína, víte, a to už se říkalo od středověku, medicína má jednu věc, to říkali v /anglický text/ při promoci medikům říkali: Víte, medicína má jednu věc, ona si vezme celej váš život. A to tak prostě je. Kdo chce dělat medicínu pořádně, tak se jí musí, tak jí musí obětovat i řadu to, prostě každé řemeslo má svoje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Jinak, co se týče těch protestů lékařů proti reformám ministerstva zdravotnictví 1. března, tak ty proběhly v podstatě v klidu, možná podle odborů až příliš klidně, měly opravdu takový ten symbolický charakter. Vy jste ordinoval nebo ordinovali vaši kolegové?

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

Tak v IKEMu jsme pracovali úplně normálně. Přesto, že samozřejmě, jak říkám, jak jsme říkali i ta krize doléhá i na IKEM, i my musíme velice šetřit. Nechci ani říkat jak …

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Řekněte.

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

… pacientů se to nedotkne. No, víte …

Zita SENKOVÁ, moderátorka

To víte, promiňte, pacienty …

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

… pacientů se to rozhodně nedojde k žádnému nárůstu platů třeba, pacienti to nepocítí vůbec, operovat budeme a léčit budeme tak, jak je to potřeba, ale budeme se muset velice uskrovňovat i co do platů třeba se týče a, no ale, prostě žijeme v této společnosti a musíme žít jenom na to, co máme. I když, a zase to souvisí jedno s druhým, kdyby nebyla korupce, asi by bylo víc peněz na tohle to, takže je to velice složité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Asi nemůžeme ale všechno úplně svalovat na korupci.

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

Určitě ne, určitě nemůžeme. Já si myslím, určitě ve zdravotnictví není všechno v pořádku, vždycky je co zlepšovat, ale myslím si, že se český pacient má, že se to vůbec nedá srovnat s dobou před 20 lety, to vůbec ne, to je, to kdyby si na to lidi vzpomněli. Víte jenom já když to vidím ze svého oboru, tak tehdy se operovalo, tehdy se odoperovalo asi tak čtvrtina pacientů, kteří to potřebovali a tři čtvrtiny se nechávali bez pomoci. Často umřít. A v současné době se té pomoci dostane každému pacientovi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

V čem vy vidíte, pane profesore, největší nedostatek nebo rezervu v tom celém systému zdravotnictví, respektive ve zdravotnické politice? Váš kolega profesor Pafko tady v tomto pořadu před nedávnem řekl, že podle jeho názoru do toho celého systému vstupuje příliš mnoho subjektů.

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

To nevím, ale to spíš je otázka na pana ministra.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Dobře. Otázka, ale na kterou určitě budete znát odpověď je, jakým vývojem podle vás prošel vůbec vztah lékař – pacient řekněme za posledních 20 let?

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

To já zase, já bych si netroufl to generalizovat, ale …

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Tak vaše, promiňte, osobní zkušenost?

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

Ale moje osobní zkušenost, víte, já jsem měl to štěstí a tu možnost, že jsem tu medicínu mohl naučit i ve Spojených státech, kde jsem viděl tedy ten vztah pacienta a lékaře úplně jiný než býval za dřívějšího režimu u nás a že potom jsem tedy taky pracoval v Dánsku a viděl jsem, že to může být založeno nejen na finančním vztahu jako ve Spojených státech, ale, že to může být založeno i na vzájemné úctě člověka k člověku a já se to snažím u nás na oddělení prosazovat a myslím si, že v tomhle, i když v IKEMu to nebo na chirurgii u nás to vždycky bylo takové, že sestřičky byly, to nebyly jenom pomocnice, ale snažili jsme se, aby to byly nejen hezká děvčata, ale aby hodně uměla, takže já si myslím, že se, ale já nemůžu mluvit za celé zdravotnictví. Určitě někde to ještě skřípe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Když jste se zmínil o Spojených státech, o Dánsku, kde jste nabyl zkušenosti, jak to tam fungovalo nebo funguje?

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

No tak víte ve Spojených státech tehdy dělat kardiochirurgii byl vynikající byznys, takže to řada lidí dělala pro to, že prostě vydělávala úplně pohádkové sumy, což už vůbec není pravda, protože se tam ty platy se snížily zhruba čtyřikrát méně vydělávají než vydělávali. Zatímco v tom Dánsku, tam byla úplně jiná, tam byla socializovaná medicína, takže ti doktoři vydělávali samozřejmě podstatně víc než vydělával člověk se základním vzděláním, ale oni to odevzdali všechno na daních, protože tam byly, já když jsem přijel do Dánska a viděl jsem svoje konto, tak to jsem si říkal, ježiš, to budu mít peněz, no ale pak jsem platil 64 % daní a takže z toho moc nezbylo, ale přesto to dělali ti doktoři rádi a věnovali se těm pacientům a což souvisí s celou atmosférou ve společnosti, kde oni se prostě úcta ke stáří, úcta k členům rodiny, oni se k sobě chovali hezky a to tak se chovali i v práci prostě, protože věděli, že každej člověk je jedinec a že mu stůně nejen tedy ta tělesná schránka, ale stůně mu i dušička, prostě slušné chování tam patří k normě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Hostem dnešního vydání Jak to vidí je profesor Jan Pirk, přednosta Kardiocentra pražského IKEMu. Podívejme se společně na údaje Evropského statistického úřadu Eurostat. Podle nich obyvatelé zemí Evropské unie mají naději dožít se v průměru 62 let života ve zdraví. Nejdelší život bez velkých zdravotních problémů čeká Malťany a Švédy, nejkratší Slováky. Češi jsou ve většině ukazatelů mírně nad průměrem Evropské unie. Jaká je to zpráva?

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

Tak být nad průměrem je vždycky dobré. Takže určitě, já si myslím, že se lidi o svoje zdraví začínají starat víc než dříve. Vyplývá to i z toho, že si začínají vážit práce nebo už si váží práce, takže nechtějí být zbytečně nemocní. Já jsem to viděl na třeba na tom sportování. My když, já jsem hodně sportoval, běhali jsme všechny možný přespolní běhy a závodili jsme, no a po roce 89 najednou to strašně upadlo, chodilo nás běhat jenom pár a ti mladí vůbec nechodili a všichni začali podnikat a to, no a v posledních letech se ukazuje, že zase o to běhání, což je takový nejpřirozenější pohyb a sport vyžadující nejméně nákladů, začíná bejt strašně veliký zájem, to je teď na takových závodech, jako jsou teď na jaře běžel, se běžel třeba Kbelská desítka, Pečky, tam je kolem tisíce závodníků přijde, to je, to jsou nebývalé počty a takže ti lidé chápou, že běhat, teď na těch běžkách, že jo, startovné bylo vyprodáno několik týdnů už před, už prostě nebylo víc místo, též se týká pražského půlmaratonu, který je prakticky vyprodán už měsíc před tím, takže lidi si toho začínají vážit a pochopili, že sport je něco strašně hezkého a je to dobré pro zdraví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Jak se vám v této souvislosti jeví návrh nebo nápad ministra Hegera, ten, aby ten, kdo pečuje o zdraví, dostal ročně tisíc korun?

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

No, to je, to není nic nového. Já jsem, když jsem byl třeba na lékařských závodech v triatlonu ve světě, tak kolegové měli od pojišťovny takovou knížečku a tam si nechávali potvrdit účast na závodech a když nasbírali určitý počet těch závodů, tak dostali nějaký bonus. Já nevím, jestli to bylo finanční nebo jestli něco od té pojišťovny dostali, takže to je, samozřejmě, protože prevence je nejlevnější způsob ochrany zdraví. Takže já si myslím, že to je v pořádku a jestli to má být finanční bonus, já bych to spíš viděl, že by si to ty lidi mohli mít uloženo na nějakém tom a mohli by to použít třeba na plombu nebo na něco, že jo a …

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Ta plomba, to se nejspíš bude hodit podle plánu ministerstva zdravotnictví. Abych ještě jednou citovala ministra Hegera, tak v rozhovoru pro Ekonom uvedl, že stát by měl určovat zdravý životní styl, že je to pro něj levnější než péče například o obézní populaci. Jak to vidíte?

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

Jenom to, jistě, samozřejmě, já říkám prevence je levnější než potom odstraňování následků. To určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Promiňte, omlouvám se. Dovedete si představit, že by třeba se objevila v horizontu x let taková politická scéna, která by třeba zavedla určitou slevu na dani u zdravých potravin?

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

Jo, tak to, na to někdo řekne, že to nespadá, my jsme třeba chtěli, aby na každé krabičce cigaret byla jedna koruna větší daň, která by přicházela, která by přišla na léčbu rakoviny plic a na srdeční onemocnění. No a tak a bylo nám řečeno, že to prostě nezapadá do českého ekonomického systému. Takže to je otázka, jestli by to takhle bylo nebo ne, a to by museli říct ekonomové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Jak se díváte, pane profesore, na zásilkový obchod s léčivy? Ten spustí sousední Rakousko od příštího roku a teď vlastně řeší, jak zajistit kvalitu a bezpečnost vůbec léků.

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

No, tak, když to nevědí, jak to vyřešit v Rakousku, tak to nevím já taky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Ne, spíš jestli byste na vůbec zásilkovém obchodu viděl nějaký plus nebo minus, výhodu toho nebo spíše teda je to ne příliš vyhovující způsob?

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

Tak já vůbec, já nemám představu o tom, jaké léky se tam budou to, pokud by se týkalo já nevím léků jako je paralen, anopyrin, tak proč ne? Ale určitě si neumím představit, že by mohla být antibiotika, že by si každej napsal, že chce nějaká antibiotika, to by vedlo ke katastrofě, protože antibiotická politika je jedna z velice složitých otázek, aby se nevypěstovaly resistentní, to znamená odolné kmeny těch bakterií, které potom na žádná antibiotika nereagují, takže …

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Tam by například kromě problémů se zajištěním bezpečnosti byl i další, a to, že by odpadlo v podstatě poradenství, které máme v lékárnách.

Jan PIRK, přednosta, Kardiocentrum IKEM, Praha

Tak ano, jistě, to je to, co říkám. Každý ví, na co si vezme anopyrin nebo paralen, ale tak tam nepotřebuje poradit a navíc ty příbalové letáky jsou napsány tak odstrašujícím příkladem, že prakticky na jakýkoliv lék se dá umřít, což sice je pravda, ale je to extrémně vzácné. My jsme jako například teď na tom kongresu byla přednáška, jestli se, jak často se při lyžování roztrhne aorta, ta hlavní céva, to měli kolegové z Insbrucku, kteří s tím mají zkušenosti, že jo a je to 1 případ na 14 milionů lyžařských dní, jo. Takže, a to třeba v příbalových letácích na léky musí být napsáno, takže takovéhle věci, ne tohle to, to je trošku něco jiného, ale takže v těch příbalových letácích je napsáno prakticky všechno, co vůbec jen připadá v úvahu, co by se mohlo stát, takže tam si to člověk může i přečíst.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Profesor Jan Pirk, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny byl hostem dnešního vydání pořadu Jak to vidí. Děkuji za váš čas a přeji příjemný den.

Ohodnoťte tento článek!