ČRo Dvojka: Jak to vidí Vladimír Beneš

mikrofon, média, rozhovor

Zita Senková (moderátorka): Dobrý den. Začíná pořad „Jak to vidí“, u kterého vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha. Dobrý den. (needitovaný přepis pořadu)

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Úhradovou vyhlášku na rok 2014 kritizuje stále více lékařů. Vadí jim systém rozdělení peněz, nemocnice by měly dostat zhruba 4 miliardy navíc. Podle Asociace nemocnic by ale bylo zapotřebí 15 miliard korun. Jak se vůbec díváte na tu úhradovou vyhlášku? Rozumíte jí, je srozumitelná?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

Já jsem se, pardon, o to nikdy moc nestaral, takže já jí moc nerozumím. Ale je jasné to, že zdravotnictví u nás je v několika různých segmentech, že jo, ať už jsou to ambulantní lékaři, praktici nebo ambulantní specialisté nebo nemocniční lékaři. A samozřejmě, že tyto skupiny nemůžou si přát totéž, že pro ně, pro každou tu skupinu je výhodnější něco jiného a ty nemocnice jsou určitě podfinancované. Už i proto, že jich je tolik, takže se peníze rozředí a svým způsobem by dokázaly spotřebovat asi to, co by se do nich dalo, protože když projedete kolem kterékoliv nemocnice, tak se tam něco staví, něco se rekonstruuje, něco nového se nakupuje, to je, to jsou dvě místa na světě, kde je trvale rozestavěno, to je všude na světě, to není jenom u nás. To jsou nemocnice a letiště. Žádné letiště není nikdy hotové a stejně tak žádná nemocnice nikdy není hotová. Takže není problém ty peníze spotřebovat a jestli se tam dostanou cestou zdravotních pojišťoven takovouto, tak určitě nikdo nebude žehrat. Jestli to jsou 4 miliardy nebo 15. To já nedokážu odhadnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Ono celkově by vlastně ten příští rok mělo natéct do zdravotnictví o 10 miliard korun více. Celkem by ta částka měla činit 235 miliard. Zpět k té vyhlášce. Podle ní by každá nemocnice měla mít svoji základní sazbu, kterou jí budou platit všechny zdravotní pojišťovny a ta vyhláška stanovuje pouze spodní hranici těch plateb. Tam jsou pak různé koeficienty, které se ale různí pro stejné výkony v nemocnicích?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

Samozřejmě, to je logické, že se různí. V Německu kupříkladu tohle to mají stabilně stejné, že velká fakultní nemocnice dostane totéž, co maličké zařízení vedle. A moc to nefunguje v tom Německu. U nás, pokud budou rozdíly, tak to zaprvé povede k centralizaci péče, což je nepochybně to, co bysme si měli přát, ale hlavně ty nemocnice nedokážou léčit za stejné peníze. Nemocnice vybavená tak jako třeba naše, se všemi odpisy a se všemi baráky a se vším tím, samozřejmě je dražší nežli nemocnice někde na okrese, která je maličká, která má základní vybavení. Takže tam zcela nepochybně ta velká zařízení, ty fakultní nemocnice a krajské nemocnice léči dráž a vcelku logicky to ty pojišťovny musí zohledňovat a vcelku logicky taky se do těch velkých nemocnic stahují daleko svízelnější příhody, případy daleko složitější, případy, takže taky daleko dražší případy léčebné. Takže ten rozdíl tam je zcela legitimní a zcela správný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Právě kritici poukazují na to, že, nebo, zda by ta nová úhradová vyhláška ten systém přerozdělení nenapomáhal určitému typu nemocnice a ostatně …

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

Určitě ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

… i firmám, který …

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

Určitě ano a pokud bude napomáhat, tak ono, asi tím naštvu dost lidí, když to takhle řeknu, ale pokavad to bude napomáhat určité té centralizaci zdravotnictví, což se zdá, že by mohlo, tak je to jenom správně, protože centralizovaná péče je vždycky lepší péče.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Znamená to tedy, že u nás zatím není centralizovaná péče?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

U nás moc centralizovaná není, protože samozřejmě máme ze zákona volbu lékaře svobodnou a máme ze zákona i volbu zařízení svobodnou a ti lidé jsou de facto rozředěni do těch 200 zařízení nemocničních, které v republice máme. A my se i tváříme, že všichni můžeme všecko a umíme všechno. Ale to logicky není pravda a samozřejmě, že pokavad někde je jeden případ složitý za rok, tak je to mnohem svízelnější, nebezpečnější pro, může to být provázeno komplikacemi, takže ta léčba je finálně dražší. Pokud se ty nemocnice dokáží centralizovat do určitého zařízení, dejme tomu vychází to na 10 zařízení v republice, vždycky na nějakou takovou tu specifickou léčbu, tak to zařízení a ty týmy nabydou zkušenosti a budou zase dělat líp, tudíž samozřejmě také laciněji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Povede tedy ta nová úhradová vyhláška na ten příští rok …

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

Jestli je takto zamýšlená, jestli by k tomuto vedla, tak bych to uvítal, tak bych to považoval za cela správné. A vy jste říkala o tom navýšení, ale nějak moc se nezmiňuje to, jak se změnila drasticky DPH pro všechna zdravotnická zařízení a že 10 miliard nárůst na celou republiku to navýšením DPH u léků o to, o co to bylo, já nevím, jestli to bylo 10 % nebo kolik a všeho ostatního, tak to je daleko víc než 10 miliard. V každém případě plus úbytek za poplatky, takže …

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Ona ta situace se v posledních letech víceméně opakuje. Myslím, nemocnice si stěžují na nedostatek prostředků, ministerstvo na to, že není kde brát.

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

Aby ty nemocnice si nestěžovaly, když si navyknout na určitý režim a dokáží se něčím určitým srovnat a pak přijdou politici, změní DPH, seberou poplatky, takže de facto to je ořezání toho zdravotnického rozpočtu pro nemocnice daleko větší než to, co do toho chtějí dát těch 10 miliard. Takže ten nárůst 10 miliard je zalepení ztráty, ke které došlo vlastně v průběhu minulého roku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Co říkáte, pane profesore, na výtku koalice soukromých lékařů, podle kterých ta vyhláška prohloubí ekonomickou nerovnost mezi lůžkovou a ambulantní péčí?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

Samozřejmě, to musí říkat, protože ty mají své problémy ty ambulance, že jo, to funguje na jiném režimu nežli ty nemocnice, takže pokavad se přidá nemocnicím a nepřidá se těm soukromým specialistům, tak logicky budou nespokojeni a logicky budou žehrat a logicky asi na tom budou hůř o něco.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Také Česká lékařská komora se chystá možná napadnout tuto novou úhradovou vyhlášku. Nesouhlasí s ní. Co na to říkáte?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

No, Česká lékařská komora napadá všecko, co svým způsobem přijde vhod politického establišmentu. Dlouho jsem nezažil …

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Jaká výjimka …

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

… že by souhlasila s něčím. Takže jsem zvědav teďka, jestli bude nová vláda pod vedením socialistů, jestli ta komora bude podporovat změny a vládu, ke kterým bude docházet anebo jestli bude rovněž žehrat tak, jako na všecko dosud.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Přesto, jaká výtka by podle vás, pane profesore, byla legitimní?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

Myslíte v té …

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Vůbec nemusíme teď zamířit přímo na úhradovou vyhlášku, ale vůbec na stav zdravotnictví.

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

Jako v každém případě by se mělo přidat, v každém případě stojí ohromně dětská péče, to jsou drazí pacienti, že jo, takže tam určitě by k nějakým změnám muselo dojít. Samozřejmě, že jak se mění spektrum společnosti a máme víc a víc starých lidí, tak zase, to jsou zas dražší pacienti, zase /nesrozumitelné/ pacienti, takže v těchto oblastech nějak to samozřejmě zkusit vybalancovat, ale nakonec, když asi se nad tím člověk zamyslí, tak ať ta výhradová vyhláška bude jakákoliv, tak si ty nemocnice poradí, protože my jsme tu od toho, abysme tu péči poskytli a o tom se budeme všichni snažit, ať už to budou ti ambulantní specialisté nebo ať už to budou ty nemocnice. Takže jestli budou ty nemocnice do ztráty, nebo jestli se s tím dokážou vyrovnat, těžko říct, ale tu péči prostě poskytnou. Všechny segmenty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Dotaz pro vás od pana Milana. „Posledně jste říkal, že léčebné úspěchy kliniky nespočívají jen ve špičkovém technickém vybavení, že hraje roli lidský faktor. Jak hodnotíte odbornost našich lékařů?“

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

Velmi dobře, velmi době. My jsme opravdu dokázali dohnat to, co bylo ve staré unii, nebo to, co Evropa uměla ta stará Evropská unie anebo i Amerika, tak to jsme dokázali dohnat a v současné době prakticky ve všech oborech jsme na té úrovni, co je zbytek Evropy na západ od nás. A byla to otázka nejen jako vybavení, protože věci se nakoupí, to nakonec se o koupí všude a nakonec to vidím i třeba v Rusku a v Číně, jak jsou perfektně vybavení, to o tom se nám nesní, co oni si tam koupí, protože to jsou bohaté země, ale k tomu je třeba i to vzdělání těch lidí a i nějaká určitá taková jakoby mentální pružnost a kapacita, která umožní to, že mentálně jsme na té samé úrovni, co jsou na západu od našich hranic. Ale třeba ti Rusové i ve špičkových zařízeních, nebo Číňani mentálně pořád jsou 20 let zpátky. A je to vidět na přednáškách, na pracech, že jo, ten rozdíl tam je markantní a ten rozdíl není v tom vybavení, protože to mají většinou i lepší, ale ten rozdíl je právě v tom, řekl bych, ani ne, to není jenom vzdělání, to je komplex prostě určitých kvalit lidských, které naštěstí tady u nás jsou přítomny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

A jaké změny jste vypozoroval nebo stav? Vy jste byl v Tel Avivu a v Bělehradě, pokud se nepletu?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

Já jsem byl v Bělehradě a v Tel Avivu. V Bělehradě zakládali nějakou východoevropskou společnost neurochirurgickou, tak jsem se tam musel objevit a je faktem, že to bylo jako, že plují mosty mezi těmi znepřátelenými zeměmi bývalé Jugoslávie. Takže to jako by člověk uvítal. Na druhou stranu to bylo takové trošku jiné a zrovna tam bylo vidět, že oni sice to vybavení mají, ale přece jenom ještě ta válka tam zanechává ještě nějaké stopy a i na nich je vidět, že prostě i to, že to mentálně ještě zatím prostě není to, co je to třeba u nás nebo v Německu, nebo třeba i v té Itálii, kde je to velký binec, že jo. Takže tam ještě je co dohánět a už jsou to trošku jiné země, že jo, tak, jak jdeme od nás na jihovýchod a východ dál, tak myslím si, že tady to Srbsko třeba i to Chorvatsko, tak ty to doženou bez problémů, ale už je otázka, nakolik to bude platit třeba pro Bosnu, Hercegovinu, Černou Horu a pro tato místa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

A v Izraeli?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

No, Izrael je na ohromné úrovni. To je mentálně samozřejmě evropská země, medicínu oni provozují fantastickou, to se jim musí nechat. Pravděpodobně jeden z nejlepších systémů na světě, tam opravdu léčí perfektně, oni mají ohromné množství pacientů z bejvalého Sovětského svazu, protože ta imigrační vlna byla veliká, že jo a ti bohatší lidi se tam jezdí léčit, takže těch pacientů se tam protočí daleko víc než je třeba těch 7,5 milionů obyvatel, které mají. Vybavení mají excelentní, nejsou svázáni takovými těmi nařízeními, které nás svazují tolik tady v Evropě, že jo, ať už je to ta nařízení o pracovní době, nebo takové to, že všechny věci, které máme, musí mít atest Evropské unie, jo, tak oni tam v tomhle tom ještě nehrajou, ale hlavně je tam plno takových různých těch /nesrozumitelné/, já nevím, jak se to ten, český, nových prostě společností a plno z nich je právě v biotechnologiích. Takže z Izraele přichází mnoho různých studií, ať už je to na mozkové nádory, ať už je to na něco jiného a ten kongres, který oni tam dokázali zorganizovat a který teda byla, bylo té naší evropské společnosti každoroční mítink, tak byl opravdu to bylo zcela perfektní, bezchybné a dokonalé. 900 lidí, nikdy jsme neměli tolik.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Mrtvice postihne ročně přes 35 tisíc Čechů. Je to třetí nejčastější příčina úmrtí a hlavní příčina trvalé invalidity. Ukazuje, pane profesore, tento číselný údaj trend, je těch případů méně nebo naopak dochází k nárůstu?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

Ubývá to, ubývá to. V Evropě zhruba od 50. let, my jsme zásluhou komunistů nedokázali tenhle ten trend příznivý zachytit, takže u nás to ubývá až někdy od roku 89, navíc asi spolu s Finy a Maďary jsme geneticky nějak hodně náchylní k těm /nesrozumitelné/ příhodám, nebo o něco víc náchylnější nežli, co já vím, Francouzi. A u nás těch příhod sice ubývá, ale neubývá jich tolik, jak by mělo a bohužel takové to obecné povědomí o mrtvicích mozkových je relativně malé, protože ona je to sice třetí nejčastější příčina smrti, co se týče invalidity, tak je to suverénně největší výdaj pro jakýkoliv zdravotnický systém kdekoliv, když se to spočte, ta invalidita je zcela vyřazující z práce, že jo, a ze všeho a pokud to postihne 30letého člověka, tak ten, ta ztráta je gigantická …

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Zazněla právě otázka, jestli se týká tato cévní příhoda postihuje různé věkové kategorie nebo některou z nich více?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

Ne, je, je tak ta kategorie nad 60, většina, ale to, to neznamená, ono když se řekne mrtvice, tak bohužel veřejnost vnímá jenom tu jednu část toho, což je ten nedostatek krve, uzávěr hlavní tepny nebo v metech do mozkového řečiště něco takového. Ale tam je veliká oblast, kde, které jsou krvácicé. To jsou dva hlavní typy, ischemické a krvácivé. Těch krvácivých je zase několik typů, to je ohromný balík nemocí a ty krvácivé mají tendenci spíš v těch mladších věkových skupinách. Ale také to neplatí tak obecně. Ale tam je rozhodující rozdíl není v patofyziologii, nebo v příčinách, nebo v jaksi v té nemoci, protože to je úplně to samý, co kardio, tam není rozdíl, to je stejná nemoc těch cév, to je stejná arterioskleróza zatím jako příčina toho všeho. Takže tam rozdíl není. Takže ta první příčina úmrtí kardio a ta třetí, to je totéž, tam žádnej rozdíl není. Malér je ten, že ten mrtvice nebolí. Kdežto srdce, infarkt myokardu bolí. A ta mrtvice nebolí, ta se projeví poruchou hybnosti na polovině těla, poruchou řeči, poruchou polykání. Prostě věci, které mohou i odeznít vcelku velmi rychle nebo zůstat, ale tím, že to nebolí, tak ten spěch tam jakoby chybí. A lidi …

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Jsou přesto …

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

… lidi sami mají tendenci to podceňovat, bagatelizovat, seděj doma, čekaj, přitom ten čas, který mají třeba kardiologové na to vyřešit zúženou koronárku, tak je mnohem kratší pro nás, protože my jednáme s nervovou tkání, která vydrží bez kyslíku 5 minut, kdežto to kardio, to je sval, to je prostě tkáň, která vydrží daleko víc a která je mnohem odolnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Chtěla jsem se jenom zeptat, jaké jsou ty varovné signály, nebo spíš možná jisté dispozice, nebo už nemoci, které máme?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

Vůbec nejlepší je, když se na možnou příčinu přijde před tím, předem. Prevence jednoduchá. To už je jedno, jestli je to třeba ve smyslu životosprávy, jestli je to ve smyslu kontroly krevního tlaku, protože krev, vysoký tlak krevní je suverénně nejvýznamnější rizikový faktor, ať už je to třeba v tom, že si nechá člověk nad 60 udělat ultrazvuk krkavic, jo, takže někde k tomu předejít a pro nás samozřejmě a pro kohokoliv, kdo léčí tyhle ty nemocné, tak je nejlepší, když přijde nemocný, který mu dosud nic není. U těch ischemických, tak tam je velmi často varovná příhoda, které se říká transitní ischemická ataka, to trasentní je to rozhodující, protože ten člověk má chvíli nějaký neurologický deficit a ten přejde. A ten neurologický deficit je nejčastější buď oční příznak, že mu vypadne kousek zorného pole na jednom oku, to si každý všimne, protože najednou nevidí někam, v některém místě a nebo mu ochrnou jedna ruka, jedna noha, pokud je to dominantní hemisféře, tedy u většiny z nás pravá, levá, tak je tam i porucha řeči, že nerozumí a není schopen mluvit. A teď jde o to, jak dlouho to trvá, že jo, to je od vteřinové záležitosti až třeba po týden. Ale rozhodující je, že ten deficit odezní a že ten člověk je zase normální. To ještě pořád není dokončená příhoda, to není dokončená mrtvice a to je ten nemocný, kterému my můžeme velmi často pomoci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Jaké možnosti terapie nabízí moderní medicína? Jak se vůbec měnily třeba v průběhu let?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

Já, změnily, zhruba od takové druhé poloviny 80. let se používá trombolýza, nejčastější je vmetek do toho mozkového řečiště, že tam prostě se někde ze srdce při arytmii utrhne kus sražené krve, nebo ze zúžené krkavice na krku se utrhne kus krve, kus té sraženiny a ucpe jednu z těch hlavních mozkových tepen. Takže je třeba ten vmetek rozpustit. Takže se používala různá trombolika, počínaje urolokinázou, potom přes TP a všemožné takové věci, prostě věci, které dokážou ten vmetek rozpustit. On se rozpustí spontánně, taky ale pozdě, až po té kdy už se etabluje ta mrtvice. Takže tohle to, a na to potřebujeme toho pacienta dostat co nejdřív do nemocnice. Teď už se to dokonce dělá endovaskulárně a mechanicky, kdy on tam strčí přes tříslo takovou jakoby vývrtečku a nebo něco, co vypadá jako stent, který každý z nás zná a tím ten vmetek vytáhne zpátky ven z toho řečiště. Takže to umíme, ale bohužel jsou tam ty časové relace, kdy ten pacient se musí dostat do nemocnice včas. A tam je problém, že ty časové relace bohužel dost často se nedokáží dodržet, že ten pacient přijde pozdě a pak už se tohle to udělat nedá, protože pak toho nemocného ohrozíme tím, že do toho, co je mrtvé, do té rozpadlé oblasti mozku nakrvácí, kdy my tam pustíme novou krev. Takže tam je to ošidné. A u těch krvácivých, těch je zase několik typů, tak tam mnoho z nich, z těch krvácení, z takových těch klasických v průběhu několika hodin po té příhodě iniciální jakoby narůstá ten hematom. Takže tomu my dokážeme zabránit. Bohužel některé ty léky jsou cenově zcela prohibitivní, takže se to de facto nikdy nechytilo to, co je k mání, nikdo to nepoužívá. Ale některé věci a manévry máme, takže tam zas jde o to, aby se ten člověk dostal včas do špitálu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Může tedy prevence snížit riziko?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

No, určitě, no určitě, ta prevence je nejlepší ve všem, že jo, ne, prevence u nádorů je svým způsobem iluzorní, ale i tak, že jo, nekouřit a podobně, ale prevence u kardio a cerebrovaskulárních příhod je ten úhelný kámen, to hlavní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Když jste se zmínil o nádorech, tak bych citovala e-mail pana posluchače Jana, který četl o americkém neurochirurgovi, který se inspiroval příkladem živých larev, které mohou odebírat z povrchu těla odumřelou tkáň v plastické chirurgii, jeho cílem je sestrojit robotickou analogii takových larev, schopnou podobným způsobem eliminovat škodlivou tkáň mozkových nádorů a zdravou tkáň ponechat neporušenou. A otázka zní: Jaký nový přístroj, technika nebo postup vás nadchnul v poslední době a osvědčil se hlavně v praxi?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

Tak jako já si nedovedu představit, že by ta larva poznala nádorovou tkáň od nenádorové, ale tak budiž, máme chytré larvy. Nebo ten americký neurochirurg má chytré larvy. Na etablovaných kongresech nebo v časopisech nic takového nebylo, takže je to další taková šamanérie, která se každou chvíli objeví. Ale jako u těch opravdu mozkových nádorů, těch giliových, tam bohužel, nebo ne bohužel, tam řešení není v chirurgii, protože to je systémové onemocnění celého mozku a ten nádor, který my vidíme na rezonanci a který my odstraníme, to je jenom vrchol ledovce. Takže zatím ve všech léčebných algoritmech jako první je odstranit ten nádor chirurgicky, ale ve skutečnosti ta hlavní léčba není to chirurgické, to je jenom ta je jenom dál ten dobrý nástupní prostor pro to další, co můžeme nabídnou a to už je potom, že jo, mnoho, to jsou cytostatika, to je ozařování, tam se objevuje biologická léčba, pravděpodobně to řešení bude někde úplně jinde, ale předpokládám, že do budoucna tyhle ty mozkové nádory, jako ty opravdu mozkové, /nesrozumitelné/ z těch operačních stolů zmizí, že opravdu ta léčba půjde někudy jinudy. Ta chirurgie tam nebude hrát tu zásadní první roli, kterou hraje dnes.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

A jaký objev vás poslední době zaujal a hlavně se osvědčil v praxi, co se týče léčby, jestli to je neurochirurgie, nebo možná jiný obor?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

Ne, ne, ne, osvědčení se v praxi je v medicíně otázka desetiletí, nikoliv věk jako toho, že by se v únoru něco objevilo a v květnu už jsme to všichni používali a bylo to k mání. To tak vůbec nefunguje. To je dnes se dostávají do praxe léky, který byly objeveny před 15, 20 lety. Dnes se začínají používat přístroje, o kterých už víme leta, takže tam není ten vývoj tak překotný, to je neuvěřitelná anabáze pro ty ústavy nebo firmy, které to vyvinou a ty musí být velmi dobře finančně zajištěné, aby prošly přes všechny ty různé akreditace, přes všecky klinické zkoušky, přes všechna tahle ta úskalí. Takže tam jako nový objev, aby se objevil v praxi, to opravdu je 15, 20 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Mimochodem, když jste hovořil o Izraeli, o návštěvě v Tel Avivu, tak právě tato země patří ke špičce, má mnoho nositelů Nobelových cen …

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

To je opravdu absolutní špička. Zaprvé oni dbají na to, aby všichni jejich mladí vypadli do Ameriky, na 2, na 3 roky, po atestaci. Takže oni všichni mluví excelentně anglicky, všichni mají kamarády, že jo v Americe, všichni znají celou Evropu, takže to jsou neuvěřitelně vzdělaní lidé a opravdu ta intelektuální potence je neuvěřitelná, protože pokud vím, tak Židé tvoří 0,02 světové populace a mají asi 1300 Nobelovo cen. A někdo to srovnal s celým muslimským světem, který je 20 % populace a ty mají 7 těch Nobelových cen. Takže už jenom v tomhle tom je vidět ta gigantická potence toho, té země a toho státu, toho opravdu jako většina takových těch jakoby objevů nebo něco, to je několikrát za rok přijde někdo z Izraele, jestli bysme nechtěli zkoušet tohle, jestli bysme nedělali klinické zkoušky na támhle to …

Zita SENKOVÁ, moderátorka

A chcete?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

No, samozřejmě, že ano. Pokud to má merit, protože oni taky vymyslí blbost, že jo, to, to je nevyhnutelné. Ale už několikrát přišli s velmi zajímavými projekty a opravdu několikrát za rok se objeví nějaká takováhle malá společnost z Izraele s tím, že by měli zájem, že vymysleli tohle to, nebo támhle to, že by tohle to rádi zkusili, támhle to vyzkoušeli, abysme se podívali, že mají tohle to je, jako na 7,5 milionu, tak určitě přijde těch z Izraele, oni odjinad skoro nechodí jo, ale 7,5 milionu má, já nevím, která země v Evropě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Tak schválně honem teda …

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

Ne, Slovensko, Maďarsko bude mít víc, jo, Rumunsko taky, Bulharsko dejme tomu. No tak Bulhara jsem v životě neviděl, že by přišel s nějakým nápadem, ale ti Izraelci každoročně několikrát. A to není jenom v neurochirurgii, to je ve všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Když jste se zmínil o tom, že odjíždí Izraelci, mladí lékaři na zkušenou, využívají toho i naši mladí lékaři?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

Ano, využívají. Využívají. Jako je faktem, že oni už přeci jenom medici jsou mnohem chytřejší a mnohem takové jako, takoví jako světaznalý, takže ti chytřejší samozřejmě po škole zmizí někam do ciziny a pak se třeba vrátí po atestacích. Takže na těch našich evropských kurzech je plno Čechů, kteří si tu, to vzdělávání odbývají v Německu, ve Francii, kdekoliv jinde, takže a je to jenom dobře, protože ať je to odkudkoliv, tak ti lidé se, když se vrátí, tak něco přinesou prostě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Je to znát.

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

Je to znát. Je to znát, všichni už mluví velmi dobře ať už anglicky, anglicky všichni, praktici medici to jako tam si nepamatuju, že bych viděl některého, který nemluvil, plni z nich mluví francouzsky, plno z nich mluví španělsky, takže to opravdu ten pohyb po Evropě je znát a je velmi blahodárný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Říká profesor Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha. Děkuji za rozhovor a budu se těšit na ten další. Na shledanou.

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

Taky děkuji a na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Zítra v půl deváté se můžete těšit na amerického novináře Erika Besta. Dobrý den všem přeje Zita Senková, na slyšenou.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!