Děkujeme, že odcházíte

kufry, odchod, výpověď

Téměř všichni čeští lékaři volí v parlamentních volbách pravici, a proto působí nyní až groteskně, když titíž lékaři vedou s vládou, na jejímž dosazení se významně podíleli, tvrdou válku.

Proč nevytáhli do boje za vlád levicových, jimi nemilovaných a nechtěných, když navíc nepanovala tuhá rozpočtová zodpovědnost a šance na plýtvání státními penězi ve prospěch zdravotnických platů byly nepochybně větší?

Podivné.

Před několika dny uveřejnil ředitel jedné pražské nemocnice v tisku pozoruhodnou úvahu. Pokusím se nezaobaleně tlumočit její víceméně zaobalený obsah: podle autora se lidská společnost dělí na ty schopné, tudíž úspěšné a bohaté, a na méněcenný zbytek.

První část, společenská elita, by měla přežívat co nejdéle, zatímco druhá odcházet naopak ze scény co nejdříve. Socialistické a postsocialistické zdravotnictví tuto praxi narušilo rovnostářskou péčí o všechny, což je nutné uvést zpět do původního stavu.

Již v minulosti pravicové vlády o tom uvažovaly, ale nenašly odvahu, vždyť nemalá část pravicových voličů se paradoxně rekrutuje právě z řad oněch podřadných a méně majetných.

Nynější stav, vytvořený odcházejícími lékaři ovšem zásadně mění situaci. Pod záminkou záchrany zdravotnictví může vládní garnitura prosadit dosud odkládanou „reformu“(rušení lůžek, oddělení, ba celých nemocnic), aniž by její nebohatí voliči vůbec postřehli podstatu zamýšlených změn.

Řečeno s pisatelem výše zmíněné úvahy, půjde o následující. V prořídlé zdravotnické síti bude majetným napříště za peníze poskytována nadstandardní neboli plná lékařská péče, čímž se u nich vytvoří podmínky pro dlouhé a spokojené přežití.

Méně majetná většina se naproti tomu bude muset spokojit s takzvaným standardem, tedy jakousi rádoby péčí, samozřejmě minimální a nedostatečnou, takže důsledky takové péče na jejich zdraví a délku života lze předem odhadnout.

Není náhodou, že zdravotní sestry se proti lékařské akci staví, patří totiž většinou mezi těch dolních devadesát procent a tuší, oč tady vlastně jde. Nevím ale, zda lékařské odcházení představuje promyšlenou a s vládou potají dohodnutou akci směřující k podpoře vládního převratu ve zdravotnictví, nebo jen nedomyšlený spontánní krok, chytře využitý vládou k uskutečnění dosud neproveditelného záměru.

V každém případě větu uvedenou v nadpise si nemohou říkat pacienti, nýbrž jen a jen vládní činitelé, spokojeně si mnoucí ruce nad tím, jak se jim dlouho chystané dílo díky podpoře lékařské lobby konečně podařilo.

Ohodnoťte tento článek!