Euro: Zakleté elektronické zdravotnictví

lékař, počítač, eHealth

Je škoda, že se státu nedaří systematicky řídit elektronizaci zdravotnictví. Mohla by totiž výrazně přispět ke zlepšování dostupnosti a kvality zdravotní péče a posílit orientaci zdravotnických systémů směrem k občanovi

Evropská komise na portálu Veřejné zdraví EU uvádí: V oblasti zavádění nástrojů založených na informačních a komunikačních technologiích ve vztahu k péči o lidské zdraví hovoříme souhrnně o tzv. elektronickém zdravotnictví (eHealth, eZdraví, eZdravotnictví). Cílem programů zaměřených na elektronické zdravotnictví je podpora a zlepšování prevence, diagnostiky, léčby, sledování a řízení zdraví a životního stylu.

Jak definovat eHealth? „Je to vyvíjející se oblast na rozmezí lékařské informatiky, veřejného zdravotnictví a podnikání. Týká se zdravotnických služeb a informací poskytovaných nebo prohlubovaných prostřednictvím internetu a souvisejících technologií. V širším slova smyslu daný termín charakterizuje nejen technický rozvoj, ale i naladění, způsob myšlení, postoj a účast v propojeném globálním myšlení s cílem zlepšovat zdravotní péči na místní, regionální a celosvětové úrovni pomocí informačních a komunikačních technologií.“ (Eysenbach, 2001) Anebo jednodušeji: podle WHO je eHealth „využití informačních a komunikačních technologií (ICT) pro zdraví“.

Kromě vzájemné interakce pacientů a poskytovatelů zdravotní péče se eHealth zabývá i vzájemnou komunikací zdravotníků, zdravotnických zařízení a pacientů. Do oblasti eHealthu tak spadají specializované informační systémy, elektronizace záznamů o zdraví a zdravotní péči, telemedicína či osobní přenosné a mobilní komunikační systémy pro sledování a podporu pacientů.

Nástroje eHealthu chtějí napomáhat dostupnosti zdravotnických informací, které mohou ve správný čas na správném místě vést k záchraně života. Řeší i specifi ckou oblast dostupnosti informací v přeshraničním pohybu občanů a pacientů. Tedy například interoperabilitu zdravotnických informačních systémů, kdy informace pořízené v jednom zdravotnickém zařízení jsou srozumitelné pro informační systém jiného zdravotnického zařízení.

Elektronizace zdravotnictví může přispět podstatným dílem ke zlepšování dostupnosti a kvality zdravotní péče v celé společnosti. Podporuje orientaci zdravotnických systémů směrem k občanovi. Podstatným směrem elektronizace zdravotnictví je i zavádění nástrojů zvyšujících celkovou efektivitu, účinnost a udržitelnost zdravotnického systému.

Zdravotnictví České republiky se na cestě k informační společnosti potýká s řadou obtíží. Třeba asymetrií mezi užívanou špičkovou zdravotnickou technikou, nejmodernějšími informačními a telekomunikačními technologiemi a proti tomu tradiční „papírovou“ formou vedení zdravotní dokumentace, obtížnou výměnou a sdílením údajů ze zdravotní dokumentace mezi zdravotnickými zařízeními, lékaři a pacienty. Množství informací v informačních systémech narůstá podstatně rychleji než naše schopnost efektivně je využívat.

Legislativní prostředí zdůrazňuje ochranu soukromí, osobních údajů a obecně ochranu jedince. V této souvislosti sílí tlak na evidenci veškerých aktivit zdravotníků potenciálně ohrožujících zdraví pacientů i aktivit s možností neodůvodněného porušení soukromí pacientů. Naproti tomu pacienti získávají právo nahlížet do zdravotní dokumentace vedené ve zdravotnických zařízeních, a to i v případě elektronicky vedené dokumentace. Navíc v rámci podpory svobodného pohybu osob platí požadavky na sdílení zdravotní dokumentace a dalších údajů zdravotních služeb napříč Evropskou unií. Jednotlivé země se s těmito problémy odlišně vypořádávají v kontextu svých tradic, národní kultury a v Evropě také v návaznosti na míru harmonizace národní a evropské legislativy v dané oblasti.

V porovnání s ostatními si Česká republika v této oblasti nestojí špatně. Přesto funguje eHealth tak trochu jako zaklínadlo. Opakující se pokusy o systematické řízení této oblasti ze strany státu vyznívají naprázdno. Nedaří se zavést řád a systematické řízení. Nesporná existence řady dílčích úspěchů je bohužel doprovázena neúspěchy velkých projektů a aférami.

Ing. Martin ZeMan, DMS, předseda výboru České společnosti zdravotnické informatiky a vědeckých informací České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!