Je soutěž o eRecept zralá na zrušení?

Autor řešení dPreskripce píše otevřený dopis ministru zdravotnictví Svatopluku Němečkovi a napadá veřejnou soutěž na firmu, která nově naprogramuje systém eReceptu. Podle Ing. Čermáka je díky formulaci zadávací dokumentace již nyní jasné, kdo soutěž, která bude uzavřena tuto středu, vyhraje.

Vážený pane ministře,

dne 22. 8. 2008 vyhlásil SÚKL první veřejnou zakázku na dodávku software pro Centrální úložiště elektronických receptů (CÚeR) s uzávěrkou 1. 10. 2008 a zahájením provozu ePreskripce od 1. 1. 2009 tak, jak mu ukládal zákon čís. 378/2008 Sb., o léčivech. Vývoj systému stál dle SÚKL cca 75 mil. Kč a náklady na jeho rozvoj a provoz se dosud vyšplhaly oficiálně na cca 176 mil. Kč, neoficiálně hodně pres 200 mil. Kč. Od 22. 4. 2011, kdy byl lékařem poprvé vystaven a lékárnou zpracován eRecept podle zákona, tak do konce roku 2015 bylo z celkového počtu cca 350 mil. receptu vystaveno elektronicky cca 0,8% a to v převážné míře povinně po nařízeních managementu nemocnic a zdravotnických zařízení lékařům.

Po problémech s porušováním autorských práv z konce roku 2015 byl provoz systému eReceptu na cca 3 měsíce zastaven a v základní verzi na programech z roku 2009 obnoven letos začátkem dubna. Dne 30. června vyhlásil SÚKL VZ38 na nové naprogramování systému eReceptu za 58,420 mil. Kč bez DPH, tzn. za cca 70 mil. Kč s uzávěrkou 24. 8. 2016 s předpokládaným provozem systému všemi lékaři a lékárnami povinně od 1. 1. 2018. Není známo, že by někdo podal trestní oznámení na neznámého pachatele, který způsobil škodu ve výši cca 176 mil. Kč v situaci, kdy se má systém naprogramovat znovu, přičemž počet uživatelů stávajícího systému a počet eReceptů se podle oficiálních informací SÚKL, např. sněmovnímu Výboru pro zdravotnictví, stále zvyšuje.

Unknown media type: poll

Jelikož je systém ePreskripce, dnes eRecept, po osmi letech prakticky na začátku a řešení požadované ve VZ38 se od toho z roku 2008 v zásadě neliší, přičemž jeho vývoj má stát dokonce prakticky stejně jako vývoj toho původního, dovoluji si Vám po prostudování zadávací dokumentace zaslat upozornění pouze na některé problematické a nepřijatelné části zadávací dokumentace a předložit jednodušší, bezpečnější, levnější a celoplošně snadněji zaveditelné alternativní řešení.

Podle zadávací dokumentace je jediným výběrovým kritériem nejnižší cena, varianty řešení se nepřipouštějí a systém má být předán do rutinního provozu do 335 dnu od podpisu smluv, v roce 2008 to mělo být za méně než 92 dnů.

Vzhledem k mnoha problematickým a nepřijatelným částem zadávací dokumentace, rekapituluji na tomto místě ty nejzávažnější skutečnosti:

– Na základě informací z veřejně dostupných zdrojů je možné očekávat, že veřejnou zakázku vyhraje firma Zdravel, a.s. (do 1. 7. IZIP, a.s.) ze skupiny Nordic Investors s.r.o. (podle vyjádření zástupce společnosti Nordic Investors se firma Zdravel soutěže neúčastní – viz níže; pozn. red.) nebo firma Solitea Business Solutions s.r.o. (do 8. 6. Aquasoft spol. s r.o.) z holdingu Solitea, a.s.
Nelze totiž věřit tomu, že by firma Tronevia nebo bývalý Aquasoft, vlastnící značnou
část původního software, tento jen tak vyhodily;

– Požadavek na Zhotovitele na bezúplatné zajištění výhradní licence k Autorskému dílu třetí strany, vč. užití zdrojových kódu k takovému dílu v případech, kdy zhotovitel nemůže z objektivních důvodů sám udělit objednateli tato oprávnění, otevírá VZ38/2016 SÚKL eRecept 19. 8. 2016 str. 2 / 3 možnost zhotovit dílo mj. z některých již existujících a zaplacených částí původního systému ePreskripce, autorsky vlastněných zejména firmami Tronevia a Aquasoft, nyní Solitea Business Solutions s.r.o. Někdo by si mohl klidně myslet, že celá VZ je vlastně jen tunel na zaplacení již jednou zaplaceného softwaru;

– Při přenosu identifikátoru eReceptu od lékaře do lékárny dojde zcela určitě ke kolizi s neopakovatelným identifikátorem receptu systému Tramis, autorsky chráněného patentem č. 305 228 s právem přednosti od 29. 3. 2007. V praxi tak nebude možné rozlišovat identifikátory v lékárenských systémech automaticky, ale pouze opticky lékárníky.

Podrobněji k některým částem ZDE.

Zadávací dokumentace se v základní části prakticky neliší od stávajícího systému ePreskripce, v „nadstavbové“ části, (Příloha 1A) popisující, jak by měl a jak „bude“ systém fungovat, vlastním výkladem překračuje platnou legislativu (např. zasílání ID eReceptu lékařem pacientovi prostřednictvím CÚeR, viz Příloha 1A, odst. 1.5 a §80 ZoL), v několika případech vychází z ještě neexistující legislativy (co když schválena nebude) a na mnoha místech mne osobně připomíná řešení z „Návrhu úpravy ePreskripce SÚKL“, zejména pak křečovitou snahou o vytváření lékového záznamu pacienta (zde ELZ, Příloha 1A, odst. 1.10), který jsem 8. 7. 2015 zaslat řediteli SÚKLu mailem a na kterou jsem 18. 8. 2015 obdržel odpověď, že „Jakékoliv reálné úpravě systému centrálního úložiště musí předcházet úprava v legislativní oblasti“.

Na řadě míst pak zadávací dokumentace operuje s dosud neexistujícími fukcionalitami z „Národní strategie eHealth“, právě předané k vnějšímu připomínkovému řízení, které jsou již cca 10 let stále prezentovány způsobem bude, bude, bude…, reprezentujícím v takto megalomanském projektu nepochybně na evropské peníze pouze zbožná přání.

Vážený pane ministře, stručně řečeno, celá VZ38/2016 „SÚKL – informační systém e-Recept“ je zralá na zrušení, což není názor pouze můj, ale i zástupců všech softwarových firem, se kterými jsem měl možnost na toto téma hovořit. Přitom není vůbec rozhodující, zda je snad zadávací dokumentace napsána pro konkrétního uchazeče nebo ne, to se brzo stejně ukáže. K alespoň stručnému popisu podstatně efektivnějšího řešení ePreskripce je nutné uvést následující.

Klíčovým problémem všech řešení ePreskripce je přenos identifikátoru a obsahu lékového předpisu (eRecept) od lékaře do lékárny, na základě kterého lze eRecept v lékárně jednoznačně identifikovat a předepsané léky vydat.

Tento přenos lze realizovat bud s použitím Centrálního úložiště (CÚ, resp. CÚeR) nebo bez něj a to čistě elektronickou cestou nebo prostřednictvím běžného papírového receptu.
Identifikátor eReceptu (IDeR) pak může přidělovat buď CÚ nebo lékař nebo může být vázán na některý doklad identifikující pacienta.

Pro přenos IDeR od lékaře do lékárny přichází reálně v úvahu čipová karta, čárový kód nebo průkaz pojištěnce a pro komunikace s CÚ potom internet a mobilní telefony (SMS, MMS). Technicky tedy může být ePreskripce realizována jedním ze 4 způsobů, příp. jejich kombinacemi a to dvěma způsoby a priori s CÚeR (zde ePreskripce SUKL) a dvěma způsoby s tzv. přímým přenosem (zde Tramis) s CÚLZP a posteriori až pro vznik a využívání lékového záznamu pacienta (LZP).

Základními rysy digitální dPreskripce s CÚLZP jsou:

– Neopakovatelný Identifikátor dReceptu (IDdR) vzniká v softwaru lékaře při vystavování běžného papírového receptu jako součást zakódováné formy obsahu receptu, na který se v jedno nebo dvou dimenziálním (např. QR) čárovém kódu vytiskne; VZ38/2016 SÚKL eRecept 19. 8. 2016 str. 3 / 3

– Kódování, resp. dekódování znakové formy čárového kódu dReceptu probíhá na čipu lékaře, resp. lékárny velikosti flash paměti, připojeném k počítači pres standardní USB konektor. Čipem je lékař/lékárna v systému jednoznačně identifikován(a);

– Lékaři mohou snadno vystavovat všechny typy receptu, tzn. opakovací, s rozepisovanými léky, s PSE, konopím nebo modrým pruhem a jejich oprávnění může být snadno kontrolováno;

– Rozlišovací znaky v čárovém kódu všech verzí dReceptu informují lékárnu o obsahu a způsobu dalšího zpracování dReceptu;

– Lékárna sejmutím čárového kódu zpracuje dRecept bez nutnosti vkládat jakékoliv informace do svého počítače, může rp zkontrolovat na falzum (v systému není bezpečnostní díra) a založit, resp. doplnit lékový záznam pacienta v CÚLZP;

– Ke komunikaci lékárny s CÚLZP po internetu slouží zakódovaná forma obsahu rp, která je současně identifikátorem dReceptu, lékárna nepotřebuje VPN router ani žádné jiné komunikační zařízení;

– Přístup do CÚLZP je chráněn heslem a lékařům/lékárnám je umožněn pouze se souhlasem pacienta;

– V CÚLZP není uloženo pacientovo jméno ani adresa;

– Do CÚLZP lze ukládat i volně prodejné léky a provádět kontroly na kontraindikace;

– Celý systém je možné vytvořit za cca 20 mil. Kč, tzn. za třetinu nákladu na systém eReceptu SÚKL a to s podstatně více funkcemi, provoz je možné hradit z úspor za zachycené falešné rp a z duplicitně nepředepsaných léků;

– Řešení je aplikací patentu č. 305228 a má značnou perspektivu v 2D čárových kódech;

– Pro všechny lékaře, pacienty a lékárny je účast v systému DOBROVOLNÁ;

– Řešení dReceptu s CÚLZP může jít až o 5 úrovní výš, než je řešení eReceptu SÚKL.

Vážený pane ministře, posuďte sám, které řešení je jednodušší, bezpečnější, levnější a celoplošně snadněji zaveditelné. Domnívám se, že by Vás měla zaujmout nejen patentová ochrana řešení, ale zejména cena.

S pozdravem, Ing. Ludek Čermák

autor řešení dPreskripce a majitel patentu č. 305228


Vyjádření Nordic Investors

Jako zástupce společnosti Nordic Investors jednoznačně říkám, že soutěže se naše firma nezúčastní. Spekulace tohoto typu jsou tedy úplně mimo. Zdravel má nové majitele, naše skupina je vlastněna respektovanými lidmi, špičkovými právníky.

Pokud chce někdo vytvářet dojem, že jde o nějaké dohodnuté věci z éry IZIP, prostě lže. Jde jen o spekulaci Luďka Čermáka, která nemá žádný reálný základ.

Michal Uryč, mediální zástupce Nordic Investors

Ohodnoťte tento článek!