Memorandum AČMN k současné krizi ve zdravotnictví

pero, podpis, smlouva

Současnou krizi ve zdravotnictví a hrozící odchody lékařů nezpůsobily neoprávněné požadavky zdravotníků, ale dlouhodobé podfinancování rezortu při současném nehospodárném nakládání s disponibilními zdroji.

Na naše zdravotnictví vydáváme 3-4x méně prostředků než vyspělé země, jejichž výdaje činí 8-11% z HDP oproti našim 7%. Při stejných cenách energií, léků, přístrojů a ostatních vstupů jako ve vyspělých zemích, ale zároveň při regulovaných výstupech (úhrady pojišťoven) se jedinými nedobrovolnými sponzory systému stávají lékaři, sestry a ostatní zaměstnanci. A ti tuto roli už odmítají dále hrát.

Asociace českých a moravských nemocnic jejich požadavky považuje za oprávněné.

V naší zemi je lůžková péče koncentrována převážně do velkých a fakultních nemocnic, které jsou z mnoha důvodů již ze své podstaty nehospodárné, a jen v ubytovacích nákladech jsou na 1 lůžko až 4x dražší než menší nemocnice v regionech.

V ČR je 3x více fakultních lůžek než v sousedním Rakousku a ostatních zemích EU-15. Do jejich „center“ se přitom soustřeďuje další nákladná péče, mnohdy velmi neúčelně alokovaná, která tento deficit jen dále prohlubuje. Při podobné struktuře nemocničních lůžek jako v Rakousku bychom jen v nemocnicích mohli ušetřit 20-30 mld. Kč ročně, které by mohly být okamžitě použity na zvýšení platů lékařů.

Místo toho, aby vláda podpořila racionální změnu struktury nemocnic podle modelu vyspělých okolních zemí, hodlá naopak ještě více akcentovat stávající nehospodárnosti a využít odchodu lékařů k rušení menších nemocnic.

Zbytečně zostřuje situaci plánovaným sníženým úhrad nemocnicím pro rok 2011, pro které nejsou racionální důvody. Zdroje zdravotního pojištění pro rok 2011 by byly dostatečné, kdyby se zastavil trvající nárůst nových zdravotnických kapacit a expanze spotřeby nejdražších léků v centrech.

Neschopnost tyto nárůsty zastavit jen nahrává těm, kdo pod různými záminkami tento systém využívají ke svým záměrům – farmaceutickému průmyslu, překupníkům, dodavatelům drahé techniky a ostatním lobbyistům parazitujícím na 286 mld. které, které ročně vydáváme na zdravotnictví.

Asociace českých a moravských nemocnic je připravena podpořit všechny kroky směřující k překonání současné krize, k ozdravění našeho zdravotnictví a podílet se na racionálních změnách ve prospěch našich pacientů a zdravotníků.

Současně předkládá náměty, které mohou uklidnit situaci a pomoci zvýšit příjmy zdravotního systému a optimalizovat využití jeho zdrojů:

Návrh na zklidnění situace ve zdravotnictví

Platovou situaci lékařů bude nutné řešit. Nesnese odkladu do doby, až reforma zdravotnictví přinese hmatatelné výsledky.

Proto AČMN navrhuje dát garance protestujícím lékařům, že jejich platy budou zvyšovány. Ekonomická situace to nedovoluje jednorázově.

Proto se navrhuje zvyšování platů rozdělit do doby tří let. Pro rok 2011 zajistit akceptování jejich požadavků v rozsahu 1/3 jejich mzdových požadavků. Pro roky 2012 a 2013 dát garanci státu zvýšení mezd vždy o 1/3.

Požadavky LOK-SČL představují celkem cca 5,7 mld. Kč. 1/3 tohoto objemu představuje 1,9 mld. Kč. To představuje cca 2 % navýšení úhrad nemocnicím v letech 2011, 2012 a 2013.

Pro rok 2011 to znamená zvýšit úhrady nemocnicím na 102 % oproti roku 2009. V takovém případě AČMN je ochotna se veřejně zavázat, že veškeré navýšení úhrad použije výlučně na zvýšení platů lékařů.

Dopad na zdroje zdravotního pojištění toto představuje cca 2 mld. Kč.

Možnosti zvýšení příjmů ve zdravotnictví

Krátkodobá, převážně exekutivní opatření

1. Moratorium na financování nových zdravotnických kapacit z prostředků veřejného zdravotního pojištění pro celý rok 2011 (3 mld. Kč)

2. Uvolnění všech přebytků a rezervních fondů všech ZP – realizace prostřednictvím správních rad ZP, vládním opatřením atp. Efekt okamžitý, prostředky disponibilní na účtech ZP. (20 mld. Kč)

3. Snížení provozních nákladů pojišťoven a zapojení jejich provozních fondů do systému – vládní opatření, správní rady ZP. Okamžitý efekt. (2–3 mld. Kč)

4. Půjčka pro zdravotní pojišťovny – pokud jejich vlastní rezervy nepostačují k navýšení úhrad (z veřejných nebo soukromých zdrojů). Okamžitý efekt. Správní rady ZP, vládní opatření. (1–2 mld. Kč)

5. Zvýšení platby za státní pojištěnce (1 mld. Kč)

Celkem 27-29 mld. Kč

Dlouhodobá, převážně legislativní opatření

1. Zrušení stropů odvodů – zákonem, účinek od příštího daňového období. (1 mld. Kč)

2. Zvýšení stávajících odvodů OSVČ. (0,5 mld. Kč)

3. Zvýšení odvodů na zdravotní pojištění (např. z 13,5% na 14%), zákonem. Přínos v dalším daňovém období. (6 mld. Kč)

4. Spotřební daň – část spotřební daně za tabák a alkohol alokovat do zdravotnictví (její následky prokazatelně zvyšují zdravotnické výdaje) Zákon. (3 – 4 mld. Kč)

5. Zavedení komerčního připojištění – na hotelové služby okamžitě, negativní nebo pozitivní vymezení některých výkonů a služeb, taxativně vymezených v průběhu příštího roku. Zákon. (1–2 mld. Kč)

6. Úrazové pojištění – výhledová možnost. Přestrukturování příjmů a výdajů. (0,5 mld. Kč)

7. Ošetřovatelské pojištění – výhledová možnost. Přestrukturování příjmů a výdajů. (1 mld. Kč)

8. Zvýšení spoluúčasti stanovením nadstandardů. (2 mld. Kč)

Celkem 15 – 17 mld. Kč

Možnosti dalšího snižování výdajů:

1. Snížení nákladů na léky z celkových 74 mld. Kč – možnost úspor v řádu několika mld. Kč. Úkol pro SÚKL a MZ ČR.

2. Decentralizace a změna struktury lůžkové péče – úspory v řádu miliard Kč ročně snížením „hotelových nákladů“ nemocnic atp. MZ ČR, kraje, úhradová vyhláška.

3. Snížení výdajů „center“ na léky – řád miliard Kč.

4. Omezení výdajů na nákladnou techniku – změnit systém pořizování, odstranit duplicity, zvýšená regulace alokace.

5. Opatření k zákazu řetězců – typu: zdravotní pojišťovna – lukrativní poskytovatelé – pacienti vyvádí ze systému veřejného zdravotního pojištění prostředky v řádu několika mld. Kč ročně. Podobný parazitní proces je zcela vyloučen mj. i z důvodů nerovných podmínek hospodářské soutěže ve všech zemích EU-15, a dokonce i v USA.

AČMN, 6. prosince 2010

Ohodnoťte tento článek!