Milan Kubek překročil Rubikon

ČLK

Spořádaně spějeme ke krachu zdravotní péče. Odboráři se minulý týden vyděsili, jak blízko se ocitli ke smírné dohodě s ministrem zdravotnictví. Už je ale vše v pořádku a na stole opět leží těžko splnitelné požadavky.

Také ministr Leoš Heger si je jist svou rolí. Co mohl, udělal, nyní líčí na odlupování jednotlivých lékařů od protestního hnutí a připravuje krizové scénáře.

Jediná organizace, která dlouho nevěděla, s čím se v lékařském protestu ztotožnit, byla Česká lékařská komora. O víkendu si ale už její prezident Milan Kubek směr vybral. A bohužel špatný.

Do konce minulého týdne se dala podpora ČLK odborářům pochopit. Ale ve chvíli, kdy se na stole objevily dvě miliardy pro zdravotnický personál, zákonem zřízená stavovská organizace měla dát od sporu odborářů a vlády ruce pryč.

Prezident Kubek se nicméně rozhodl předvést jako odborář pomalu hlasitější, než je skutečný šéf Lékařského odborového klubu Martin Engel. Kubek ví, že pokud už začátkem března má zkolabovat zdravotní péče, ani sebevstřícnější ministr nezvládne přidělené peníze začlenit do detailních tarifních tabulek.

A vzhledem k tomu, že velká část lékařů se spokojí s Hegerovou nabídkou a nebude riskovat krach životně důležitých oddělení v nemocnicích, stane se Kubek od března prezidentem docela zvláštního tělesa.

V ČLK musí být doktoři, kteří chtějí vykonávat praxi, podle zákona povinně. Většina z nich, hlavně mezi soukromníky, už nyní přehnané požadavky odborářů nepodporuje. Ale reprezentuje je prezident, který patří k nejradikálnější menšině.

Naplno se tak projeví, že Kubek může být těžko zároveň prezidentem ČLK usilujícím o „zvýšení prestiže ČLK mezi lékaři i u široké veřejnosti“ a zároveň členem předsednictva LOK s mottem: „Nikdy se nevzdávej. Vzdáš se jednou, budeš se už vzdávat pořád.“

Až po březnu opadne hrozba zavírání porodnic či chirurgií, bude zajímavé, jak se doktoři vypořádají se svými reprezentanty. Martina Engela nejspíš budou odboráři (a možná nejen oni) nosit na rukou za jeho nesmlouvavý přístup. Složitější to ale možná bude mít Milan Kubek v ČLK.

Pokud jednání mezi Kubkem podporovanými odboráři a vládou zkrachují, může to být začátek konce prezidentovy dosud neotřesitelné pozice v čele ČLK. Soukromí a umírnění nemocniční lékaři, kteří oceňují maximální Hegerovu vstřícnost k doktorským požadavkům, by se mohli spojit v názoru, že bývalý odborář Kubek už přece jen zašel příliš daleko.

Ani případný pád Kubka v blízké budoucnosti však už neodčiní to, že Kubek nyní s akcí Děkujeme, odcházíme překročil Rubikon a v očích veřejnosti na dlouhou dobu přetvořil profesní lékařskou komoru v odborářské béčko.

Ohodnoťte tento článek!