Musí se zákony dodržovat?

Politologové tvrdí, že výsledky krajských a senátních voleb v roce 2008 ovlivnilo zdravotnictví svými velkými tématy. Do voleb do poslanecké sněmovny zbývají už jen týdny a mně – nepolitologovi – se nezdá, že by se stejná situace mohla opakovat i v roce 2010. Žádné velké pohyby v resortu nezaznamenáváme a poutavé náměty se stávají spíše nedostatkovým zbožím.

Komentář Zdravotnictví a medicína

Debata o zdravotnictví ve sněmovně skončila brzy po zahájení, neboť opozičním poslancům se nelíbilo, že za ministerstvo zdravotnictví místo paní ministryně hodlal debatovat pan první náměstek. Téma, kdo bude příštím ministrem zdravotnictví, je jistě velmi zajímavé, ale v současnosti je to věštba z křišťálové koule.

Jiří Paroubek hovoří o Davidu Rathovi, za ODS zatím žádné jméno nepadlo. Kdyby však vládu sestavoval Paroubek, byl by ministrem skutečně doktor Rath? Měl by David Rath zájem opustit stabilní místo hejtmana a převzít místo ministra, jehož průměrná „životnost“ je jen o málo delší než jeden rok? Nebo že by díky své pověstné píli zvládl obě funkce? Necháme se překvapit.

Farma zvířat

O regulačních poplatcích bylo napsáno snad už všechno, a to nejméně tisíckrát, takže toto téma opouštím. Nedávná televizní debata dvou rivalů Ratha a Šnajdra rovněž mnoho nového nepřinesla.

Že David Rath je doktor medicíny a Marek Šnajdr bakalář, vědí už i děti v mateřské školce. Že je Rath chameleon a Šnajdr straka zlodějka jsem ovšem slyšela poprvé, ale ani o zvířatech psát nehodlám.

Za jediné pozoruhodné téma ve zdravotnictví v posledních dnech považuji zmatek v číslech, která se týkají výdajů za léky.

Ve zmíněném televizním pořadu se Marek Šnajdr pochválil, že náklady zdravotních pojišťoven za léky v období jeho náměstkování, tedy v letech 2007 a 2010, stouply pouze o 3 %.

Před několika týdny však ministerstvu podřízený Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) finanční nárůst spotřeby léků v roce 2009 ve srovnání s rokem 2007 ohodnotil 19 %. Že by ten 16% rozdíl byl vysvětlitelný Viagrou? Leccos by tomu nasvědčovalo. Budu se na to muset přeptat.

Ještě v daleko pozoruhodnějším nesouladu čísel vystupuje opět SÚKL. Na tiskové konferenci počátkem dubna s pýchou oznámil, že v průběhu prvního čtvrtletí 2010 přehodnotil úhrady u 1270 kódů léků z 9037 hrazených ze zdravotního pojištění, čímž pro zdravotnictví ušetřil 2,4 miliardy korun.

Tento údaj tentýž den „přebil“ prezident České lékařské komory (ČLK) rovnými 10 miliardami korun. Ale pozor: podle Milana Kubka SÚKL 2,4 miliardy neušetřil, ale 10 miliard poztrácel! A to tím, že úkol, který měl podle zákona splnit v roce 2008, splnil až v roce 2010, navíc jen částečně.

Tak mi to trochu připomnělo blahé paměti slavné Rádio Jerevan. Otázka: Je pravda, že v Moskvě se rozdávají automobily? Odpověď: V zásadě ano. Ne však v Moskvě, ale v Leningradu. A nejsou to automobily, ale bicykly. A nerozdávají se, ale kradou.

Zákony pro kočku?

Vím, že podle Parkinsonových zákonů se normální člověk částkami tohoto rozsahu již nezabývá. Já se tomuto nesouladu snažím přijít na kloub, tak asi normální nebudu. Nevím, jak vy, ale já bych bezpečně poznala, kdyby mi někdo do peněženky přidal tisícovku nebo si z ní dva tisíce vzal, a tak chci věřit, že i zdravotní pojišťovny tento pohyb peněz rozeznají, zejména když jde o miliardy.

Zdravotní pojišťovny v tomto směru zatím zachovávají bobříka mlčení a do řešení této matematické záhady se samy nezapojily. Rozhodli jsme se tedy položit několik otázek největší z nich – VZP.

Pojišťovna souhlasí, že zákon SÚKL ukládá provést revizi úhrad za každý rok, tedy i za rok 2008, jak nám napsali. Na otázku, jak je tedy možné, že ústav tento úkol nesplnil, nám odpověděla, že dotaz by měl směřovat na SÚKL a na nadřízený orgán, tj. ministerstvo zdravotnictví. Podle VZP je SÚKL přetížen konáním tisíců správních řízení, navíc změny zákona, které by jeho činnost usnadnily, zatím přijaty nebyly.

Ano, taky si to myslím, ústav je přetížen. Nemusí proto tedy dodržovat zákon? Platí to i pro mě, budu-li přetížena? Nebudu třeba muset platit daně?

Když jsem se tenkrát na tiskové konferenci k přijetí nového zákona o veřejném zdravotním pojištění pana ředitele SÚKL ptala, zda si myslí, že je moudré, aby ústav o stanovení úhrady léčiva rozhodoval správním rozhodnutím, zda se takové množství někdy „nekonečných“ správních řízení dá vůbec stihnout, prošpikoval mě pohledem a pravil, že je to dáno zákonem a že zákon se musí plnit.

Tak mi to vysvětlete jako malému dítěti, teď, v roce 2010, se ten zákon už plnit nemusí? A prosím vás, nevíte někdo, co je to vlastně ten právní stát?

Ohodnoťte tento článek!