Muž na svém místě

Valem se blíží březen, kdy prásknou do bot možná až čtyři tisícovky lékařů z nemocnic, a jejich spor s vládou trčí v bodě nula. Včerejší seminář o zdravotnictví, rozpáleném výzvou Děkujeme, odcházíme, to doložil, byť se v senátním sále mluvilo také o podané ruce a nutnosti dohody.

Ale jedni mluvili o voze, ministr zdravotnictví Leoš Heger o koze. Lékaři například ústy šéfa ČLK Milana Kubka žádali ministerstvo, aby přestalo dumat o „zajištění lékařské péče bez lékařů“ a vytvořilo „krizový management“, který odchodům zabrání. A

jednoduše jim – alespoň v něčem – vyhovělo. Leč Heger vysvětlil, že v Nizozemsku trvala zdravotní reforma pětadvacet let. A že i „on osobně“ je navíc „součástí vlády, která se rozhodla, že bude napravovat ekonomické poklesky z minulých let a sníží deficit“.

Zbývá jen dodat, že on osobně řídí také ministerstvo zdravotnictví jménem strany TOP 09. Strany, od níž se šéf ODS Petr Nečas musí aspoň naoko někdy posunovat k politickému středu, aby se nejevil jako pravicový extremista.

Myslím, že Leoš Heger má oprávněně pověst slušného člověka, kvalitního lékaře, schopného manažera a nejnověji i dobrého komunikátora špatné vlády. Ale politický dres není jen nějaká podružná náhoda, na kterou je možné tváří v tvář „věcným problémům“ zapomenout. Je svazující.

Také proto nemohl smysluplně reagovat na přednesené obvinění, že základním a přetrvávajícím „pokleskem“ – dílem Topolánkovy, ale i Nečasovy vlády – je to, co nastínil hostitel konference Milan Štěch. Ve hře je zcela vědomé vyvolávání propadu zdrojů v oblasti zdravotnictví, řekl předseda Senátu. A dvakrát opakoval: Někteří lidé chtějí tento problém způsobit. Je tady určitý úmysl oslabit veřejné zdravotnictví, „aby ho mohli zprivatizovat“.

Návaznost na politiku těchto záměrných „poklesků“ Leoš Heger včera potvrdil i ódou na Tomáše Julínka. Tomu se podle přesvědčivého pana ministra „podařilo velmi dobře (tak!) zlomit bariéru“ přímých plateb pacientů v ordinacích a na správné místo „dotáhnout peníze“.

Julínek na Hrad?

Prostá byla ministrova reakce na Kubkovu ostrou řeč o předražených zakázkách, za nimiž stojí „korupčníci, zloději a mafiáni, kteří jsou zvyklí na zdravotnictví parazitovat“. Heger kontroval Gaussovou křivkou.

Jde o nejoblíbenější (a nejpitomější) dogma biologického determinismu. Dogma tvrdí, že za všech okolností – za každých poměrů – je v dostatečně velké skupině lidí vždy stejný počet deviantů. A tedy i korupčníků mezi – lékaři. Chce se tím vždycky říci, že poměry jsou nezměnitelné a revolty proti nim marné.

Ministři Nečasovy vlády zbožňují teoreticky kanonizované křivky. Nedávno ministr práce a sociálna Jaromír Drábek po Praze hauzíroval s křivkou Lafferovou, která velí snižovat daně – a devastovat tak například i veřejné zdravotnictví. Ministr Leoš Heger je tam, kam přináleží: na svém místě mezi svými.

Ohodnoťte tento článek!