O nespokojených a „nasycených“

Dryml

Staré lidové úsloví říká, že sytý hladovému nevěří. A když to posuneme dál, má-li někdo hlad, tak je nespokojen a dělá povyk. V nadsázce lze takové přirovnání vztáhnout i na současnou situaci v ČSSD na východě Čech. Odchod od socialistů zvažuje Vladimír Dryml.

Nelze se čemu divit, od ledna 2009 hraje Dryml v Hradeckém kraji v rámci ČSSD druhé housle. A to i přesto, že v předchozích krajských volbách dostal přes 10 tisíc preferenčních hlasů, s nimiž převálcoval kdekoho včetně budoucího hejtmana Lubomíra France, jehož post si dokonce v prvních reakcích po volbách nárokoval…

Pak přišla aféra s údajným sbíráním materiálů na krajskou šéfku Hanu Orgoníkovou a následoval pád. Dryml je razantní člověk a tvrdý politik i manažer. Vědí o tom něco „pamětníci“ na ministerstvu zdravotnictví, v samotné ČSSD, ale třeba i ve vrchlabské nemocnici či na místní radnici, na níž je opozičním zastupitelem.

A jak už to tak u razantních lidí bývá, všem lidem právě nemusí sednout jejich vystupování či styl. A ten Drymlův je velmi podobný stylu Jiřího Paroubka. Proto by ani nebylo divu, kdyby zamířil právě k němu do jeho vznikající strany. Na celou věc je však potřeba se podívat ještě jinou optikou. Jeli někdo razantní a tvrdý, nemusí to ihned znamenat, že je špatný a má hloupé nápady.

Může to být i známka toho, že s nimi nenajde slechu u lidí, kteří mají tu moc rozhodovat a nebo jsou více tvarovatelní a ohební. A tedy přežijí vše. Takovou osobou nejspíš může být i Hana Orgoníková, která s obdivuhodnou vitalitou přežila v čele krajské buňky téměř všechny šéfy ČSSD, ačkoliv ti se názorově a lidsky od sebe mnohdy lišili jako den a noc.

Určitou názorovou pružnost projevil v minulosti i další krajský poslanec za ČSSD Robin Böhnisch, o němž se po jeho nástupu do sněmovny jednu dobu hovořilo jako o příznivci Miloše Zemana, aby posléze nahlas přemítal o možné kandidatuře Vladimíra Špidly na úřad prezidenta.

Dlužno dodat, že tento mladý poslanec z Mladých Buků se jako jeden z mála v ČSSD odmítal převálcovat stranicky nadiktovaným odporem k americkému radaru v Brdech.
Současné personální chvění v ČSSD je z pohledu stranické demokracie naprosto v pořádku. Navíc blíží se krajské volby a lidé si už kolíkují své pozice.

Mohou to být politici či idealisté hladoví i ideově nespokojení. Záleží už jen na nich, co od svého angažmá očekávají: zda plné břicho a slušný výdělek, nebo prosazování ideálů a službu veřejnosti. A to je otázkou pro svědomí každého z nich.

(autor je politolog a publicista)

Ohodnoťte tento článek!