Obamova reforma mění historii a budí vášně

barack obama

Americký prezident Barack Obama dokázal protlačit Kongresem reformu zdravotnictví, stěžejní bod své domácí politické agendy. Systém veřejného zdravotního pojištění, který má zajistit zdravotní péči pro drtivou většinu obyvatel země, je v USA na rozdíl od ostatních vyspělých zemí v podstatě novinkou.

A zdaleka ne všichni přijímají tuto novinku s nadšením. Někteří komentátoři upozorňují i na to, že dosud není jasné, kolik bude Obamova reforma stát, jakým způsobem změní zdravotnický systém země a jak se projeví na zdraví obyvatel.

I skeptici však uznávají, že Obamovo vítězství má historický rozměr a patří do učebnic amerického dějepisu.

Komentáře ze zahraničního tisku

Washington Post: Odpovědi neznáme

Z Kongresu jsme slyšeli řeči o pohromě (republikáni) i o nirváně (demokraté). Ve skutečnosti si toto téma žádá spíše konkrétnost než hyperboly. Nejzajímavější na debatě o reformě zdravotnictví je totiž to, jak málo se vlastně ví o následcích jejího zavedení. Každý má svou teorii, ale žádná ze základních otázek nebyla zodpovězena.

Nejdůležitější z nich: Vede vůbec zdravotní pojištění k lepšímu zdraví obyvatel? Existují důkazy pro kladnou i zápornou odpověď. Když se někdo chce pouštět do transformace tak neuvěřitelně provázaného systému, jako je zdravotní péče, je na místě opatrnost.

Přihlásí se například mladí dospělí, kteří tvoří více než polovinu nepojištěné populace, k platbě pravidelného pojištění, nebo budou raději místo toho u lékařů platit v hotovosti? Způsobí rozšíření řad pojištěnců nedostatek zdravotnických pracovišť, který se projeví růstem cen zdravotní péče?

Budou zaměstnavatelé platit za zaměstnance nové pojištění a vyžadovat od nich větší výkony, nebo pojedou postaru, protože je vyjde laciněji zaplatit jen pokuty, a zaměstnance nechají platit pojištění? Bude mít rozšíření pojištění na preventivní péči za následek úspory, protože se nemoci podaří objevit dříve, nebo nové nemalé náklady na plošnou prevenci anulují její ekonomické výhody?

Los Angeles Times: Historický první krok

Zákon týkající se zásadní zdravotnické reformy přistál na stole prezidenta Obamy, ten ho podepsal a Spojené státy se vydaly na cestu k univerzálnímu zdravotnímu pojištění, což byl cíl reformátorů již za časů Theodora Roosevelta.

Ten zval všechny dělníky do systému zdravotního pojištění už v roce 1912. Jde o velký úspěch Obamovy administrativy, ačkoli kontroverze kolem návrhu zákona dokonce ohrožovaly majoritu strany v Kongresu. Zřídkakdy bývá něco pro Američany tak pozitivního přijímáno tolika lidmi jako hrozba pro jejich blahobyt a svobodu.

Existuje široká shoda jak v segmentu zdravotnictví, tak napříč politickým spektrem, že systém nutně potřebuje změnu. Ovšem zatímco liberálové volají po vládní eliminaci prostředníků nabízejících pojištění, konzervativci by rádi omezili vliv vlády na trhu a přenesli více odpovědnosti na spotřebitele. Výsledná podoba reformy je někde uprostřed těchto plánů.

Nepřinese však možnost hrazené péče každému. Rozpočtový výbor Kongresu odhaduje, že v roce 2020 bude mimo systém stále asi šest procent Američanů. To je ale oproti dnešku, kdy je nepojištěných 17 procent populace a každý den ze systému vypadávají tisíce lidí, pořád mimořádné zlepšení.

Financial Times: Místo v dějinách

Barack Obama a jeho spojenci v Kongresu uspěli tam, kde mnoho předchozích demokratických administrativ selhalo. Podařilo se jim prosadit reformu zdravotnictví, jež zaručuje většině Američanů zdravotní pojištění a zajišťuje, že mezi následky vážné choroby už nebude bankrot. Lepší pozdě než nikdy.

Obama, senátor Harry Reid a šéfka sněmovny Nancy Pelosiová si zajistili své místo v dějinách. Přesto platí, že reforma je dosud nedokončená a momentálně také nepopulární. Republikáni slibují její zrušení a doufají ve vítězství v listopadových volbách. Demokraté tvoří historii, ale nebudou toho litovat? Z dlouhodobého pohledu je to nepravděpodobné.

Ať přijdou jakékoli problémy a komplikace, principy obsažené v tomto zákoně jsou tak zásadní, že budou za chvíli vnímány jako nezcizitelné. V krátkodobém pohledu se ovšem demokraté pustili do obrovského hazardu. Poslední rok se soustředili na debatu o zdravotnictví, ovšem jen uvnitř strany. Nenapadlo je, že právě tuto politiku je třeba také prodat veřejnosti. Právem tvrdili, že současné americké zdravotnictví je ostuda, ovšem udělali velmi málo pro to, aby obhájili právě své konkrétní návrhy.

Nakonec se může stát, že cenou, již demokraté zaplatí za tuto reformu a způsob jejího prosazení, bude porážka v listopadových volbách a krach jejich ostatních politických ambicí. Byla by to oběť, jíž se dalo vyhnout, ale jež stála za to.

Die Tageszeitung: Úspěch s trhlinami

Barack Obama konečně něčeho dosáhl. Odhlasování zdravotnické reformy dokázalo, že přívlastek „historický“ se s prezidentovým jménem nepojí jen kvůli barvě jeho pleti. Jistě, zní to šíleně: Právě nejbohatší země na světě teprve šedesát let po všech ostatních západních vyspělých zemích přistoupila na to, že alespoň všem svým občanům umožní přístup k systému hrazené zdravotní péče.

Ještě neuvěřitelnější se zdá, že se kvůli tomu rozhořel ostrý ideologický spor a že nemalá část obyvatel věří republikánskému vidění věci. Vlastně je to dosti ubohé. Amerika ukázala, že chce činit velké věci, jásal o víkendu Obama. Reforma je skutečně velkým krokem, ale proces nám také ukázal, že z Obamova plánu změnit politickou kulturu nezbylo nic. Věcná spolupráce? Kompromis? Schopnost připustit chybu?

Obama se dokázal prosadit jen díky tomu, že se společně se šéfkou sněmovny Nancy Pelosiovou uchýlil k politickým obchodům včetně těch nejméně čestných. A u republikánů už vůbec nic nového.

Za posledních deset let se zcela zakuklili v konzervativních postojích a tvoří semknutou opozici. Obama se tak přes své charizma i majoritu v obou komorách jeví jako štvaná zvěř.

Ohodnoťte tento článek!