Odboráři pošlapali vlastní úspěchy

31. 1. 2011 8:29
přidejte názor
Autor: Redakce
Až do víkendu se Lékařskému odborovému klubu dařilo. Jeho akce Děkujeme, odcházíme, nejprofesionálněji vedený odborářský boj v české historii, dokázala rozproudit vášnivou veřejnou debatu o penězích ve zdravotnictví.


Kampaň kousala, provokovala, gradovala, ministerstvo zdravotnictví pod taktovkou Leoše Hegera působilo bezradně. Pak se dostavil i výsledek: solidní Hegerův návrh dvoumiliardové injekce určené primárně na zdravotnické platy.

Návrh není, pravda, příliš systémový, ale vytváří prostor pro nádech k nějakým koncepčnějším krokům v oblasti přístrojové či lékové politiky, kde lze ušetřit mračna peněz. Odboráři budou o nabídce ještě dnes a zítra jednat, ale už teď lze říci, že ze strany LOK jde o úspěch par excellence.

O to méně pochopitelné je, proč šéf LOK Martin Engel celý boj svůj i svých kolegů z ničeho nic degraduje na frašku tím, že v hodině H přichází s novými požadavky, které jsou ještě navíc zcelanesmyslné a odporují duchu celé kampaně.

Engel si najednou vzpomněl, že chce, aby ministr Heger zajistil kromě vyšších platů také hladký návrat do práce všem doktorům, kteří v rámci protestu podali výpověď. Heger ale nic takového udělat nemůže, ani kdyby náhodou z nějakého důvodu chtěl.

Ano, fakultním nemocnicím se říká „přímo řízená“ zdravotnická zařízení. Ale tak moc přímé to řízení zase není, aby Heger lusknutím prstů určoval jejich personální politiku. Ta je v kompetenci ředitelů.

Osud těchto ředitelů leží v Hegerových rukou, takže nějaké důrazné doporučení by jim ministr snad dát mohl, ale není nakonec žádný důvod, aby to dělal. V nemocnicích zřizovaných kraji jsou pak v analogické situaci hejtmani, sem už ruka ministra nedosáhne vůbec. A soukromým špitálům už se do personální politiky nemůže montovat vůbec nikdo.

LOK postavil svou kampaň na nepostradatelnosti lékařů a na úspěšně vyvolané představě personálně podvyživeného českého zdravotnictví. V takové situaci ale přece ředitelé nemocnic po každém schopném lékaři, který stáhne svou výpověď, rádi sáhnou a přivítají ho zpět s otevřenou náručí.

A lékaři, za něž už se mezitím našla náhrada, se v „personálně zdevastovaném“ zdravotnictví jistě snadno ujmou v jiné nemocnici. Anebo, jak jsme po celou dobu kampaně poslouchali, se přinejhorším hravě uchytí v cizině.

Engelův požadavek je proto zcela zbytečný a do velké míry ničí plody snahy, s níž lékaři ve spolupráci s PR profesionály dokázali zviditelnit problémy českého zdravotnictví jako dosud nikdo. Až do pátku působila akce LOK jako kvalitní nátlaková kampaň. Teď už to zase vypadá jako to staré dobré odborářské kňourání, na které jsme za léta zvyklí.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?