Ohrožená pediatrie?

dítě, miminko, pediatrie

V poslední době se objevila informace o tom, že ve zdravotnickém systému se začíná projevovat nedostatek lékařů se specializací praktický lékař pro děti a dorost. Podle statistik je 84 % českých pediatrů starších 50 let.

Reálně tedy hrozí, že během deseti let bude v Česku málo pediatrů. Nedostatek takto specializovaných lékařů je celoevropský problém.

Bariéry v předatestační přípravě

Tato zpráva není překvapivá. Domnívám se, že jde o jednu malou část komplexního problému postgraduálního vzdělávání, zejména pak předatestačního tréninku lékařů ve všech specializacích. Trénink nyní probíhá v podstatě živelně. Pokud je mi známo, nikdo nesleduje, kolik lékařů každý rok z té které specializace odchází a kolik jich ve stejném roce atestaci složí.

Přitom vstup do atestačního vzdělávání a splnění náročných podmínek atestační přípravy jsou pro některé lékaře obtížné až nemožné. Existují zde bariéry praktické (Uvolní mne můj stávající zaměstnavatel? Kdo za mne bude pracovat v době, kdy budu na dlouhodobé stáži? Na kterém pracovišti mi umožní získat potřebnou praxi, když je jejich kapacita omezená?) a finanční (Kdo to zaplatí, když si výuková pracoviště účtují nemalé částky?).

Nesmyslné rozdělení oboru

Do momentálně nejviditelnějších problémů se v posledních cca deseti letech dostaly obory praktického lékařství a praktického lékařství pro děti a dorost, protože výuková pracoviště neměla zájem je zaměstnávat pouze za účelem stáže.

Problém se zhoršil i vytvořením neobvyklé až unikátní zvláštní atestace pro obor ambulantní pediatrie (v jiných státech není takový obor znám, praktičtí dětští lékaři tam skládají stejnou specializační zkoušku jako pediatři nemocniční). Tím byla administrativně nesmyslně omezena možnost, aby nemocniční pediatři v průběhu své kariéry odcházeli pracovat jako praktičtí dětští lékaři. Po dobu několika let tak nesložil atestaci ani jeden praktický lékař pro děti a dorost.

Ministerstvo na to zareagovalo vytvořením systému tzv. rezidenčních míst. Praktičtí lékaři se v tomto systému školí formou 3 roky trvající nemocniční stáže, náklady hradí stát. Tím se situace částečně vylepšila, chybí však údaje o tom, jestli je efekt tohoto opatření dostatečný.

Odpovědný je stát

Lze navíc očekávat, že se postupně budou projevovat podobné problémy v řadě dalších specializací. Domnívám se, že řešením je zlepšený dohled státu. Na problému by mělo spolupracovat Ministerstvo zdravotnictví ČR a Česká lékařská komora. Tyto instituce by měly vytvořit orgán, který bude průběžně sledovat počet lékařů v jednotlivých specializacích, plánovat jejich potřebu do budoucna a směřovat k tomu, aby nově atestující lékaři svým počtem průběžně doplňovali lékaře, kteří ze systému odcházejí.

Financování atestačního výcviku by měl plně převzít stát, a to ve všech oborech, podobně jako je tomu v jiných západních zemích. Nelze očekávat, že atestační přípravu budou svým lékařům hradit nemocnice, sami lékaři to ze svých příjmů také dělat nemohou. Za kvalitu systému zdravotnictví včetně kvalitního odborného výcviku lékařů je před svými občany odpovědný stát.

Zpět do vyspělého světa

V oblasti pediatrie by se měly opět spojit nyní bezdůvodně oddělené obory dětské lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost – atestace by měla být znovu společná. Takový stav bude logický, bude odpovídat situaci v ostatních státech Evropy i vyspělého světa a umožní větší flexibilitu dětských lékařů v průběhu jejich kariéry.

MUDr. Ivan Peychl, primář pediatrického oddělení Nemocnice Na Bulovce

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!