S Obamou zvítězila i celá Amerika

barack obama

Den před hlasováním o zdravotnické reformě přednesl prezident Obama projev k demokratům ve sněmovně. Vysvětloval, proč by jeho strana měla reformu schválit: „Jednou za čas nastává okamžik, kdy máte příležitost dostát slibům, které jste kdy dali. Nejsme povinni vyhrát, ale jsme povinni být pravdiví. Nejsme povinni uspět, ale jsme povinni nechat svítit veškeré světlo, které máme.“

A nyní si poslechněme, co na druhé straně řekl Newt Gingrich, někdejší republikánský předseda sněmovny a muž, jehož mnozí spolustraníci pokládají za intelektuálního lídra: Prosazením reformy zdravotnictví prý demokraté „zničí svou stranu na dalších 40 let stejně jako ji zničil Lyndon Johnson“ tím, že schválil zákon o občanských právech.

Cynismus proti naději

Zamysleme se nad tím kontrastem: na jedné straně byla závěrečná řeč apelem na to lepší v nás; vyzývala politiky, aby učinili, co je správné, i kdyby to mělo ublížit jejich kariéře. Na druhé straně jsme slyšeli cynismus.

Přemýšlejte, jaké má důsledky, když někdo odsoudí reformu zdravotnictví tím, že ji přirovná k zákonu o občanských právech. Kdo v moderní Americe by řekl, že se Lyndon Johnson zachoval špatně, když prosazoval rasovou rovnost?

A tento cynismus byl charakteristickým znakem celé kampaně proti dnes již schválené reformě. Ano, několik konzervativních intelektuálů prohlásilo, že je znepokojují fiskální dopady reformy nebo že si přejí větší přísnost na straně výdajů.

Většinou se však odpůrci reformy ani nepokoušeli předstírat, že je zajímá realita současného zdravotnického systému nebo umírněného, centristického plánu navrženého demokraty. Místo toho tvořilo emocionální jádro opozice vůči reformě hysterické strašení, které nemohla zbrzdit ani fakta, ani jakýkoliv cit pro slušnost.

A nebyly to jen špinavé fámy o komisích smrti. Bylo to i šíření rasové nenávisti, jako například článek v listu Investor's Business Daily, který konstatoval, že reforma zdravotnictví je „na práškách vyhnaná pozitivní diskriminace, která bude o všem rozhodovat na základě barvy kůže“. Byla to divoká tvrzení o financování potratů.

Bylo to opakování, že je cosi tyranského na tom, dát mladým pracujícím Američanům jistotu, že jakmile budou potřebovat zdravotní péči, bude jim k dispozici – jistotu, které se starší Američané těší už od dob, kdy Lyndon Johnson, jehož pan Gingrich pokládá za neúspěšného prezidenta, prosadil navzdory štěkotu konzervativců program Medicare.

Strach k úspěchu nevede

Tuto kampaň strachu nevedlo radikální okrajové hnutí. To republikánský establishment se v ní angažoval. Politici jako Sarah Palinová – republikánská kandidátka na viceprezidentku – dychtivě šířili lež o komisích smrti. V předvečer hlasování pak republikánští kongresmani varovali, že „dnes tak trochu umírá svoboda“, a obvinili demokraty z „totalitní taktiky“.

Autor, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, je komentátorem deníku The New York Times

Celý článek si můžete přečíst na serveru Hospodářských novin iHNED.cz nebo ZDE.

Ohodnoťte tento článek!