Tvrdý boj za výplatní pásky krásnější

peníze, peněženka

Rok po znovuzrození akce „Děkujeme, odcházíme“ je načase přemýšlet jak dál. Cesta je klikatější, než se z textu memoranda zdá.

V těchto dnech je tomu právě rok od chvíle, kdy začala ostrá fáze akce „Děkujeme, odcházíme“. Přesněji řečeno od chvíle, kdy se naplno projevilo angažmá profesionální agentury Ewing PR, kterou Lékařský odborový klub najal, aby jeho skomírající akci, jež oficiálně začala už v březnu loňského roku, dodala trochu šťávy a lesku.

Podařilo se a právě díky tomuto – na odborářské poměry vpravdě osvícenému – kroku jsou dnes výplatní pásky všech nemocničních lékařů o pět až osm tisíc korun hezčí.

Bumerangový efekt

Šéf LOK Martin Engel se mezitím stal profesionálním odborářem, jehož největší starostí je dohlížet na dodržování memoranda, které koncem února celou akci smírně ukončilo. Výročí výjezdu černobílé sanitky LOK využil k tomu, aby se připomněl a upozornil vládu, že memorandum platí.

Vzhledem k tomu, co je v něm napsáno a v jaké situaci se nachází ekonomika i zdravotnictví, se odborářům nelze divit. Je téměř jisté, že o plnění memoranda se v příštích měsících svede velký boj.

V dokumentu – pro připomenutí – stojí, že v roce 2012 „bude zajištěn nárůst platů u všech zdravotnických pracovníků“, přičemž konkrétně lékařům memorandum slibuje desetiprocentní nárůst průměrné mzdy, ovšem pouze „s předpokladem zvyšování efektivity zdravotnického systému a v souladu s reformními kroky“.

To je pozoruhodná formulace. Tuto větu včlenil do textu zřejmě ministr Leoš Heger jako určitou reklamu na své reformy. Ta se mu nyní ovšem vrátí jako bumerang a posílí spíše vyjednávací pozici odborářů.

Pokud by totiž Heger chtěl lékařům zvýšení mezd upřít, mohl by. Ovšem musel by uznat, že „předpoklad zvyšování efektivity“ jaksi nevyšel a reformní kroky nemají tak blahodárný efekt na finanční situaci ve zdravotnictví, jak si jejich autor myslel. Což by bylo politicky dost nepříjemné na to, aby se Heger skutečně snažil pro doktory peníze najít.

Podraz, nebo selhání?

Jenže ani to hledání nebude lehké. Zdravotní pojišťovny dost možná pošlou do nemocnic jen 95 % letošních peněz a managementy nemocnic mívají i oblíbenější koníčky než přidávat lékařům, nota bene teče-li jim finančně do bot.

Heger už prohlásil, že memorandum je pro něj závazné a zhruba osm potřebných miliard se jistě najde. Spoléhá se ovšem na protikorupční opatření, jejichž účinnost se zdaleka nemusí projevit nárazovým přílivem peněz do systému, a na zvýšený poplatek za pobyt v nemocnici, který je ovšem kompenzován zrušením poplatku za položku na receptu a jeho nahrazením poplatkem za recept. Takže úspory a efektivitu bude třeba, minimálně v příštím roce, hledat ještě jinde.

Jde-li o 8 miliard, nabízí se srovnání s resortem dopravy. Požadavek ministra dopravy Pavla Dobeše na 9 miliard ze státního rozpočtu minulý týden málem položil vládu. Nakonec ministr financí kdesi našel miliardy čtyři, což situaci uklidnilo, a rozpočet v kabinetu prošel.

Heger by s podobnou taktikou pravděpodobně neuspěl, protože mu jednak chybí véčkařská nestoudnost a jednak Miroslav Kalousek, když jde o výdajovou stranu rozpočtu, nezná bratra, natož stranického kolegu.

Pozice LOK a Martina Engela je proto v této výchozí situaci sice slibná, ale nikoli skálopevná. Odbory by vedle vymáhání nároků měly přijít také s realistickými nápady, kde peníze na vyšší platy ve zdravotnickém systému najít a jak jimi dále zkrášlit lékařské výplatní pásky.

Jestliže totiž ministr peníze nesežene, nebude to vnímáno jen jako Hegerův podraz, ale také jako Engelovo selhání.

Ohodnoťte tento článek!