USA: úspory nejsou zadarmo

Americkou Sněmovnou reprezentantů těsně prošel zákon o reformě amerického zdravotnictví, jenž nakonec vstupuje v platnost s podpisem prezidenta Baracka Obamy. Zákon je považován za nejvýznamnější sociální legislativu ve Spojených státech za celá desetiletí.

Na trh soukromého zdravotního pojišťovnictví vstupuje s Obamovou reformou regulační prvek státu o mnoho řádů významnější, než tomu bylo doposud.

Trocha historie

Nejde však o změnu postoje Washingtonu k filozofii svobodného trhu, jak by mohli někteří vyvozovat z velkých slov, jež prosazování reformy z dílny demokratické administrativy provázela. Nebo alespoň ne v takové míře, jako tomu bylo u předcházejících a mnohem dalekosáhlejších sociálních reforem v historii Spojených států.

Stát jako pojistitel začal v Americe hrát roli po Velké krizi. V roce 1935 byla pro Američany zavedena podpora v nezaměstnanosti a starobní penze. V padesátých letech následovalo zdravotní pojištění zaměstnanců jejich zaměstnavateli v rámci daňových úlev.

To je dosud nejrozšířenější systém zdravotního pojištění. V rámci programu zvaného Velké společnosti následně vznikly v roce 1965 vládní programy úhrad léčebných výloh důchodcům, nemajetným a pobírajícím sociální dávky. Tyto programy fungují dodnes pod názvy Medicare a Medicaid.

Dobré a drahé

Nynější debata na téma zdravotní reformy, jež se vlekla téměř rok, nicméně vykopala v názorovém spektru amerického Kongresu, tradičně ne zcela vyhraněném, hluboké válečné zákopy. Menšinoví republikáni zůstali ve svém odporu zcela neochvějní.

Mezi jejich hlavní výhrady patří postupné směřování státního rozpočtu Spojených států k bankrotu kvůli vysokým výdajům, jež demokraté prosazují. A reforma zdravotního pojištění podle nich v žádném případě úspory nepřinese, spíše naopak.

Srpnová kongresová rozpočtová analýza předpověděla, že při současném tempu dosáhne kumulativní rozpočtový schodek USA do deseti let sedmi bilionů dolarů, což odpovídá asi 4,5násobku schodku nynějšího.

Přitom Obamova schválená zdravotní legislativa se má v následující dekádě přidat k ostatním federálním výdajům nemalým dílem ve výši bilionu dolarů. Podle skeptiků navrch zvýší plánovaný rozpočtový schodek o půl bilionu, jak míní například americký think tank Cato Institute.

Americké zdravotnictví samo o sobě patří sice k nejkvalitnějším, ale na druhé straně také k nejnákladnějším zdravotnickým systémům na světě. Větší regulace ze strany státu by měla podle autorů reformy výdaje v tomto sektoru omezit.

Tyto sliby se ostatně odrazily i na poklesu cen akcií obřích farmaceutických firem obchodovaných na burze bezprostředně po hlasování ve sněmovně. Optimisté a zastánci reformy si slibují, že stát do deseti let na výdajích na zdravotnictví ušetří přes sto miliard, v další dekádě až bilion dolarů.

Raketový start

Historická zkušenost i pravidla svobodného trhu však varují, že stát nebývá dobrým hospodářem. Samotné programy Medicare a Medicaid, jejichž působnost reforma ještě rozšiřuje, znamenaly v době svého zavedení raketový start federálních výdajů.

V roce 1970, kdy byl americký rozpočet ještě vyrovnaný, činily pět procent výdajů. O čtvrt století později už to bylo sedmnáct procent. Efektivnost Obamovy reformy zdravotního pojištění tedy ukáže až čas.

Ohodnoťte tento článek!