Úvaha o chřipkové panice

Viry a bakterie nás přežijí. Viry, i ty chřipkové, mají takovou schopnost přizpůsobit se, jakou lidský druh nemá. Tento realistický úvod je nutný, abychom si uvědomili limity lidských schopností zabránit nákaze.

Protože stejně tak, jako neumíme negativně ani pozitivně regulovat teplotu na naší planetě, a přesto si z našich daní platíme ošklivé větrné elektrárny, tak na prasečí chřipku, skupujeme ústní roušky.
Světem vládnou média a reklama.

Já osobně doporučuji pravidlo určitý typ informací dělit čtyřmi, možná tam někde je míra, která mi brání být zachvácen panikou. Většinou jsme neschopni prosté úvahy nebo jsme líní se zamyslet.

Dokládá to i moje zkušenost. Když jsem se loni před zraky kamer nechal očkovat proti sezonní chřipce, nic se nezměnilo, proočkovanost zůstala pod dvaceti procenty. Ministr zdravotnictví lidi nestrhl ani k základní odpovědnosti.

Reklamu jsem dělat nechtěl, chtěl jsem jen jít osobním příkladem. Hlavní chyba spočívala v pojetí, málo jsem lidi vyděsil. Právě strach a špatné svědomí nás vrhá do panického davu.

Možná nás zachvátí epidemie sezonní chřipky, už se dlouho nerozšoupla a ona to vždy za určitý čas potřebuje. Každý rok onemocní miliardy lidí virózou podobného typu a mnozí smrtelně.

Jen jméno viru na nás nechrlí televize, takže o těchto případech nevíme. Typ viru se totiž u lékaře většinou nezkoumá, nemá to totiž vliv na ordinaci léčby.

Prasečí chřipka se zatím chová k lidem slušněji než ta klasická sezonní nebo jiné respirační virózy. Právě odborné označení H1N1 u svinské chřipky (tak je pojmenována expresivně v angličtině) v nás vyvolává pocit něčeho záhadného a nebezpečného. A to už máme za sebou nesmyslné preventivní nákupy Tamiflu, kvůli chřipce ptačí.

Chřipka je nebezpečná především těm, kteří jsou oslabení. Umírají na ni lidé s jinou závažnou chorobou, bývá její komplikací podobně jako zápal plic. Na úmrtním listu je pak například napsáno – hlavní příčina smrti rakovina, bezprostřední příčina chřipka. Pro média dotyčný zemřel na chřipku.

Náš imunitní systém je základní obrana. Stále platí, že ji oslabuje trvalý stres, nedostatek přirozených vitamínů, málo pohybu a nedostatek otužování. Samozřejmě očkování je účinné, ale má své limity. Tyhle informace také známe z médií a přesto paniku nevyvolají.

Těžko budeme reagovat: „Proboha já jsem si dnes zapomněl vzít kilo rajčat.“ Po odvysílání varování před malým pohybem se zcela určitě nezaplní ulice běžci. Člověk je v podstatě líný tvor a touží po jednoduchých řešeních, elixíru života pokud možno v jedné tabletě.

Prostě s chřipkou to bude stále podobné, jednou za čas nás zasáhne víc jindy méně. Vir se prostě prosadí. Jako normální hříšník cítím odpovědnost za svůj styl života, jako bývalý ministr vím, že máme dobrou organizaci protiepidemické služby.

Věřte, že zkušenosti našich babiček také nejsou k zahození, proto se nebojím doporučit jednu slivovičku a bylinkový čaj s medem.

Ohodnoťte tento článek!