V ČR je příliš mnoho lékáren

„Pan Chudoba, šéf České komory lékárníků, stále a a kategoricky tvrdí, že lékarníci v Čechách úpravou velikosti přípustné marže směrem dolů postupně vyhynou nebo údajně jako většina schopných lékařů odejdou do ciziny. Pane Chudobo, pouze je přecedí síla trhu, “ píše se v komentáři Britských listů…

Pan Chudoba, šéf České komory lékárníků, stále a a kategoricky tvrdí, že lékarníci v Čechách úpravou velikosti přípustné marže směrem dolů postupně vyhynou nebo údajně jako většina schopných lékařů odejdou do ciziny.

Pane Chudobo, pouze je „přecedí síla trhu“ nebo se zničí zdražením volně prodáváných léků, léčiv a kosmetiky, pokud se nezačně množství lékáren v ČR tvrdě regulovat, míní Michal Horák: Vezměmě do úvahy jenom několik jasných faktů.

1) V České republice je nyní asi 2500 lékáren

2) Můžeme se oprávněně domnívat, že každá lékárna je obsazena nejméně třemi pracovníky, přičemž minimálně jeden musí být magistr farmacie.

3) Počítejme dále s tím, že práce lékárníka je zodpovědná a musí být přesná, takže by měla být odpovídajícím způsobem honorovaná a to nejméně dvojnásobkem průměrné mzdy, která nyní činí v České republice přibližně 18 000.- Kč, takže celkový náklad na mzdy jedné průměrné lékarny se třemi pracovníky v České republice by mohl činit čtyři průměrné hrubé platy, to jest 76 000.- Kč a 26 procent odvodu za firmu a zaměstnance dohromady, což jest 19 800.- Kč. Celkový mzdový náklad činí 95 800.- Kč.

Dalším nákladem jsou potom režijní položky, které ovšem mohou být velmi malé, protože lékárna (pokud je již vybavená) vyžaduje pouze náklady na upgrade výpočetní techniky, software, vedení účetnictví, úklid, poštovné, kancelářské potřeby, energie a připusťme i náklad na provoz jednoho motorového vozidla včetně amortizace. Tyto režijní náklady můžeme docela dobře popsat částkou na úrovni přibližně 35 000.- Kč. Dostaneme se tedy k provozním nákladům na úrovni 130 000.- až 131 000.- Kč měsíčně.

Stále hovoříme o statisticky průměrné lékárně. Položme si otázku, jak velký obrat musí taková lékárna vykonat při marži 30% aby dosáhla pokrytí nákladů a zisku ve výši 5%. Jednoduchým výpočtem zjistíme, celkový obrat lékarny při výnosu (zisk + náklady) 156 000.- by musel být cca 520 000.-Kč (bez DPH).

Nyní si vezměme v potaz, jak velký průměrný počet pacientů taková lékárna ošetří, čili jak velký je její demografický akční radius (průměrná statistická hodnota).

V republice je cca 10 000 000.- občanů a 2500 lékáren, to znamená že na jednu tuto lékárnu připadá 4000 občanů a aby tato lékárna mohla existovat, musel by každý občan „utratit“ v této lékárně 130.- Kč bez DPH měsíčně. Budeme-li dále uvažovat, že průměrná rodina v České republice má tři členy, pak by její průměrný náklad na lékárnu byl 390.- Kč měsíčně!!

U některých lékáren je ovšem k nákladu jejich činnosti nutné připočítat i nájem a případný úvěr nebo hypotéku a dostaneme se tedy na ještě vyšší čísla.

Co z přechozích závěrů vyplývá? Považujeme-li příjmy lékárníků za poddimenzované, pak chybu nehledejme v systému toku peněz, ale hledejme tuto chybu ve velkém nadbytku lékáren, včetně toho, že teritorium lékáren by mělo být výrazně větší, včetně například možnosti (a o té se již jednou zákonodárci marně pokoušeli) prodávat běžné léky i na jiných místech, než je lékarna, například formou distribuce léků z jedné nebo dvou lokálních lékaren na jiná distribuční místa, jako jsou třeba prodejny potravin, drogistické prodejny a podobně.

Za to, že máme velký počet lékáren, nese samozřejmě vinu obec nebo příslušný živnostenský úřad a zejména Komora lékárníků, jejímž předsedou je právě pan Chudoba.

Musí zde totiž existovat nějaký regulátor a tím nemůže být jenom trh, protože to vede ke zvyšování cen léků (nutnost uživit provozy velkého počtu lékaren, zvyšují se ceny volně prodejných preparátů (čajů, mastí, syrupů a podobně včetně pomůcek a materiálu – obvazů atd.).

Moje poznámka je více méně technická, ale znám města, nu řekněme městečka, která mají kolem čtrnácti až šestnácti tisíc obyvatel a jsou vybavena dvěma, třemi a dokonce v několika případech i čtyřmi lékárnami. Jdete-li si tam však koupit hřebík, zjistíte, že je zde s bídou jedno solidní železářství.

Z tohoto důvodu pokládám veškeré akademické úvahy na téma lékárny za zavádějící a je mi líto, že na politické scéně panují i takové názory, že tento stav je nutno udržet.

Obrátíte-li moje velmi skrovné a při zemi se držící výpočty opačným směrem, dojdeme k absurdnímu číslo, že provoz 2500 lékáren nás v České republice přijde nejméně na jednu miliardu tři sta milionů korun českých, které platí nikdo jiné než každý občan ze své kapsy!!

A že v republice máme nejméně 7500 osob zaměstnaných v lékárnách (pouze v lékárnách), čili na konečném místě distribučního cyklu!!

Velmi mě bude zajímat, až někoho napadne, že volně prodejné léky budou distribuovány pomocí internetu a pošty (doručovací doba balíčku je maximálně dva dny a distribuční náklad je skutečně miniaturní, léky jsou kvalitně balené a vždy vybavené podrobným popisem s návodem k použití, včetně data výroby a expirace!

Neexistuje přeci zákon, který by zakazoval kvalifikované osobě (magistrovi) dodat volně prodejné léčivo poštou vůči přímé internetové objednávce konkretního zákazníka formou dobírky či jiné platební formy!

Ostatně často je to pohodlnější, než se štrachat do nějaké apothéky, nechat si na krabičku načmárat co je tam uvnitř již dávno napsané a nechat se s nevinným úsměvem personálu zkásnout o lékárnickou marži 30% (29%), když náklad internetového obchodu by jistě umožnil tuto marži stlačit na 20% i méně procent a dostanu své zboží do bytu i když mám teplotu, zlomenou nohu nebo jiné potíže s odkladnou dobou dvou dnů.

Britské listy

REAKCE ČTENÁŘU Zdraví.Euro.cz

Ondra Bednařík

Pan Michal Horák (kdo to je?) je naprosto mimo, co se týká jeho nařčení a obvinění.

Už první věta: zdražení volně prodávaných lékůnesmyslceny OTC jsou regulovány, poté následuje několik jasných faktů, uvozených slovy: asi, domnívat, počítejme, přibližně….to jsou jasná fakta?

Ve výčtu režijních položek mu chybí řada státem předepsaných fixních výdajů

(o kterých asi neví). Výpočet obratu při hrubém zisku je naprosto špatně, hrubý zisk je cca 19%, ne 30, jak uvádí znalec Horák.

Další lež: Komora není schopna při platných zákonech regulovat počet lékáren. Srovnání lékárny s železářstvím nekomentuji, předposlední odstavec-skvost: copak musí existovat zákon na zákaz něčeho?

Zatím, pane Horáku, neexistuje zákon, který by toto povoloval, ale hlavně upravoval. Na závěr, jsem zvědav, jak budete v horečce čekat 2 dny na Paralen za 8,-Kč.

Celkově je Váš článek snůška nesmyslů, lží a zhovadilostí. Už prosím nic, čemu nerozumíte, nepište.

Mgr. Jiří Zimák

Jenom upřesnění, které zcela a zásadně mění uváděná fakta. Opět neznalost problému, na kterou je třeba reagovat.

Uvědomme si, že pojmy obchodní přirážka, marže … je různými subjekty chápána různě. Zcela jednoznačně platí, že obchodní přirážka na léky je nyní 29%, ale není to marže lékáren!!!¨

Je to společná přirážka distributorů a lékáren k ceně výrobce nebo dovozce, která je samozřejmě nižší než cena v lékárně. Skutečná „lékárnická“ marže, tj. podíl lékárny na konečné ceně léku pro pacienta je nyní maximálně 17 %. Takže diametrální rozdíl oproti zmiňovaným 30 %!

A o mzdě vy výši dvojnásobku průměrného platu si můžeme nechat jenom zdát.

Autor článku by si měl nejprve zjistit základní fakta a teprve potom „chytře“ psát a ovlivňovat veřejné mínění.

Ing.V.Myška

Hurá, nezbývá než opakovaně volat hurá. Zpracovaná kalkulace jistě donutí velkou většinu soukromých lékáren k likvidaci.Má to pouze několik malých mušek.

Majoritní část lékáren je v nájmech, které tvoří podstatnou část nákladů lékáren.S 5 % mírou zisku by s velkou mírou pravděpodobnosti pohrdla i velká automobilka, natož firma poskytující služby, jako je lékárna.

Ztížnost, že tisíce lékárníků jsou až na konci řetězce potencionálně něco nabízejícího odporuje statistice, že v zemích na západ od Aše je daleko vyšší procento zaměstnanců služeb než u nás.

Znamená to patrně, že lékárníci by si měli najít jinou například manuelní profesi. Demagogii, že všichni ze svých daní přizpíváme na provoz lékáren, je řádově lepší než tvrzení, že 7,5 mld. za televizní reklamu si předplácí i ti občané, kteří

televizi vůbec nevlastní.

No a nakonec by byl velmi zajímavý ohlas britských čtenářů a lékárníků, pokud by autor tohoto přízpěvku nabídl ve Spojeném království majícím stejnou koncentraci lékáren obdobné řešení jako pro Česko.

PharmDr.Josef Důbravný

Pane Horáku! Hodnotit Vaši slaboduchou „analýzu“ by bylo jen pouhým mrháním času.Máte-li alespoň základní vzdělání,vyberte si napříště pro své zviditelnění nějaké jednoduché,nenáročné téma. P.S.Ve slově sirup se píše měkké „i“.

Mastna Dana

Zcela souhlasim s odpovedi p.Bednarika a domnivam se ,ze članek p.“Horaka“ je dalším placeným inzeratem pana Ratha /za penize daňových poplatníků/.

M.Mikus

Chtěl bych ho požádat autora článku,pana Horáka, o vysvětlení pohnutek, které ho vedly k psaní o něčem, čemu naprosto nerozumí. Nikdy bych si nedovolil psát o čemkoliv bez získání aspoň základních informací v daném oboru.Vždy se mohou ve „veřejných“ informacích o určitém oboru zkrývat záludnosti, jako například to, že pravda o marži lékárníků vypadá úplně jinak.

Že se nejedná o 32, resp.29% (to je přirážka k výrobní ceně), ale o marži přibližně 19%, resp. 17%. Proč je tomu tak? Jednoduše. V tržním prostředí se marže počítá z nákupní ceny.

Ale lékárníci mají STÁTEM REGULOVANÉ prostředí a přirážka (ne marže) se počítá z VÝROBNÍ CENY.Stát lékárníkům nařizuje (!!!), kolik si smí vydělat. Navíc se o uvedenou přirážku lékárníci dělí s distributory.

Tedy příklad s 32%(do 31.12.2005) a 29% přirážkou(od 1.1.2006),zjednodušeně bez DPH:

32% 29%

VÝROBNÍ cena = 100 =100

Přirážka distributora 6% = 106 6% =106 (distributor nám již neuhne)

Přirážka lékárny tedy 26% = 132 23% =129

a ejhle, trojčlenka….umíte? Pan ministr zdravotnictví například zřejmě ne! Proto se pro jistotu ptám. Tedy názorně:

132,- …………100%

26,-……………X = (100×26):132= 19,7 !!! (do 31.12.2005)

129,-………….100%

23,-………….. X= (100×23):129= 17,8 !!! (od 1.1.2006)

Kdepak máme těch údajných 30, přesněji 32% marže? Kdepak se ztratily?

Samozřejmě v základní neznalosti!

A to nerozvádím problematiku snižování úhrad a s tím spojených ztrát při čtvrtletních přeceňováních, ztráty při přeceňování skladu při již třech změnách marží v posledních osmi letech a jiných a jiných problémech.

Takové články způsobují desinformace mezi lidmi, a to je pak radost pracovat a starat se o zdraví lidí v první línii. Radit, doporučovat, kontrolovat dávkování, vysvětlovat proč před jídlem, proč k něčemu nepít, např.mléko a u něčeho zase ano.

Proč brát něco ráno a zásadně 1/2 hodiny před jídlem a něco jiného zase zásadně po jídle, že něco mohou brát jen při potížích a něco jiného zásadně pravidelně, atd., atd.

Ale dost vysvětlování a příkladů. Kdo nechce vidět a vědět, tak prostě nevidí a nezná a mele si svou a nebo mele stále dokola to, co je mu například doporučeno….

MUDr.František Jurek

Vážení kolegové. Sleduji se zájmem diskusi kolem českých lékáren, jíž jsem se v dobré víře krátce angažoval, že bude vedena konkrétně, zato méně osobně a méně urážlivě s používáním dnes nejspíše oblíbených ternímů jako je lež, nehoráznost, nebo, že autor, který se vůbec odváží něco formulovat je ihned napaden, že problematice nerozumí a neměl by dále ve svých úvahách pokračovat, a rád bych Vás někoho požádal o upřesnění všech těch omylů a nesmyslů, které Vás od nás (neznalých) tolik dráždí. Copak je tak těžké předložit spíše odborné zdravotnické veřejnosti (pohybujeme se na serveruZdraví.Euro.cz) fiktivní rozpočet průměrné lékárny s jejími možnými, ale reálnými výnosy i náklady a upřesnit pro nás tolik neznámý výraz lékárénské marže a skutečného dopadu jejího 3% snížení? Vždyť po nemocnicích jsou vyžadovány nejen veškeré ekonomické informace, předkládáme výroční zprávy a komplexní rozbory – a veřejnost tato data chce více a více. Proč tedy tolik nevraživosti namísto upřesňujících argumentací. Musíme se i my, spíše odborně a věcně orientovaní vzdělaní lidé chovat jako někteří politici?

Tomáš Přibyl

Ten propočet je naprosto nesmyslný, jsem šokován tím, jak tak seriózní list jako Zdraví.Euro.cz může něco takového zveřejnit, aniž by si ověřil záměrnou nesmyslnost propočtu a pochopitelně závěrů z něj plynoucích. Snad jen stručnou číselnou reakci:

V civilizované Evropě připadá na jednu lékárnu 3334 obyvatel, u nás cca 4600, což je o 38% víc, takže síť této služby občanům je poddimenzovaná.

Skutečná marže lékárny (podíl lékárny na konečné ceně léku) – což se stále účelově zaměňuje s velikostí obchodní přirážky počítané zdola – byla před opatřením ministra Ratha 18,8 – 19,0 %, a už tehdy byla (kromě Estonska, kde je nesrovnatelný lékárenský systém) nejnižší v Evropě (nejblíže jsou Švédsko a Portugalsko 20%), nynějších 17 % posunulo tento rozpor ještě dál. V ministrem opěvovaném Rakousku (ale také Německu, Belgii, Dánsku, Finsku atd. je tato hodnota 29 – 31 %.

Dr.Dagmar Palasová

Nestoupl počet lekáren zrovna v době od kdy praktičtí lékaři nemůžou mít

„lekárnu“ v ordinaci? možná se mylím, nejsem praktik…

Leo Puszkailer

Na úvod snad je tolik, že nejsem pisálek, ani tomu moc nerozumím (to na úvod abych vám ušetřil námahu na spílání-některé reakce na ZN jsou dost ostrénapadá mě příměra s vládouale to je jiná věc) osobně se domnívám, že celý tento problém byl přenesen do jediného bodu, a to jsou lékárny, marže, zisky, počty atd,myslím si, že by bylo nerozumné, aby kdokoli reguloval počty obchodních subjektů. Na druhou stranu náklady lékáren, jako jsou hypotéky, nájmy atd, by asi taky neměly moc nikoho zajímat. Je to ale zástupné, dle mého názoru je problém na úrovni lékové politiky státu, kdy (ač se to veřejně popírá), nebyly podniknuty zásadní kroky s cílem snížit výdaje za léky v ambulantní sféře.Ve spoustě případů zde není hrazeno plně levné léčivo určité kategorie, naopak jsou plně hrazena léčiva drahá, jsou hrazena léčiva zbytná(paralen,antitusika atd) tedy spíše bych uvítal posun pro snížení výdajů na léky tímto směrem, tedy garanci státu, potažmo ministerstva na zajíštění základní,

nepodkročitelné kvality péče, upravu v uhradách za léky, stanovení striktních indikací pro uhradu určitých léků pojišťovnou (vím, že nyní mnoho z vás řekne, ale vždyť tyto indikace jsou, a je možnost výběru léčiva s větším či menším doplatkem,s lepším či horším efektem atd,) ano jsou, ale je to příliš chaotické. Jedním dechem je pak možné mluvit o redukci pojišťověn, či o daných pravidlech co je základní pojištění a co z něj je možné hradit, možnost připojištění, možnost uhrady resp. přilacení si pacienta na určitou terapii atd… ale je asi palčivá otázka, do které žádná vláda nepůjde ze strachu ze ztráty voličů.Ale dáte mě jistě za pravdu, ti kteří jste v denním kontaktu s pacienty, velká většina z nich(včetně těch starších) by těmto krokům rozuměla a nebránila by se jim.Problém je v tom, že nikdo lidem veřejně, ústy ministerstva srozumitelně nyvsvětlil v čem je potíž české medecíny, tedy západní kvalita za východní ceny, tenká roura tam a tlustá ven, toto není možné udržet, a jen díky tomu, že jsme češi, tak to trvá tak dlouho, protože „vždycky se to nějak udělá“ v německu či jinde by se systém již dávno zhroutil.

PharmDr. Jiří Zimák

Vážený pane, jenom malé doplnění k příspěvku mého syna. Jsem Vám velice vděčný za 2 věty z Vašeho referátu. Velice Vás prosím, uplatněte je u naší politické reprezentace. Myslím, že onen zmiňovaný pan Chudoba by byl šťasten, kdyby mohl říci: „Ta třetí lékárna v okruhu o průměru 100 m je zbytečná (viz můj

minulý příspěvek k článku prof. Pafka z 5.1.2006), její vznik povede ke snížení kvality poskytované lékárenské péče ve všech parametrech, nepovolíme ji (nedostane registraci)“. Regulace počtu zdravotnických zařízení (lékáren), podle mého názoru je potřebná. Však se o ni Lékárnická komora řadu let, ovšem marně, snaží.

L.Tesař

ad v ČR je příliš mnoho lékáren

Autor neuvádí celou řadu dalších výdajůnamátkově náklady na údržbu a a validaci veškerého zařízení na přípravu léků, kontrola vody pro přípravu, pojistky vč poj. za odpovědnost při vykonávání povolání, náklady za zpracování receptů, atd atd.

D.Konečný

Řeknu to hned zkraje ten článek napsal člověk, který si plete základní pojmy s se svými dojmy. Teď k věci.

1) Lékárny „nepřecedí síla trhu“ (kéž bychom měli ve zdravotnictví trh), ale rozhodnutí úředníka.

2) Průměrná lékárna nemá 3 pracovníky ale 5,5 pracovníků (zdroj UZIS). Toto personální obsazení lékárny je se srovnatelnými zeměmi EU poddimenzované.

3) Odvody za zaměstnance nejsou v ČR 26%, ale 35%. Tento údaj je všeobecně

znám. Kalkulace mzdových nákladů je tak nejenom kvůli počítanému počtu 3

zaměstnanců, ale i kvůli chybnému výpočtu odvodů zcela pomýlená.

4) Pisatel článku zcela opomenul skutečnost, že lékárna platí nájem (ten platí prakticky všechna zdravotnická zařízení – ordinace praktiků, zubařů, dětských lékařů atd.).

5) Pisatel článku opomenul skutečnost, že každý ekonomický subjekt musí také renovovat vybavení, to v jeho kalkulaci není nijak zohledněno.

6) Zejména však pisatel článku naprosto zmateně zaměňuje přirážku a marži. Přirážka lékárny a distributora je nyní 29% a počítá se z výrobní ceny („ze spodu“). O tuto přirážku se dělí lékárna s distributorem. Marže (počítá se z prodejní ceny) lékárny je po započtení DPH něco kolem 17%. Tedy při tržbách lékárny ve výši 520 000 Kč je hrubý výnos lékárny cca 89 000 Kč. To je proti spočítaným 156 000 tisícům panečku pořádný rozdíl v kalkulaci (podobně tupě argumentuje i Rath).

7) Lékáren a výdejen (odnož mateřské lékárny) je v České republice 2300. Tento údaj je v EU při přepočtení na počet obyvatel průměrný.

8) Přistoupím-li na stupidní argumentaci počítání nákladů jednoho obyvatele na lékárnu, tak se autor opět dopouští hrubé matematické chyby za kterou by se styděl i žák první třídy, posuďte sami 156 000 Kč (uváděný výnos lékárny) děleno počet obyvatel 4000 = 39 Kč. Pisatel však píše 390 Kč. Je ten člověk vůbec gramotný, když nezná základní násobilku?

Na základě uvedených neskutečně zmatených úvah dospěl autor článku k

tvrzení, že lékáren je nadbytek a pokračuje:

„za to, že máme velký počet lékáren, nese samozřejmě vinu obec nebo příslušný živnostenský úřad a zejména komora lékárníků, jejímž předsedou je právě pan Chudoba“. Se schvalováním lékáren nemají obce, živnostenské úřady ani komora nic společného. Zdravotnická zařízení schvaluje a registruje Krajský úřad. Lékárníci celou dobu volali po tom, aby síť lékáren byla po vzoru jiných zemí EU regulovaná. Politici však o tom nechtěli ani slyšet s odkazem na to, že máme tržní prostředí.

Ad. internet – doručování léčiv v USA existuje, ale ceny léčiv takto doručovaných v žádném případě nejsou levnější než v kamenné lékárně. Doporučuji se podívat například na www.pharmacychecker.com. Prostudujte si i ceny samotné, je to velmi zajímavé.

„neexistuje přeci zákon, který by zakazoval magistrovi“. takový zákon, který by umožňoval dodávku po internetu nemáme a v již zmíněných USA se zvažuje výrazné omezení (jsou i požadavky na zrušení) internetového prodeje, neboť USA mají narůstající problémy s padělky doručovanými po internetu a s tím souvisejícím poškozením zdraví pacientů (léčiva nemají účinnou látku, obsahují nečistoty apod.). Požadavek FDA je úplné omezení prodeje po internetu. Osobní zkušenost s doručováním léčiv po internetu mám velmi negativní. Autor dále pokračuje ….“ dostanu své zboží do bytu i když mám teplotu, zlomenou nohu nebo jiné potíže s odkladnou dobou dvou dnů“. Jako lékař se té „odkladné době“ směji, protože vím co vše se během dvou dnů může se zdravotním stavem člověka přihodit. Proto Vám to řeknu tvrdě – jste pane obyčejný debil, který se pustil do „analýzy“ něčeho čemu nerozumí. Smutné je že podobné hluboké výpadky intelektu a znalostí mají ministerští úředníci včetně ministra zdravotnictví a to nejenom pokud jde o lékárny…

Petr

Nemá smysl psát další rozbor, reakce D. Konečného je komplexní a kompletní, článek z Britských listů je stejný nesmysl jako ekonomický rozbor od profesora Pafka a jeho tetiček.

K MUDr. Jurkovi – ano, bylo by ideální „vystřihnout“ fiktivní rozpočet lékárny, jenže problém je, že co kus, to originál. Liší se diametrálně: POLOHOU -nemocnice /ulice/ poliklinika/supermarket/vesnička,VELIKOSTÍ(obratem) – v závislosti na výše uvedeném např. od 300 tisíc měsíčně (vesnička) až po desítky milionů (lékárny fakultních nemocnic), POMĚREM léčiv na recept/ bez receptu / volně prodejných potravních doplňků, NÁJMEM – vlastní objekt/nájem od koruny až po 200 tis. měsíčně / POČTEM zaměstnanců a jejich kvalifikací, ODBORNOSTÍ lékaře ve spádové oblasti (srovnej Rp. ambulantního onkologa a pediatrem); prostě tady, ač je to smutné, každý pokus o průměr selže. Jednoduše je třeba vzít v úvahu, že jistou část spektra lékáren nařízení o 3% snížení marže skutečně existenčně ohrozí. Bohužel půjde právě o lékárny, které patří k dolní obratové skupině, v nájmu, se zaměstnanci. Taková lékárna už dnes moc nevydělávala, ale umožňovala majiteli plat, trochu zisku a práci z přesvědčení, pro lidi. A ti to budou mít těžké. Domnívám se například, že brzy bude v ČR zavřena většina výdejen, které svým mateřským lékárnám moc nevydělávaly, zato představovaly službu pro

pacienty menších vesnic. A to bude jednoznačné zhoršení dostupnosti péče

pro pacienty.

D.Konečný

Panu doktoru Jurkovi a dalším. Konkrétní simulaci dopadů na jednotlivé typy lékáren naleznete na stránkách www.lekarnici.cz článek se jmenuje „Simulace dopadu přirážky“ a je z 9.1.

PharmDr. Ondrej Vesely

Dobry den, je mozne ziskat kontakt na pana D. Konecneho , ktery reaguje na clanek V CR je prilis mnoho lekaren ?? Chtel bych ho premluvit aby to publikoval v Britskych listech, ktere zverejnily ten puvodni nesmyslny clanek. Můj e-mail:

rulez@seznam.cz

yetti

Ať si kdo chce co chce říká, ale Dr. Rath jako by mi mluvil z duše. Tady v Děčíně mi vychází 1 lékárna na 4500 obyvatel. To je víc než pekařství nebo snad i benzínových pump. A pokud se týká zdravotních pojišťoven. Vždy když jsem zašel do paláce VZP a viděl ty paní a slečny jak mají „mnoho“ práce, viděl vybavení i jiných poboček a jejich luxus v kterém žijí bylo mi smutno. Protože každý týden se někde dělá nějaká akce typu pomozte XY organizaci pro něčím postižené, přispějte na nějaké a něčím nemocné. A asi běžný platový souhrn jedné okresní pobočky VZP by stačil na pokrytí výloh jednoho nemocničního oddělení. Proč jiné pojišťovny mají na úrovno okresní pobočky 2-5 lidí a VZP 10-20x více? Souhlasím s panem ministrem i když někdy se mi zdá, že je samolibý a arogantní, ale na to prostředí co je v našam zdravotnictví a vlastně celé politice, by pravděpodobně byl potřeba navíc ještě nějaký „střelec jménem Shane“ s nizoučko zavěšenými kolty a nebo spíš kulometem na vytěsnění gaunerů a přítelíčků,úpatkářů včetně těch co kdys prohlašovali cosi o tom, že pan Kožený je dobrodincem naší ekonomiky a kuponová privatizace je zázrakem na úrovni objevu Penicilínu.

Petr M.

Vážení,

sleduji Vaše diskusní fóra a názory naZdraví.Euro.cz. Určitě jsou tyto značně emotivní a to v návaznosti na akce p.Ratha, které rovněž neschvaluji. Byť nejsem ani lékárník ani doktor, pohybuji s v oblasti zdravotnictví a proto jsem si udržel i určitý „odstup“ k některým názorům profesním. Chtěl bych napsat rovněž svůj názor, a to spíše z pohledu klienta = pacient, resp. veřejnosti a obecných aspektů:

1) ad regulace/deregulace lékáren:

V roce 1989 jsme někteří cinkali klíči na náměstích a tak vyjádřovali svůj postoj k socialismu. Chtěli jsme otevřenou a volnou ekonomiku, a teď? Někteří z nás/Vás prahnou po regulaci! A rovněž tak i Rathovi vyčítají metody feudála či socialistické přístupy!

Je to otázka profesní hrdosti anebo garance příjmů?

Jak by se Vám líbila regulace v jakékoli jiné oblasti, např. SW pro lékárny by vyráběla pouze jediná firma, která by na tento získala licenci! V republice by byla pouze jedna distributorská společnost, certifikovaný nábytek by byl opět pouze od jedné firmy? Anebo by pro každý kraj byla stanovena v každé oblasti jedna firma?

Druhým spektem je otázka požadavků kientů a mnohdy i lákařů – v menších městech, kde je několik ordinací požadují lékaři, a mnohdy i obec, zabezpečení výdeje léčiv = podpora lékařské praxe, konfort pacientů aby nemuseli pro alespoň zákaldní léky jezdit do měst, když již mají ošetřujícího lékaře v obci/městečku.

Bohužel, osobně jsem názoru, že i toto podnikání je stejné, jako jakékoli jiné, byť do značné míry regulované.

Schovaná

Informace pro MUDr. Jurka

Pane doktore Jurku, na adrese www.lekarnici.cz kromě jiných informací i příspěvek kolegy Szönyiho ze dne 5.1.2006, kde simuluje dopad snížení přirážky na různé typy lékáren. Ta naše je ve městě nad 300tis. obyvatel, otevřená 10,5hod ve všední den, v sobotu jen dopoledne. Zaměstnanci: 2,5 VŠ + 2,5SŠ +2sanitárky(30tis,14tis,9tis mzda). Roční obrat regulovaných přípravků asi 11mil + 2,5mil doplňkový sortiment. Nájem spíš nižší k dnešním cenám, přiměřená režie. V uplynulých letech býval zisk s.r.o. tvořeného zaměstnanci 80-100 tis. ke zdanění. Pak se používal na investice apod. Při našich výpočtech (-3%)jsme zjistili snížení příjmů o 265 tis při zachování stejného obratu. Z uvedeného vyplývá, že jako zaměstnanci nevyděláváme až tak lukrativně jak se píše, a vydělané peníze nejsou zadarmo. Jako spolumajitelé máme zájem, abychom měli na pokrytí stále vyšších nároků na kvalitu provozu. Snížení příjmů bude mít dopad i na naši dosud stabilní lékárnu.

















Ohodnoťte tento článek!