Volby a krutá realita

stetoskop

Profesor Jan Pirk (Jsem zase pyšný, že jsem Čech, Právo 2. 6.) má obavy o ducha našeho národa. Dobrá. Ale jako přednímu českému lékaři by měly spíše ležet v první řadě na duši obavy o osud našeho zdravotnictví. Kvalita zdravotní péče je zatím na vysoké úrovni. Ale bohužel – zatím.

Kvalitu nemůžeme dlouhodobě udržet s prostředky, které do zdravotnictví vkládáme, a zejména pak ne, pokud je budeme využívat tak, jak to činíme nyní. Pan profesor to zmiňuje, ale bohužel používá propagační slogany těch, kteří jsou za zhoršující se stav českého zdravotnictví zodpovědni.

Pan profesor by měl sestoupit ze svého obláčku a podívat se na každodenní krutou realitu českých nemocnic. Myslím tím běžné okresní a krajské nemocnice, případně i některé fakultní.

Nemocnice, kde vedoucí oddělení každý měsíc dvacátého řeší co dál, protože jim došel měsíční příděl na léky. Kde jsou sestry před nervovým kolapsem, protože nemají čím povléknout postele pacientů. Kde lékaři pracují 1200 hodin ročně nad svůj pracovní úvazek.

Nemocnice, na jejichž příjmové ambulance přijde za noc 40 lidí a kde jediný lékař řeší, koho z nich přijmout, když má dvě volná lůžka. A koho má poslat domů – a postavit se pod Damoklův meč „neposkytnutí povinné péče“.

A proč tomu tak je? „Nejsou peníze“ – to slyšíme už dvacet let. Nejsou peníze na zaplacení sester a ošetřovatelů. Nejsou peníze, které by udržely lékaře v oboru či alespoň v ČR. Nejsou peníze na obyčejné léky. Na praní prádla. Na základní materiál.

Peníze ale jsou na zisky farmaceutických firem. Jsou peníze na nesmyslně drahé přístroje, které se pak využívají na pět procent své kapacity. Jsou peníze na „nejmodernější“ léčbu, jejíž efekt prokázaly „klinické studie“. Ty „studie“, kde byly peníze na zaplacení předem určeného výsledku. Jsou peníze pro zdravotnická zařízení, která léčí stejnou nemoc několikanásobně dráže než jiná – a nemají ekonomické problémy.

Jak je to možné? Mají za ředitele kouzelníka? Ne. Mají pouze podmínky „rovnější“ než ostatní.

Finanční problémy našeho zdravotnictví nejsou způsobeny proplácením anopyrinu, jak uvádí pan profesor. Jsou způsobeny místy až neuvěřitelným mrháním prostředky. (Kouzlem nechtěného je ve stejném vydání Práva článek o tom, že budou vyhozeny vakcíny za 110 miliónů. Vzpomeňme na loňský rok a hysterii kolem prasečí chřipky.)

Zdravotnictví dále čelí dobře organizované mafii, která si z veřejných prostředků udělala hezký penězotok do svých kapes. A tahle rakovina českého zdravotnictví je prolezlá všude – počínaje ministerstvem zdravotnictví, přes zdravotní pojišťovny, vedení nemocnic, farmaceutické a dodavatelské firmy, státní správu, až po místní samosprávu a bohužel i odborné lékařské společnosti.

Samozřejmě že většina lidí v systému je slušných, ale i malé procento tunelářů na vlivných postech dokáže způsobit obrovské škody.

Letošní volby byly i o tom, zda bude tento systém rozbit. Daly, bohužel, jasnou odpověď – bude dále posilován. Možná že to časem pochopí i pan profesor Pirk.

Ohodnoťte tento článek!