Vstřícný krok. Nebo dobrý čich?

stomatologie, zubař

Zubaři mohou slavit symbolické vítězství, ale zvýšení platby za plombu v sobě nese i silnější poselství.

Zubařům se podařilo dlouhodobým tlakem přinutit Všeobecnou zdravotní pojišťovnu k navýšení platby za amalgámovou plombu. Je to vítězství skutečně spíše drobné – platba stoupne o 20 korun, dosáhne 242 korun, stomatologové by si představovali 300 korun, zatímco náklady na plombu činí (opět podle stomatologů) bratru 400 korun.

Vztahy mezi posledními dvěma zmíněnými sumami bude muset rozřešit někdo s bujnější fantazií, která zvládne pobrat, proč si zubaři představují, že při „odpovídající“ platbě budou každou plombu dotovat stovkou ze svého. Nechme stranou i otázku, zda boj o platbu za amalgám není bojem opožděným. Debaty o výhodách a nevýhodách amalgámu oproti modernějším kompozitním materiálům nechť se vedou na odborných fórech, což se ostatně děje.

Strašák spoluúčasti

Nicméně samo vítězství je pozoruhodné. Pojišťovna vydala státotvornou tiskovou zprávu, kde se píše o „posílení jistoty“ pro klienty a o výhrůžkách zubařů, že pokud VZP nepřihodí, budou pacienti platit plomby na dřevo. Následuje smířlivý citát jakoby zkrotlého šéfa stomatologické komory o „vstřícném kroku“ a „vyslyšených argumentech“.

Jedním slovem harmonie, již jen drobně narušila následující slova Pavla Chrze pronesená v dalších médiích, podle nichž je to sice krok vstřícný, ale také vpravdě symbolický, protože ony odpovídající tři stovky jsou stále dost daleko a hrozba plateb na dřevo trvá.

Otázkou však je, nakolik jde ze strany VZP skutečně o vstřícný krok vůči stomatologům. Nalepení platby na strop ministerského cenového výměru přichází po skutečně dlouhodobých varováních zubařů, která mohla sehrát svou roli, ale také uprostřed předávání moci nové vládní garnituře. A tato nastupující garnitura nerada slyší cokoli o tom, že by pacient musel mít v ordinaci peněženku.

A táž garnitura má i vzhledem k řádně vyladěné poslanecké sněmovně dost silnou páku, s níž může působit na výměnu správní rady, potažmo ředitele největší zdravotní pojišťovny. Například kdyby to vypadalo, že není ochoten pustit z multimiliardového rozpočtu chlup zvící 70 milionů na to, aby zabránil nebezpečí, že volič se zubním kazem bude muset sáhnout do kapsy.

Politické větry mění směr

Spíše než vstřícným krokem vůči zubařům je proto tento počin VZP ukázkou dobrého politického čichu Zdeňka Kabátka a vstřícným krokem vůči nastupující vládě. Včetně doušky o tom, že pojišťovna je v budoucnu připravena jednat o dalším zvýšení ceny – stačí ministr se štědřejším cenovým výměrem a VZP přispěchá, aby pacienty před tou ošklivou hrozbou rostoucí spoluúčasti zachránila.

I když spolu obě strany na jedné straně válčily, pojišťovna dlouho v podstatě stála po boku zubařů žádajících vyřazení amalgámových plomb ze systému veřejného pojištění. Dokud si v tom s nimi alespoň v teoretické rovině notoval i ministr Leoš Heger, bylo všechno v pořádku.

Nyní je však celkem jasné, že v příštích měsících a letech bude mimořádně náročné prosadit jakýkoli krok vedoucí k viditelnému růstu spoluúčasti pacientů. Proto se VZP zjevně takticky rozhodla změnit přístup. Politické větry dost zásadně mění směr. Otázka zní, kdo přijde po zubařích. A dostane se na všechny?

Ohodnoťte tento článek!