Zdravotnický řetězec reaguje na prohlášení prezidenta ČLK

pero, podpis, smlouva

Moje ambulance, a. s. reaguje na prohlášení prezidenta České lékařské komory Milana Kubka pro Zdravotnictví a medicína, ve kterém naznačil propojení mezi tvůrci zákona o zdravotních službách (zejména pak paragrafu 121, jež se týká přeregistrací) a zdravotnickými řetězci.

Rozhodli jsme se ještě jednou oslovit zdravotnickou veřejnost, ale i všechny, kdo se o současné dění ve zdravotnictví zajímají. Motivem našeho jednání není „otevřená podpora“ zákona o zdravotních službách, ale pouze a výhradně agresivní a nepravdivá osočování ze strany prezidenta ČLK, MUDr. Kubka.

Ostatním zdravotnickým řetězcům v České republice snad taková tvrzení nevadí nebo jim možná připadají natolik absurdní, že jim nestojí za odpověď, nicméně společnost MOJE AMBULANCE a.s. si zakládá na svém dobrém jménu a nehodlá podobné útoky přecházet bez povšimnutí.

Abychom přiblížili všem, kterým je podsouváno, že nová registrace je něco tak strašlivého, že to mohou splnit jen obrovské zdravotnické řetězce s armádou úředníků, pokusíme se vysvětlit ve zkratce, o co jde. (Mimochodem – většina čtenářů bude asi překvapena skutečností, že administrativní pracovníky bychom v naší společnosti spočítali na prstech jedné ruky.)

Zjednodušeně jde tedy zaprvé o to, aby lékař, který Vás ošetřuje, měl diplom z některé lékařské fakulty. Dokonce je jedno, že ji dokončil v první polovině minulého století, pro tento případ se stát jistí Dokladem o zdravotní způsobilosti vydaným některým kolegou lékařem.

Není divu – nakonec i ČLK pravidelně varuje, že nám dramaticky stárne populace praktických lékařů a ubývá jich. Dále je třeba k registraci doložit, že máte přiměřeně vhodné prostory, tj. ambulanci s oknem a dveřmi, hygienický řád, patřičné nástroje a přístroje, případně personál (kvalifikovanou sestru apod.) aby mohl poskytovat zdravotnické služby alespoň v bazální kvalitě.

Většinu těchto dokladů, případně jejich kopie, by měl mít lékař dokonce přímo na pracovišti, a to i podle současné legislativy. Nevidíme v tom tedy nic démonického či likvidačního. Dokonce ani ten tisícikorunový poplatek nebude pro žádného lékaře zřejmě likvidační.

Pokud by byl, pak členské poplatky ČLK by patrně většinu lékařstva dávno zruinovaly. Přesto právě zde bychom mohli oprávněně očekávat iniciativu ze strany ČLK – vyjednání zrušení administrativního poplatku při těchto plošných přeregistracích by nemělo být pro organizaci formátu České lékařské komory příliš složité a většina lékařské veřejnosti by to považovala za logický krok.

Závěrem se vrátíme ještě k odkupům praxí. Od roku 2007 naše společnost koupila pouhých 5 praxí, které měly obslužnost necelých 5.000 klientů. Vzhledem k číslu 100.000, které představuje počet našich klientů dnes, je to marginální a domníváme se, že MUDr. Kubka nic nemůže vést k předpokladu, že bychom měli zájem začít plošně praxe skupovat.

V prvních letech existence jsme totiž s řadou soukromých lékařů o odkupech jednali, nicméně většinou nedošlo k dohodě. Problémem byla ve většině případů kvalita toho, co nabízeli. Tyto „praxe“ ve skutečnosti představovaly jen obsah kartotéky, dokonce často se záznamy, které by řada lékařů označila v lepším případě za „těžko použitelné“.

Ostatní náležitosti „praxe“ byly často v takovém stavu, že nebylo o čem jednat. To je jeden z důvodů, proč nám plošná přeregistrace nevadí. Pokud bychom snad někdy v budoucnu o odkupech uvažovali, budeme přinejmenším vědět, co kupujeme. Domníváme se, že tento krok ocení i lékaři, kteří o odkupu praxe od některého kolegy uvažují či v budoucnu uvažovat budou. Ušetří jim to jisté rozčarování.

Nezbývá tedy nic jiného než zopakovat slova o „bouři ve sklenici vody“. Kdo, a proč ji rozpoutává, ponecháme na úsudku čtenáře. Když ve státě koluje několik typů řidičských průkazů (počítaje v to i Vůdčí listy vydané před válkou), nikdo se nediví, když stát prahne po jejich výměně a nahrazení jednotným dokladem.

Je zvláštní, že když jde o věc tak citlivou a osobní jako je dodržení některých kritérií kvality zdravotní péče (vyžadovaných při registraci), pak uvedení náležitostí do pořádku vyvolává takovou nevůli, a to zejména právě ve vedení ČLK.

Ing. Marcel Kotásek

(autor je členem představenstva společnosti Moje ambulance)

Ohodnoťte tento článek!