Že by zákopová válka?

Titulní obrázek

„Úkolem tiskových mluvčích bývá udržovat dobré pracovní vztahy s novináři a poskytovat fundovaná stanoviska. Obrátíme-li se však dnes na mluvčího ministerstva zdravotnictví, místo stanovisek se dočkáme pouze arogance a ‚odpovědí-neodpovědí‘,“ píše ve svém komentáři šéfredaktorka Zdravotnictví a medicína…

KOMENTÁŘZdraví.Euro.cz

Úkolem tiskových mluvčích bývá udržovat dobré pracovní vztahy s novináři a poskytovat fundovaná stanoviska. Obrátíme-li se však dnes na mluvčího ministerstva zdravotnictví, místo stanovisek se dočkáme pouze arogance a „odpovědí-neodpovědí“.

Když jsem poprvé v roli šéfredaktorky Zdravotnictví a medicína přišla na MZ ČR na tiskovku, překvapilo mě vřelé přivítání ministryně Emmerové: „Jsem moc ráda, že došlo ke změně šéfredaktoraZdraví.Euro.cz, a věřím, že konečně budete psát objektivně a ne se soustředit jen na kritiku ministerstva a ČLK, jak to tyto noviny dělaly doposud.“

Co se pamatuji, naše spolupráce s ministerstvem byla vždy korektní, i když se na postu ministra lidé střídali. Proč ne, vždyť přece existuje institut tiskového mluvčí, který buduje dobré pracovní vztahy s médii a jednotlivými redaktory. Jedním z klíčových úkolů tiskového mluvčího je utvářet vztahy a osobní kontakty s novináři a také udržovat přehled o tom, která média se na organizaci obracela a s jakými otázkami. Otázky přece čekají na fundované odpovědi.

Těch se ale v poslední doběZdraví.Euro.cz nedočkají. Proč? Čert ví. Rozhodně si nemyslím, že by Tomáš Cikrt odpovědi neznal. Zdravotnictví rozumí dobře a situaci v médiích zná také dobře, vždyť byl šéfredaktoremZdraví.Euro.cz. Záhadou je, proč nám je nechce říct, když je to jeho povinností. Je tedy dobrým tiskovým mluvčím, nebo není?

Marný hon na informace

Začalo to zesměšňováním otázek redaktorůZdraví.Euro.cz, pokračovalo rozhořčením nad výpady diskutujících na www.Zdravi.Euro.cz proti jeho osobě a pak už přišla jen celková zášť. První výraznější signály přišly v létě. Obrátili jsme se s několika dotazy na Tomáše Cikrta, který nám sdělil, že e-mail četl a že samozřejmě odpoví. Zdůraznili jsme, že uzávěrka je druhý den. Nic. V den uzávěrky již svůj pracovní mobil nezvedal.

Stále se mluví o reformě, lékaře proto zajímá, zda a jak bude reforma zdravotnictví řešit problém platového ohodnocení zdravotníků. „Počítá reforma zdravotnictví s navýšením platů pro zdravotníky?“ zněla otázka redaktorkyZdraví.Euro.cz při přípravě jednoho z článků. „Skutečně myslí novinářka z odborného periodika tuto otázku vážně?“ zněla odpověď pana mluvčího. Zvláštní, ne? Copak mluvčího by jeho platová perspektiva nezajímala?

Kuriózní jsou zážitky další redaktorkyZdraví.Euro.cz. Pokaždé, když si po tiskovce na MZ vystojí malou frontičku na náměstky Šnajdra nebo Hroboně a když se náměstkové rozpovídají, objeví se a „zakročí“ pan mluvčí. Sdělí jim, že dotazZdraví.Euro.cz má v e-mailu a že ministerstvo odpoví písemně. Náměstky si odvede a přichází klasika. Odpověď žádná, nezvedání mobilu…

Mluvčí zajímavým způsobem reagoval i na otázky našeho externího spolupracovníka. Počátkem července se ho ptal, jak se na MZ rozhoduje o grantech, s tím, že připravuje článek proZdraví.Euro.cz, kde se vyjadřuje řada osob včetně děkana LF MU profesora Žaloudíka. „Proč právě on, když proti ministerstvu vede válku?“ divil se mluvčí a rázně hovor ukončil s tím, že se mu má redaktor připomenout. Házení hrachu na zeď však není oblíbenou kratochvílí našeho kolegy, a tak se nakonec na mámení stanoviska ministerstva zkrátka „vykašlal“.

Redaktoři se zkrátka nedočkají stanoviska, ani kdyby se na hlavu stavěli, zato arogantního přístupu vrchovatě.

Ani slovo…

Pak přišla kauza „trpaslíkování“. „Ahoj,“ píše Tomáš Cikrt své bývalé kolegyni z redakceZdraví.Euro.cz z dob, kdy ji řídil a kdy mu nevadilo, že noviny jsou „ukradené“. „Osobně na to nejsem háklivý, ale myslím, že se taková diskuse pro odborný server nehodí,“ urazil se mluvčí kvůli tomu, jak ho častují čtenáři internetových stránekZdraví.Euro.cz. V tomto ohledu s ním souhlasíme, ale není v silách redakce od rána do večera projíždět diskusi na webu a ručně odstraňovat všechna ohavná označení pro ministerského mluvčího. Jeho nepopulárnost není věcí redakce, za ni si může sám.

„Dokud to bude na Zdraví.Euro.cz vypadat takto (a přikládá ukázku šťavnatých slov nějakého anonyma), nebudete ode mne mít ani slovo.“ To si prosím novinám dovolí říci tiskový mluvčí ústředního orgánu státní správy. No, když to ministrovi nevadí. Přitom podle všeho platí heslo „zloděj křičí: chyťte zloděje“ – stačí se podívat na internetové stránky zvané „Cikrtoviny“. Může si vůbec mluvčí státní instituce dovolit veřejně urážet lidi (nejčastěji politiky) nesouhlasící s jeho (=„ministerským“) názorem na svém webu? Navíc si lékaři stěžují, že cenzuruje diskusi pod články na svých stránkách – jednomu to odůvodnil tím, že když je to jeho web, může si nechávat jen takové příspěvky, které se mu líbí. I mluvčí může mít samozřejmě vlastní názor, otázka je, jak moc si jej může dovolit veřejně šířit a rovněž v jaké formě.

Ovšem šíření nepravdivých výroků mluvčím ministerstva na adresu Zdravotnictví a medicína v celostátní televizi a podobné kroky, či ministerským úředníkem podepsaný příkaz podřízeným složkám, aby neprodlužovaly předplatné či neobjednávalyZdraví.Euro.cz, již bez důrazné odezvy zůstat nemůže. Vydavatelský dům Mladá fronta proto podal žalobu na Ministerstvo zdravotnictví ČR na ochranu proti nekalým soutěžním jednáním a zásahem do dobré pověsti právnické osoby. Městský soud v Praze rozhodl o návrhu nařízením předběžného opatření, kde se žalovanému nařizuje zdržet se uvádění nepravdivých údajů o tom, že žalobce vydává týdeník Zdravotnictví a medicína neoprávněně, jakož i nepravdivých informací o stavu a výsledku sporných řízení, týkajících se práv k označení Zdravotnictví a medicína.

Záludná choroba

Obrátím-li se na mluvčího přímo já, nestojím mu za odpověď už vůbec. Nereagoval na můj omluvný dopis kvůli „trpaslíkování“, nenamáhal se mi odpovědět ani na otázku, jaký způsob komunikace s redakcí by tedy preferoval, když často vůbec nereaguje nebo reaguje s velkým zpožděním na naše otázky e-mailem.

Světlou výjimkou však bylo minulé pondělí, asi proto, že bylo třináctého. Mluvčí mi vzal mobil. Zhruba před měsícem jsem mu totiž posílala dotaz, zda MZ ČR podporuje e-preskripci a co za rok uplynulý od „kulatého stolu“ pořádaného Zdravotnictví a medicína, kam se ovšem zástupce ministerstva nedostavil, pro její rozvoj udělali. Pan Cikrt mi řekl (a ten tón bych vám věru přála slyšet), že otázce nerozumí, že se diskuse nikdo z ministerstva nezúčastnil (ač byli námi řádně zváni) a že o ničem neví ani zeZdraví.Euro.cz, protože je prý čte „čím dál méně“. Čemuž se mi ani věřit nechce. Že by si je nechal ujít? Nakonec jakési vyjádření přislíbil, ovšem do uzávěrky nepřišlo nic.

Když jsem telefonicky chtěla domluvit schůzku člena představenstva vydavatele s ministrem a obrátila se na ministrův sekretariát, přehazovali si mě tam jako horký brambor, nechtěl se mnou mluvit ani vedoucí kabinetu, na něhož mě odkázal sám pan ministr, že vede jeho agendu. Asistentky buď jen slibují, že zavolají, nebo mě odkazují – na pana Cikrta.

Neznám jiného mluvčího, který by úřadu, kde zastává tuto funkci, doslova vládl. Bývaly doby, kdy v rozhovorech s médii říkal, že si ho lidé pletou s ministrem. Nemohlo se stát, že by na něho pan ministr část svých pravomocí delegoval? Mluvčí by se měl také identifikovat s prací, kterou dělá. V tomto ohledu si myslím, že se Tomáš Cikrt identifikuje dokonale. Někdy by si člověk řekl, že veřejnosti nepředkládá oficiální stanovisko ministerstva, ale spíše svůj osobní názor. Možná další důkaz toho, že už opustil půdu reality a měl by se urychleně vrátit na zem. Nebo mu ona zmiňovaná podoba s Tomášem Julínkem stoupla do hlavy? Inu, moc je velmi záludná choroba…

Markéta Mikšová, Zdravotnictví a medicína

Ohodnoťte tento článek!