Zrušme spádové oblasti!

tomáš julínek

Brno již poněkolikáté hledá řešení pro svá zdravotnická zařízení. Tentokrát by to mělo být sloučení všech nemocnic a poliklinik vlastněných městem pod jednu organizaci. Návrh na centralizaci se objevil v minulosti již několikrát, stejně tak návrh na privatizaci nebo změnu statutu nemocnic na obchodní organizace. Každý z těchto návrhů skončil na papíře, chyběl koncept a politická odvaha.

Konceptem nemíním způsob provozování, ale jasnou rozvahu, čeho chce Brno docílit.

Zdravotní služby zajišťují pojištěncům zdravotní pojišťovny. To je zákonná realita, nikoliv chvála kvality nabídky!

Brno je sídlem velkých státních i mnoha soukromých nemocnic a praxí s obrovskou nabídkou služeb. Jakou přidanou hodnotu chce Brno dát občanům, když bude vlastnit nemocnice a polikliniky? Má město provozovat zdravotnická zařízení? A když ano, tak která?

To jsou základní otázky, které si musejí radní položit.

Chceme z městského rozpočtu dotovat ztrátová nebo špatně hospodařící zařízení, nebo budeme přispívat na konkrétní služby, které v Brně chybějí nebo je nedostatečně zajišťují zdravotní pojišťovny?

Co je potřeba poskytnout v této oblasti Brňanům? To je diskuse, které se rád zúčastním.

Do té doby nechci debatovat o tom, zda centrální příspěvková organizace zachrání rozpadlou Polikliniku Zahradníkova či pro zdravotnictví nevhodný Bílý dům, zda se najde účel pro deset let prázdné budovy bývalé nemocnice na Kolišti, jak se vyřeší neutěšený stav budovy Úrazové nemocnice, schovaný za Potěmkinovu fasádu, jak se lépe využijí kapacity Nemocnice u Milosrdných bratří, jak ušetřit výdaje z městského rozpočtu na zdravotnictví. To jsou problémy druhotné a jejich řešení vyplyne, až si odpovíme na otázky základní.

Brňané mají jiné problémy. Potřebují zrušit protizákonné spádové oblasti, příslušnost ke zdravotnickému zařízení podle bydliště. Jde o porušování práva na výběr zdravotnického zařízení. Senioři a hendikepovaní mají nedostatečnou nabídku zdravotně sociálních služeb a ošetřovatelské péče doma i v ústavech.

Nevyužívá se moderní telemedicína, sledující chronicky nemocné doma. Máme nedostatek míst a kapacit, zajišťujících služby pro dlouhodobě nemocné, nedostatečnou nabídku chráněného bydlení pro specifické skupiny jako jsou vozíčkáři nebo psychiatricky nemocní lidé.

Příbuzní se potýkají s neochotou stávajících zařízení zajistit další potřebné služby, především dlouhodobou rehabilitaci tam, kde je naděje na zlepšení nebo péči pro nevyléčitelně nemocné. Nelze pominout, ať se to někomu líbí či nikoliv, péči o bezdomovce, drogově závislé.

Chybí informační servis o sociálních a zdravotních službách. Je nepodstatné, zda to vše bude zajišťovat super městská organizace, soukromník či neziskový sektor. Na každý typ služeb je vhodnější ten či onen způsob nebo jejich kombinace.

Jako čerstvý majitel senior pasu chci víc než slevu na prohlídku brněnského podzemí.

Ohodnoťte tento článek!