Akreditace nemocnic: nejde o vybavení, ale o kvalitu procesů

Jaký je rozdíl mezi ISO normami a akreditacemi nemocnic? Co jsou to indiktátory jakosti? Musí nemocnice, které chtějí dostat certifikát, podnikat větší investice?
Na vaše otázky odpovídal MUDr. David Marx, který se zabývá konzultační činností v oblasti mezinárodních a národních akreditací…

Uvažuje vaše nemocnice o přípravě na národní akreditaci? Chcete vědět, co takový proces obnáší? Dalším hostem on-line rozhovoru na stránkách Zdraví.Euro.cz byl MUDr. David Marx, který se zabývá konzultační činností v této oblasti.

Je členem správní rady Joint Commission International, členem Akreditačního výboru JCI a předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví.

Externě koordinuje mezinárodní akreditační aktivity v ÚVN a FN Motol a věnuje se konzultační činnosti pro národní akreditaci (nemocnice Třinec Podlesí, MOÚ Brno).

MUDr. Miroslav Čermák, nemocnice Břeclav:

1) Na jakém právním podkladě u nás probíhají akreditace?

Akreditace nemají právní podklad v tom, že by byla zdravotnická zařízení povinna akreditací projít. Ve všech návrzích zákonů o zdravotnickém zařízení se ale s touto povinností už počítá. Co se týká národních akreditací, ty se opírají o metodický návod ministerstva zdravotnictví č.8/1998. Akreditace je ale zatím dobrovolná záležitost.

DÁLE ČTĚTE:
Masarykův onkologický ústav v Brně má akreditaci

2) Je nějaký vztah mezi akreditací nemocnice a získáním certifikátu ISO?

ISO certifikace vycházely původně z průmyslu, kde definují jako svůj cíl shodný výrobek. Nové normy ISO jsou zaměřeny i na služby. To má svou aplikaci ve zdravotnictví jednak v procesech řízení, dále také v činností, které mají charakter výrobního procesu – laboratoř, krevní banka, kuchyň, prádelna a podobně. V oblasti zdravotnictví je ale ISO většinou komplementární – zařízení má většinou certifikováno jen některou část procesů. Vlastní klinické provozy si nechá certifikovat systémem akreditací. ISO může sice teoreticky certifikovat všechny procesy, ale v případě klinických procesů by se velmi obtížně popisovaly vzhledem ke své variabilitě (například léčba diabetes), proto také nejsou v zahraničí nemocnice, které by měly celý provoz certifikovány prostřednictvím ISO. Zkrátka řečeno – nemocnici celou podle ISO certifikovat nelze, lze certifikovat jen některé procesy uvnitř zařízení, a ty pak navzájem propojovat.

3) Traduje se, že akreditované pracoviště musí mít určitý počet druhoatestovaných lékařů, aby akreditaci získalo. Jak jsou potom z hlediska akreditace hodnoceni lékaři s I.atestací a licencí komory, kteří jsou podle nového zákona o vzdělávání plně kvalifikováni?

Autor dotazu má zřejmě na mysli akreditaci zařízení pro postgraduální vzdělávání. To je však jiný certifikát než národní akreditace kvality. Tyto pojmy se poměrně často pletou, oba přitom znamenají něco zcela jiného. Obecně však na dotaz lze říct, že i v případě akreditace pro postgraduální vzdělávání nelze postupovat v rozporu se zákonem – pokud zákon dotyčným lékařům přiznává plnou specializovanou způsobilost, není rozdíl mezi nimi a těmi, kdo mají druhou atestaci.

AKREDITACE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ:
v ČR jde o dobrovolné rozhodnutí managementu

zatím se u nás týká jen lůžkových zařízení

o národní akreditaci se ucházejí desítky českých nemocnic

o mezinárodní akreditaci usilují velké nemocnice v Praze

nemocnice výsledky šetření nemusí zveřejnit

akreditace kvality je něco jiného než akreditace zařízení propostgraduální vzdělávání

ing. Bouda, Plzeň:

Akreditačním procesům v různých institucích fandím. Manželka pracuje v malé firmě, kde se používá metoda řízení EFQM a díky tomuto systemetickému managementu řízení má podnik oproti svým konkurentům lepší výsledky. Mé dvě otázky zní: jaký je rozdíl mezi EFQM a akreditacemi JCI? Lze aplikovat tyto akreditace také v soukromých zdravotnických zařízeních?

Metoda EFQM je založena na sebehodnocení a je mnohem obecnější než je akreditace. Nejde do takové hloubky. V jednotlivých kapitolách bychom našli řadu společných prvků. Pokládám EFQM za dobrý předstupeň přípravy na akreditaci. Akreditační standardy jsou však mnohem specifičtější. K druhé otázce – ano, akreditace lze aplikovat v soukromých zařízeních, na typu vlastnictví nezáleží. Přestože zatím je akreditace k dispozici zatím pouze pro lůžková zařízení, v dohledné době budou i pro zařízení následné péče, medicínských transportů a pro laboratoře.

Marian Šuch:

Je v súčasnosti akreditovaná nemocnica v Opave alebo sa chysta jej akreditácia?

Ke konkrétním dotazům na rozhodnutí managementu jednotlivých nemocnic se nemohu vyjádřit, jsem vázán mlčenlivostí. Nemohu tedy sdělit, jestli ta či ona nemocnice se o akreditaci uchází.

Petr R. Palouš

Co znamená a jak si mohu vysvětlit výraz INDIKÁTOR JAKOSTI, jednak obecně a v konkrétním případě na pracovišti nemocniční lékárny?

V akreditaci se indikátor používá jako měřitelný parametr kvality, tedy do jaké míry se daný akreditační standard dodržuje. Vycházíme z toho, že některé části procesů lze v rámci hodnocení kvality měřit. Například počet sester, které řádně sledují životní funkce pacientů nebo počet katetrových sepsí na určitém oddělení. Dané zařízení musí prokázat, že se měřením těch tvrdých dat zabývá a že plánuje intervence tam, kde s výsledky není spokojeno.

Na pracovišti nemocniční lékárny může být indikátorem jakosti například doba, za jakou se léčivo expeduje na určité oddělení, může to být procento případů, ve kterých musela lékárna zajišťovat léčivo akutně z externích zdrojů, protože ho neměla na skladě, nebo například výsledek kontrol exspirací používaných chemikálií. Existuje dokonce mezinárodní knihovna indikátorů ve zdravotnictví, která nabízí informace různým pracovníkům, podle toho, kteréoblasti se věnují.

MUDr. Jolana Kriseová

Píšete sice, že udělení akreditace nezávisí na ekonomické vybavenosti daného zařízení, že hodnotí procesy, nikoliv vybavení. Za prvé si nedovedu představit, že lze splnit náročná mezinárodní kritéria bez jakýchkoliv investic. Za druhé z některých vašich indicií vyplývá, že mezinárodní akreditace neměří všem institucím stejně, ale berou ohledy na ekonomickou a sociální situaci v dané zemi (příklad nemocnice v Zimbabwe, která dostala akreditaci za to, že splnila požadavek na efektivní možnost evakuace nemocnice tím, že se dá utéct kterýmkoliv oknem, kdežto od nemocnic v Německu se vyžaduje složitý evakuační systém). Potom ale značka „akreditován JCI“ nemůže být zárukou nestranně měřitelné kvality, tak jako například u některých nadnárodních firem, jejichž dceřinné provozovny musejí splnit daná kritéria po celém světě.

Jednotlivé procesy měřitelné jsou. Máme stanovenou minimální laťku okolností, za kterých se péče poskytovat může – například hygienické předpisy. Uvnitř tohoto prostoru je důležité, aby byl proces bezpečný, schůdný a příjemný pro pacienta. Uvedený příklad se Zimbabwe směřoval k objasnění jedné věci. V různých prostředích existují různé standardy toho, jak bezpečně lze nemocnici evakuovat. Pokud mám přízemní nemocnici, která nemá žádné první patro, tak si můžu dovolit všechny pacienty evakuovat okny a nemusím mít k tomu tak složitý systém, který je v monoblokové nemocnici se 22 patry. Proces včasného přesunu všech pacientů do bezpečí budou stejně striktně dodržovat v africké nemocnici jako v nemocnici v Německu.

K otázce investic – já jsem neřekl, že lze akreditační proces splnit bez jakýchkoliv investic. Říkal jsem, že úspěšnost v akreditaci nezávisí na ekonomické síle toho kterého státu. Akreditace totiž neměří vybavenost nemocnic, ale kvalitu procesů. Tyto procesy závisí nejen na přístrojové vybavenosti, ale také na mnoha dalších věcech. Pro pacienta je mnohem významnější, že nemocnice si vyšetření na špičkovém přístroji objedná v lépe vybaveném zařízení v sousedním městě, ale hladce tam pacienta odveze a přiveze, než když je pacient hospitalizovaný v nemocnici, která má špičkové vybavení, ale péče není zkoordinovaná a na vyšetření musí pacient čekat, nebo při obsluze přístroje nepracují kompetentní lidé.

Ing. Libor Vykydal

Prosím o informaci, zda odborné laboratoře (biochemie, bakteriologie a další) nebo vedoucí pracovišť akreditovaných nemocnic mohou, nebo musí poskytovat informace o konkrétních výsledcích konkrétního pacienta ostatním zdravotnickým zařízením? Děkuji, pacient z Jihlavy.

Laboratorní pracoviště musí poskytovat informace tomu pracovišti, které si vyšetření vyžádalo, případě tomu, které poskytuje návaznou péči. Tato povinnost je však dána legislativou, nikoliv akreditačními standardy.


^DÁLE ČTĚTE:|
|
Akreditace: cíl i pro malé nemocnice\\
Jak vypadá příprava k akreditaci
Akreditace nás nutí dělat věci systematicky, říká ředitel ÚVN Bartoš
O mezinárodní akreditaci usilují tři velká lůžková zařízení v ČR
|




Hodnocení kvality péče v nemocnicích – systém hvězdiček jako v hotelu?

Českému zdravotnictví chybí jasná kritéria posuzování kvality péče

Dvě nemocnice v Libereckém kraji chtějí získat ISO

(ivb), www.Zdravi.Euro.cz

Ohodnoťte tento článek!