Americký sen české zdravotní sestry – 1. díl

Přemýšlíte o práci zdravotní sestry v USA? Připravte se na to, že vyřizování všech potřebných formalit vás bude stát spoustu času a peněz. Přinášíme seriál, který pro Zdravotnictví a medicína napsala Tereza Drábková, absolventka Vyšší zdravotnické školy v Hradci Králové. Práci zdravotní sestry v USA nakonec nezískala, ačkoliv pro to udělala maximum…

:

„Nedávno jsem si ve Mladá fronta Zdravotnictví a medicínaZdraví.Euro.cz přečetla rozhovor s Helenou Vaňkovou na téma Jak se žije české sestře v americké nemocnici.

Vzhledem k tomu, že v současné době pracuji v „sousední“ nemocnici ve stejném městě (Pittsburgh, Pennsylvánie), mohu obrázek amerického zdravotnictví z pohledu sestry doplnit. Přestože s některými tvrzeními Heleny Vaňkové polemizuji, souhlasím s tím, že nastartovat dráhu zdravotní sestry v USA není v žádném případě piece of cake (jednoduché), jak by se někomu možná zdálo.

Sešly jsme se spolu u kávy a popovídaly si o svých dosavadních zkušenostech. Ukázalo se, že naše vzdělaní i sesterská praxe v České republice jsou odlišné, a proto máme také rozdílné názory na sesterskou práci zde v USA a „doma“. Na jednom jsme se nicméně shodly: americký systém zdravotnictví má svá úskalí, nad kterými nám zůstává rozum stát.

Já, Tereza Drábková, jsem absolventka Vyšší zdravotnické školy v Hradci Králové, obor „Diplomovaná sestra pro intenzivní péči“. Po absolutoriu jsem více než dva roky pracovala na Klinice anesteziologie a resuscitace v Kardiocentru IKEM jako zdravotní sestra, a osm měsíců jako perfusionistka zajišťující mimotělní oběh při kardiochirurgických operacích. Nyní, také po lítém boji s americkou byrokracií, pracuji v Presbyterian Hospital, která je součástí komplexu UPMC (University of Pittsburgh Medical Center). Obě nemocnice se řadí mezi „Top 100“ amerických nemocnic.

Ačkoli obě nemocnice jsou od sebe vzdálené asi tři míle a navzájem spolupracují, každá představuje jiný svět. Helena v článku uvádí: “Americká sestra má mnohem věší zodpovědnost i respekt mezi lékaři.”

Ze své zkušenosti bych povšechně netvrdila, že americká sestra má větší zodpovědnost než česká. Situace se může lišit na jednotlivých odděleních českých nemocnic doslova řádově. Na některých odděleních nesmějí podávat sestry i.v. léky, zatímco jinde mohou i extubovat, upravovat dávky vazoaktivních léků dle hemodynamických parametrů či samy korigovat vnitřní prostředí.

Sestra skládá puzzle jednotlivých specializací

Ve Spojených státech je situace obdobná, nehledě na to, že se jedná prostě o systém odlišný. Americká sestra musí především perfektně ovládat telefonování a hru “Škatulata, hejbejte se!”

Neustále totiž shání ordinace a členy jednotlivých týmů, které se specializují jen na určitou část lidského těla – ale vzájemně už spolu nekomunikují, takže nevidí pacienta jako celek.

Nejčastěji skládá tyto puzzle kousky do celkového obrazu právě sestra. Její důležitost spočívá v rozpoznání vzájemně si odporujících ordinací jednotlivých týmů, což se stává poměrně často.

Musím říct, že to vyvolává zmatek nejen u sestry, lékaře a pomocného personálu, ale i u samotného pacienta, který si samozřejmě po deseti minutách nepamatuje, kolik doktorů se u něj vystřídalo, natož jako se jmenují, nebo jaký je plán léčby. Tak trochu Kocourkov.

Jak dále píše Helena, sestra sama cévkuje muže a provádí fyzikální vyšetření. Ano, sice všechny sestry mají fonendoskop omotaný kolem krku, ale zatím jsem v sesterských zápisech nečetla perfektně popsané fyzikální vyšetření. Zajímavé – nikdy jsem neviděla nikoho vyklepávat játra, což by taky mělo spadat do fyzikálního vyšetření. Ale jak říkám, vše se liší dle pracoviště, a třeba v v Allegheny General jsou pečlivější.

Na druhou stranu práci americké sestře značně ulehčují další pracovníci nemocnice:

a) sekretářka – je přítomna téměř na každém oddělení, vyřizuje všechny telefony a přepisuje ordinace lékařů;

b) specialistka farmacie – dodává léky dle ordinace lékaře na jméno pacienta s informací o léku, např. zda je v nebezpečně vysoké dávce, či s již vypočítanou rychlostí, kterou má lék připravený v infúzi kapat;

c) respiratory therapist – pracovník pečující o dýchací systém, tzn. odvykaní od ventilátoru, extubace, toaleta dýchacích cest, dechová rehabilitace, což v české nemocnici vše obstarává sestra;

d) další specialisté – ostatně, v USA je každý na něco specialista: přes oko, ucho, hojeni ran, ale i podlahy, kliky, odpady… Dokonce i uklízečka je oficiálně „Floor Specialist“

Ti všichni jsou k dispozici, jen je sestra musí zkontaktovat. Tuto vymoženost česká sestra nemá a musí se spoléhat jen na své znalosti.

2. díl – čtěte ve středu

Tereza Drábková, www.Zdravi.Euro.cz

Ohodnoťte tento článek!