BBC: Nemoc šílených krav (plný přepis rozhlasové relace)

Deset minut před půl devátou posloucháte Dobré ráno s BBC… Kdy tedy problém BSE skončí? Co vlastně svědčí o tom, že se tato nemoc proměňuje v globální epidemii? Následující příspěvek připravila…

BBC, 29.01.2001, 8:20 hod.

Deset minut před půl devátou posloucháte Dobré ráno s BBC.

Nemoc šílených krav BSE se jak se zdá nezadržitelně šíří po celé Evropě.

Na evropském kontinentu začíná zemědělství stíhat stejná krize a spotřebitelé začínají být stejně nedůvěřiví jako tomu bylo před deseti lety v Británii.

Další země po celém světě se začínají obávat, že si nemoc importovali. Kdy tedy problém BSE skončí? Co vlastně svědčí o tom, že se tato nemoc proměňuje v globální epidemii? Následující příspěvek připravila Zuzana Zrůstová.

Redaktor (Zuzana Zrůstová):

V době, kdy v roce 1990 vrcholila v Británii krize kolem BSE, zavedly vlády ostatních západoevropských zemí zákaz dovozu živého dobytka z Británie. BSE se však teď vyskytuje nejméně v jedenácti evropských zemích. Ve dvou státech, Británii a Francii, byly zjištěny případy její lidské podoby, nové varianty Kreuzfelfovy-Jakobovy choroby CJD. Danken Lambden, novinář z časopisu Agree Europe, vycházejícího v Brusselu, říká, že počet hlášených případů BSE se zvyšuje, protože země, které si dříve myslely, že BSE nemají, začaly teď po nemoci pátrat.

Překlad projevu Dankena Lambdena:

Nemoc se skutečně šíří především proto, že když se vyskytovala v hojném počtu v Británii, ta o tom ještě nevěděla a stále obchodovala se všemi svými evropskými partnery. To je teorie, kterou zastává především Francie, podle níž se hlavně takto BSE rozšířila do dalších zemí. Francouzi nedávno obvinili z odpovědnosti za BSE právě Británii, což není tak zcela pravda, ale v zásadě se dá říci, že BSE začala v Británii a odtud se nevědomky exportovala jinam.

Redaktor (Zuzana Zrůstová):

Nejproslulejší masný trh v Londýně Missiel, je to křižovatka britského průmyslu zpracování hovězího masa. Obchod s krmivem je také velký byznys. Přesto, že se soudilo, že dobytek v Británii se nakazil prostřednictvím krmiva, bylo toto krmivo ještě dlouho po zákazu exportu živého dobytka vyváženo. Čtrnáct zemí mimo Evropu, včetně Číny, Japonska, Malajsie a Argentiny ale teď zablokovalo veškerý dovoz hovězího a krmiva ze zemí Evropské unie. Tim Lang, ředitel střediska pro potravinovou politiku v Londýně, se domnívá, že britské krmivo se muselo dostat do celého světa. Otázka je, jak říká, do jaké míry a v jaké podobě.

Překlad projevu Tima Langa:

Víme, že například britská krmiva se exportovala do celé severní Evropy. Když je tam začali odmítat, putovala místo toho zřejmě do severní Ameriky nebo Latinské Ameriky, kdo ví. Myslím, že Evropská komise by měla zahájit vyšetřování této záležitosti.

Redaktor (Zuzana Zrůstová):

Ve věku rostoucí globalizace obchodu se BSE stala skutečně globálním problémem. To je názor profesora Filipa Jamese, který byl poradcem Evropské komise v této otázce.

Překlad projevu Filipa Jamese:

Budeme se muset vyrovnat se skutečností, že jsme si po stránce organizační, právní nebo zdravotní dostatečně neuvědomili, že potravinový řetězec má dnes globální rozměry. Ještě jsme nepřizpůsobili své počínání faktu, že přemisťování lidí mezi nejrůznějšími částmi světa umožňuje, že se do Evropy nebo naopak z Evropy třeba do Afriky dostává obrovská škála nových infekcí.

Redaktor (Zuzana Zrůstová):

Tim Lang z londýnského střediska pro potravinovou politiku je přesvědčen, že když je v sázce zdraví obyvatelstva, tato rostoucí liberalizace obchodu odporuje potřebě regulace.

Překlad projevu Tima Langa:

Souvisí to s tím, že zastánci globalizace neberou ohled na zdraví veřejnosti. Odmítli brát tento aspekt opravdu vážně. Podle mého názoru, tedy z profesionálního hlediska, se zachovali jako ideologové. Odmítali vidět otázky zdraví veřejnosti jinak, než jako protekcionismus. Podle mne to náhodou ochranářství je. Jde o ochranu zdraví lidí. Mezi volným obchodem, tak jak si ho představují zastánci globalizace a veřejným zdravím existuje konflikt zájmů, nelze mít oboje.

Redaktor (Zuzana Zrůstová):

Středisko pro odběr krve v Sydney, kde se darovaná krev pečlivě označuje nálepkami. Austrálie je jednou z mimoevropských zemí, které podnikají opatření k ochraně proti BSE a její lidské formě. Tisíce potenciálních dárců krve, kteří žili v Británii nebo ji nedávno navštívili, tady nesmějí darovat krev.

Zatím se v Austrálii nevyskytly žádné prokázané případy Kreuzfeldovy-Jakobovy nemoci, ale jak říká Carol Oshiová z transfuzní stanice Červeného kříže, opatrnosti nikdy nezbývá:

Překlad projevu Carol Oshiové:

Zdá se, že riziko tu teoreticky existuje. Zatím nejsou důkazy o tom, že by se nová forma Kreuzfeldovy-Jakobovy nemoci mohla mezi lidmi přenášet krví.

Redaktor (Zuzana Zrůstová):

Organizace, která tu zastupuje celé chovatelsko-zpracovatelské odvětví, NCBE, tvrdí, že zasáhla rychle. Dovoz živého dobytka z Británie zastavila už v roce 1990 a uplatňuje nový systém monitorování dobytka. Dokud nebudou podobná přísná opatření přijata v ostatních částech světa, nebezpečí celosvětové epidemie BSE potrvá.

Ohodnoťte tento článek!