Bude prezident Bush financovat výzkum lidských kmenových buněk?

Ve Spojených státech vznikla ostrá debata ohledně nadcházejícího rozhodnutí prezidenta Bushe zda poskytnout federální financování pro vědecký výzkum kmenových buněk… Potíž je, že jde o živoucí lidské buňky, které se získávají z embryí, a tak se celá záležitost ocitá v podstatě na tomtéž území jako potraty. Avšak kmenové buňky jsou získávány z embryí, která jsou vytvářena uměle…

Ve Spojených státech vznikla ostrá debata ohledně nadcházejícího rozhodnutí prezidenta Bushe zda poskytnout federální financování pro vědecký výzkum kmenových buněk. Shrnujeme materiál, který k tomu včera vyšel v deníku Guardian.

Prezident Bush se několikrát pokusil v této věci odložit své rozhodnutí. Nyní pro něho vznikla nezáviděníhodná situace. Jeho poradci se v této věci neshodují a on sám už rozhodnutí nemůže déle odkládat.

Jde o kmenové buňky z lidských embryí, která jsou jen několik dní stará. Vzniká z nich posléze všech 220 různých typů buněk, z nichž se skládá lidské tělo.

Za posledních několik let se vědci naučili, jak kmenové buňky manipulovat tak, aby z nich vznikly specializované buňky. Jinými slovy, vědci jsou nyní schopni „vyrobit“ celou řadu částí lidského těla, od neuronů, až po svalové a krevní buňky.

Má to obrovský význam pro lékařství jednadvacátého století. Nedávná studie sice narazila na překážku: ukázalo se, že kmenové buňky u zvířat mají zvýšenou tendenci k poruchám funkce, avšak to se zdá být pouze dočasnou překážkou, kterou bude možno odstranit. Nová disciplína vytvoří nové, účinné léčebné metody pro degenerativní choroby.

Potíž je, že jde o živoucí lidské buňky, které se získávají z embryí, a tak se celá záležitost ocitá v podstatě na tomtéž území jako potraty.

Avšak kmenové buňky jsou získávány z embryí, která jsou vytvářena uměle a pak se stejně na klinikách pro problémy plodnosti běžně vyhazují. Tato embrya by byla stejně zničena.

Proto i mnoho odpůrců potratů ve Spojených státech podporuje pokračování výzkumu kmenových buněk. Avšak všichni nejsou přesvědčeni.

Pro některé lidi, včetně hierarchie katolické církve, znamená manipulace s embryi hraní si na Pánaboha a schvalovat likvidaci lidského života. Někteří kritikové výzkumu kmenových buněk připomínají radikální protipotratovou lobby a přirovnávají tento výzkum k holocaustu.

V Británii a v Evropě obecně se tyto obtížné problémy většinou řeší jako otázky technických definicí. Obyčejně se čeká, než poskytnou vědci úspěšnou odpověď. Co se týče kněží, ti mají každý den ráno přístup na pět minut do rádia, v době, kdy všichni ještě spí. Ve Spojených státech je to ale jinak – samotná otázka lidské existence je tam přímou součástí politické debaty.

Před šesti lety americký Kongres zakázal státní financování jakéhokoliv výzkumu, v jehož rámci dochází k vytváření či ničení lidských embryí.

Avšak v závěrečných měsících svého prezidentského úřadu nalezl Bill Clinton v této věci velmi clintonovské řešení. Podle jeho předpisů smějí vědci pracovat s kmenovými buňkami, pokud je oni sami nezískávali z embryí.

Prezident Bush musí nyní rozhodnout, zda tyto předpisy potvrdit nebo zakázat. Už před časem se vyjádřil, že je proti těmto předpisům, ale je nyní pod silným tlakem biolékařského průmyslu i mnoha čelných představitelů ve své vlastní straně, aby změnil názor.

Během předvolební kampaně, kdy byl Bush neustále nucen odrážet otázky, týkající se jeho intelektuálních schopností, opakovaně ujišťoval americké voliče, že pro skutečně obtížná rozhodnutí kolem sebe soustředí množství „odborníků opravdu vysokého kalibru“.

Potíž je, že „odborníci vysokého kalibru“ se rozdělili a zastávají v této věci opačná stanoviska. Např. Tommy Thompson, americký ministr zdravotnictví, který se ostře staví proti potratům, přešel ve věci kmenových buněk na druhou stranu – argumentuje, že tento výzkum má obrovský lékařský potenciál. Naproti tomu Karl Rove, hlavní politický stratég v Bushově týmu, je proti tomuto výzkumu. Rove totiž v Bílém domě proměňuje ideologii a morálku v politickou kalkulaci a výsled,ky průzkumu veřejného mínění. Interpretuje při tom náboženskou mapu Spojených států.

Loni v prezidentských volbách potvrdili Republikáni své postavení jako přirozená strana nábožensky založených Američanů. Získali dokonce téměř polovinu katolíků, kteří tradičně hlasují pro Demokraty. Rove je přesvědčen, že pokud se podaří Republikánům získat i druhou polovinu katolíků, vytvoří si jeho strana přirozenou demografickou většinu.

Proto se nyní chystá George W. Bush navštívit papeže, a proto vypracoval nový plán, zveřejněný minulý týden, poskytnout státní pojištění nenarozeným dětem, a to v zemi, kde nemá 40 milionů žijících, narozených Američanů vůbec žádné zdravotní pojištění.

Avšak zatímco se Vatikán ostře staví proti výzkumu kmenových buněk, většina amerických katolíků ho podporuje, takže záležitost není tak jasná. A američtí podnikatelé varují, že jestliže vláda nebude finančně podporovat tento výzkum, zisky biolékařských firem budou minimální. Mohlo by se dokonce stát, že by příslušní vědci emigrovali do Británie (!), kde má výzkum kmenových buněk vládní podporu.

Jsou dvě možnosti, jak by se Bush mohl vyhnout jasnému rozhodnutí, ale ani jedna nic neřeší. Bush se už vyjádřil, že podpoří výzkum kmenových buněk, získávaných z tkání dospělých lidí, ale tyto buňky nejsou příliš užitečné, neboť nejsou schopny reagovat pružně. Také by mohl omezit výzkum jen na buňky z několika specializovaných buněčných „linií“, které pěstují soukromé firmy – zde se buňky samy neustále obnovují.

Jenže by to neodstranilo náboženské námitky, protože tyto „linie“ buněk jsou potomky původního lidského embrya. A kromě toho asi není k dispozici v těchtu asi pěti až deseti buněčných kulturách dostatečné množství buněk, aby zůstal americký výzkum na samé vědecké špičce.

Britské listy, 11.7.2001

Ohodnoťte tento článek!