Budeme žít o čtyři roky déle

Jaké další léky a léčebné metody v kardiologii prodlužují věk? U nemocných s ischemickou chorobou srdeční jsou to léky ze skupiny takzvaných betablokátorů, které snižují krevní tlak a chrání srdce…

Jan Vojáček, kardiolog z pražské nemocnice Motol:

hn: Jak se katetrizace provádí?

Metoda spočívá v zavedení tenounkých hadiček do cév a do srdce. Nejčastěji je prováděna koronarografie, pomocí níž se zobrazují věnčité tepny přivádějící k srdečnímu svalu okysličenou krev. Takto můžeme velmi přesně zobrazit srdeční struktury a jejich funkci. Katetrizace byla ve svých počátcích jen diagnostickou metodou, ale později se stala velmi efektivní metodou léčby mnoha srdečních onemocnění. Roztažení věnčité tepny balónkem nazýváme koronární angioplastikou. Počet nemocných léčených koronární angioplastikou už dvojnásobně přesahuje počet provedených srdečních operací.

hn: Jaké má tato metoda výhody pro nemocného?

Výkon není tak náročný jako srdeční operace, pacient nepociťuje žádné nepříjemné vjemy, cévky se zavádějí za místního znecitlivění. Nemocní odcházejí následující den domů. Výkon na věnčitých tepnách spočívá v zavedení supertenkého drátku a balónku do cévy a v roztažení cévy balónkem, případně v implantaci zvláštní kovové spirálky, zvané stent, do cévy. Stent v cévě již zůstává a zabraňuje jejímu opětnému zúžení, postupně zarůstá buňkami a stává se součástí cévní stěny. Teprve krátce máme k dispozici nové stenty, vzniklé pomocí genetického inženýrství a molekulární chemie, které vylučují látky, jež dokáží dlouhodobě bránit opětnému prorůstání vaziva do cévy. Kromě léčby věnčitých tepen dovedeme rozšiřovat zúžené chlopně či naopak uzavírat anomální otvory mezi srdečními dutinami. V letošním roce byla dokonce ve Francii pomocí katetrizace poprvé implantována umělá srdeční chlopeň.

hn: Jak úspěšná je angioplastika při léčbě srdečního infarktu?

Její úspěšnost je více než 90% ve srovnání s 50% účinností pomocí staršího způsobu léčby spočívající v podání látek rozpouštějících krevní sraženinu. Výrazně snižuje úmrtnost na infarkt myokardu. Pokud je nemocný se srdečním infarktem včas přivezen na katetrizační pracoviště, má naději, že po třech dnech bude propuštěn do domácího ošetření a během krátké doby se vrátí do práce. V České republice prodělá ročně srdeční infarkt kolem 12 tisíc nemocných. Z toho bylo v loňském roce asi 3200 nemocných léčených pomocí koronární angioplastiky a další 3000 pomocí starší metody s podáním léků, které rozpouštějí krevní sraženinu. Česká republika se během posledních deseti let posunula z jednoho z posledních míst v Evropě mezi deset nejvyspělejších států.

hn: Je moderní kardiologie dražší než její dřívější metody?

Cena léčebné katetrizace se pohybuje průměrně kolem čtyřiceti tisíc korun, v komplikovaných případech může výjimečně dosáhnout sta tisíce korun i více. Práce lékařů, sester a laborantů se u nás na této ceně podílí jen nepatrným zlomkem. Například za noční práci k záchraně lidského života dostane tým zdravotníků několik set korun. V Západní Evropě a v Severní Americe je tomu naopak, cenu určuje především práce týmu zdravotníků. Tyto výkony mnohonásobně zkracují hospitalizaci, předcházejí komplikacím, snižují spotřebu drahých léků, v mnoha případech nahrazují srdeční operaci. Nemocní se častěji a dříve vracejí k normálnímu životu a do práce. Je prokázáno, že katetrizační způsob léčby srdečních onemocnění je dlouhodobě ekonomicky velmi efektivní. V celostátním měřítku daleko více peněz utratíme za léčbu běžných chřipek nebo za analgetika. Bylo by třeba zvážit, zda máme omezené finanční prostředky věnovat na život zachraňující výkony či na pojišťovnou proplácené léky banálních onemocnění.Ty jsou sice pro jednotlivce levné, ale ve svém součtu představují za rok desítky miliónů korun vyplácených zdravotními pojišťovnami.

hn: Polovina postižených infarktem myokardu zemře dříve, než je uvidí lékař. Jak tomu čelit?

Pro infarkt myokardu je typická svíravá nebo pálivá bolest za hrudní kostí, někdy vyzařující do levé horní končetiny, do krku či do zad a trvající déle než dvacet minut. Může být spojená s pocením, dušností nebo se zvracením. V takové chvíli je třeba okamžitě volat buď svého lékaře, který zařídí převoz na specializované pracoviště, nebo rychlou záchrannou službu. Nastává totiž souboj o čas. Ideální doba k zahájení léčby je do jedné hodiny, léčba je účinná ještě do tří až šesti hodin, po dvanácti hodinách je již většinou srdce nevratně poškozeno. Malá část infarktů proběhne bez příznaků jako takzvaný němý infarkt, i ten je ovšem nebezpečný. Přijde se na něj někdy náhodně díky elektrokardiografu.

hn: Jaké další léky a léčebné metody v kardiologii prodlužují věk?

U nemocných s ischemickou chorobou srdeční jsou to léky ze skupiny takzvaných betablokátorů, které snižují krevní tlak a chrání srdce, léky snižující hladinu krevních tuků, především ze skupiny takzvaných statinů, další léky dovedou zlepšovat funkci srdečního svalu nebo zabraňují srážení krve v poškozených tepnách.

Především posledně jmenovaná skupina léků prodělala v posledním desetiletí obrovský vývoj, a tak máme k dispozici některé velmi účinné preparáty. Ale patří sem i obyčejný acylpyrin čili aspirin, jehož účinnou složkou je kyselina acetylosalicylová. Ta sice není účinná v prevenci u osob, které dosud nemají známky poškození věnčitých tepen, ale měl by být podáván všem nemocným, kteří infarkt myokardu již prodělali nebo kteří mají ischemickou chorobu srdeční.

Velký pokrok jsme zaznamenali i v medikamentózní léčbě vysokého krevního tlaku, cukrovky a zvýšené hladiny krevních tuků. V devadesátých letech u nás výrazně vzrostla spotřeba těch nejúčinnějších kardiologických léků a to má nepochybný podíl na prodlužování průměrného věku v naší republice.

hn: Dalším důležitým faktorem je ovšem změna životního stylu a zdravější stravovací návyky. Jak dnes žijí obyvatelé České republiky?

Jíme zdravěji, omezili jsme především spotřebu živočišných tuků ve formě tučného masa, uzenin, sádla a másla ve prospěch ovoce, zeleniny, drůbeže, ryb a rostlinných tuků. V módě je zvýšení fyzické aktivity ve formě rekreačních sportů a lidé si snad i začínají uvědomovat škodlivost kouření, které je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů vzniku aterosklerózy. Důležité je i snižování tělesné nadváhy. Prodlužování průměrné délky života je v České republice výrazně vyšší než v jiných postkomunistických zemích, přesto jsme o čtyři roky pozadu za průměrem Evropské Unie. Je důležité, aby se nejen prodloužil kalendářní věk, ale aby si lidé ve vyšším věku mohli ve zdraví užívat života.

Současná střední délka života v Evropě:

stát muži ženy

ČR 71,4 78,1

Německo 74,1 80,4

Francie 74,6 82,2

Nizozemsko 75,1 80,5

Švédsko 76,7 81,8

Velká Británie 74,6 79,6

Island 76,9 81,5

Švýcarsko 76,5 82,5

Věra Nosková, Hospodářské noviny, 26.9.2002

Ohodnoťte tento článek!