Češi nevyužívají preventivní programy, i když jsou zadarmo

Jen velmi zřídka chodí pacienti na preventivní prohlídky. Pro srovnání: průměrný Čech jde k praktickému lékaři patnáctkrát ročně, průměrný Němec pětkrát. Přitom na preventivní prohlídky mají Češi zdarma nárok jedenkrát za dva roky. K návštěvě lékaře je často donutí až potřeba doložit svůj zdravotní stav při žádosti o půjčku…

Průměrný Čech jde k praktickému lékaři patnáctkrát ročně, průměrný Němec pětkrát. Lékaři stále upozorňují na fakt, že Češi sice chodí k lékaři častěji v porovnání s ostatními Evropany, ale na prevenci zapomínají. Přitom to je ta nejlepší metoda, jak předcházet nemocem, nebo je alespoň včas odhalit.

Podle Otty Herbera, místopředsedy Společnosti všeobecného lékařství, přicházejí pacienti na preventivní prohlídku z vlastní iniciativy jen velmi zřídka. „Stále ještě záleží na přístupu lékaře. Pacienti očekávají písemné pozvánky,“ říká Otto Herber.

Podle něj je to pozůstatek všeobjímající péče socialistického zdravotnictví. „Navíc stále přetrvává současná politická demagogie o bezplatném zdravotnictví a to občany nevede k zamyšlení nad cenou vlastního zdraví,“ dodává Otto Herber.

Jsou ale situace, kdy je pacient k preventivním prohlídkám doslova donucen. To se týká především lidí nad 60 let, kteří musejí v 60 ,65, 68, 70 letech a dále vždy dva roky na preventivní prohlídky kvůli řidičskému průkazu.

Bankovní domy dbají o zdraví

Zcela jiná je také situace u osob, které si chtějí půjčit větší sumu peněz. „Tam bankovní domy samy usilují o objektivní posouzení zdravotního stavu potenciálního klienta. Tedy začíná kolotoč preventivních prohlídek a ve své podstatě – v případě zjištěné choroby – i promptní úprava životosprávy,“ popisuje Otto Herber.

To je podle něj poněkud paradoxní situace v přístupu institucí: „Zmíněné bankovní domy spravují jednoznačně prostředky, na kterých je závislá vlastní prosperita, zatímco zdravotní pojišťovny jen zřídka ovlivňují své pojištěnce k pozitivnímu přístupu k prevencím. Jako by zdravotní pojišťovny nespravovaly vlastní prostředky.“

Sami praktičtí lékaři mají bonifikace za provádění prevence. „Nicméně právě fakt, že Češi chodí do ordinací velmi často zbytečně či s banálními potížemi, nám ubírá čas, který bychom mohli věnovat posílení povědomí o prevenci,“ vysvětluje Otto Herber.

Každopádně platí, že pacient by měl každé dva roky zajít ke svému praktickému lékaři a nechat si udělat preventivní vyšetření. Nezaplatí ani korunu.

Rozsah preventivních prohlídek hrazených ze zdravotního pojištění je podle Otty Herbera v podstatě dostačující. Jen v období od 18 let do 40 roků mu v rozsahu prohlídek chybí ještě odběr krve ke zjištění cukrovky a poruch metabolismu tuků.

Tato vyšetření jsou důležitá pro prevenci vzniku aterosklerózy a následně nemocí srdce a cév, které jsou nejčastější příčinou úmrtí.

„V praxi to znamená asi 160 lidí denně. Když spadne letadlo s tolika lidmi, tak jsou toho plné noviny. U nás ale denně padá letadlo na lince ateroskleróza a noviny na to tak senzacechtivě nereagují,“ poznamenává Otto Herber.

Existují také zdravotnická zařízení, která poskytují pravidelnější preventivní prohlídky.

Obvykle je to v rámci nějakého programu pro klienty. Tak například pražský Lékařský dům nabízí hrazené členství v klubu. Karty stojí pro jednotlivce od 10 tisíc korun.

Klient přitom má slevu na placené služby, nárok na roční komplexní preventivní prohlídku a další výhody včetně přednostního objednávání či ošetření v přesnou hodinu.

Auto, nebo vlastní tělo?

Kromě běžných prohlídek si samozřejmě klient může zaplatit za specializovaná vyšetření.

Například Masarykův onkologický ústav (MOÚ) nabízí preventivní onkologické prohlídky. Ta vyjde obvykle na pět až sedm tisíc korun.

V případě, že by chtěl pacient vyšetřit úplně všechno, stála by 30 tisíc korun, to ale není téměř nikdy potřeba.

Ředitel MOÚ Rostislav Vyzula rád tuto cenu srovnává s pravidelným servisem auta: „Lidé jsou ochotni za servisní prohlídku na svém autě zaplatit klidně 15 tisíc korun, ale za preventivní onkologickou prohlídku ne. Nejsou zvyklí investovat do sebe, ale měly by se nad tím zamyslet i zdravotní pojišťovny, protože by tím výrazně ušetřily.“

Právě včasný záchyt je důležitý u rakoviny tlustého střeva. V úmrtnosti na tuto diagnózu se řadíme na první místa v Evropě a na vině je zanedbaná prevence.

Přestože dnes je již vyšetření od 50 let věku zdarma, stejně jej absolvuje jen malo lidí. Přitom pokud se na nemoc přijde včas, není problém ji léčit.

Markéta Grosmanová, Hospodářské noviny

Ohodnoťte tento článek!