Česká medicína pokročila, šance na vyléčení za 15 let stouply

Titulní obrázek

Příliv zahraničních léků, přístrojů a hlavně informací o nejnovější léčbě spolu se vznikem sítě center výrazně za 15 let od rozdělení Československa zlepšily šance Čechů na vyléčení. Nemoci srdce a cév a rakovina sice dál patří k hlavním zabijákům, celkově ale úmrtnost na ně mírně klesla…

Preventivní programy přispěly k tomu, že nemoci jsou odhaleny dříve. Nové metody umožnily záchranu i těch lidí, kterým dříve nebylo pomoci. Problémem nadále zůstává to, že lékaři ne vždy umějí komunikovat s pacienty.

Ačkoli nemoci srdce a cév způsobují více než polovinu všech úmrtí a rakovina zhruba třetinu, větší strach mají lidé z rakoviny. I přes osvětové kampaně se nenaučili o této nemoci otevřeně mluvit.

„Když člověk v Česku onemocní rakovinou, s plnou odpovědností říkám, že máme naprosto stejné možnosti léčby jako zbytek EU,“ sdělil profesor Jan Žaloudík. Nejnovější údaje za rok 2004 uvádějí téměř 67 000 nových případů rakoviny a 29.000 úmrtí. V léčení rakoviny je Česko v půli žebříčku 20 evropských zemí, v řadě diagnóz je i lepší.

Například pět let přežije po léčbě rakoviny tlustého střeva a konečníku, což se považuje za vyléčení, 57 procent pacientů, průměr EU je 53 procent. U rakoviny prsu je pětileté přežití v Česku 80 procent, průměr EU je 79 procent.

Rakovina tlustého střeva a konečníku postihla v roce 1993 ze 100.000 lidí 39, zemřelo jich 24; v roce 2004 to bylo 42 nemocných a 21 úmrtí. Rakovina prsu v roce 1993 postihla v přepočtu na 100.000 celkem 51 žen, zemřelo 23; v roce 2004 onemocnělo 62 žen, zemřelo 19.

Předseda České onkologické společnosti profesor Jiří Vorlíček považuje za důležité také zlepšení prevence. Screening rakoviny prsu přispěl k tomu, že 80 procent případů je odhaleno v počátečním stadiu, kdy se nemoc dá vyléčit. Probléme je jen v tom, že ho ženy zatím dostatečně nevyužívají. Zdravotní pojišťovny platí také screening rakoviny děložního čípku a konečníku a tlustého střeva.

Také v léčení nemocí srdce a cév nastal za 15 let podle předsedy vědecké rady České lékařské komory Aleše Hermana skok o několik tříd. Česko se podle něj dostalo z epizodní role v zákrocích na věnčitých tepnách při akutním infarktu myokardu do vyššího průměru Evropy. „Počty zákroků na milion obyvatel jsou srovnatelné se státy v první desítce EU, počty kardiochirurgických operací také. Úmrtnost na infarkt myokardu klesla a jsme jedinou zemí světa, kde intervenční léčbu dostane 97 procent pacientů,“ řekl kardiolog Herman.

Přednosta kardiocentra Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) profesor Jan Pirk připomněl, že v Česku se podařilo zorganizovat péči tak, že zákrok je dostupný v katetrizačních střediscích s nepřetržitou službou všem lidem, kteří včas zavolají.

„V Česku 22 center, kde se provádějí intervenční výkony na srdečních cévách, a 16 center, kde se dělají katetrizační ablace. Na Slovensku jsou celkem tři centra pro obě oblasti léčby. Spousta výkonů se tam nedělá, my ošetřujeme i jejich pacienty,“ řekl přednosta kliniky kardiologie IKEM profesor Josef Kautzner. Doplnil, že nyní se operuje běžně s katetrizačním robotem, který se ovládá na dálku. Pro lékaře je to jednodušší a pro pacienta bezpečnější.

Počty transplantací srdce stouply z 34 v roce 1993 na 57 v roce 2006. Další nárůst brzdí to, že je nedostatek orgánů. V Česku je ale od dubna 2003 k dispozici mechanické srdce. Do té doby umírala téměř třetina lidí na čekací listině. S využitím mechanického srdce úmrtnost prudce klesla, transplantace se nedočkala jen desetina lidí.

ČTK

Ohodnoťte tento článek!