Chemoterapie a hormonální léčba zvyšují přežití u rakoviny prsu

Chemoterapie a hormonální léčba zvyšují v dlouhodobém horizontu míru přežití u žen s rakovinou prsu. Efekt je výraznější v intervalu 15 než 5 let. Takové jsou nejnovější výsledky pět let trvající meta-analýzy, publikované v časopisu The Lancet…

Vědecká pracovní skupina pro společný výzkum počínající rakoviny prsu (The Early Breast Cancer Trialists' Collaborative Group) koordinovala společnou práci na analýze velkého počtu experimentů, zaměřených na rakovinu, které vyhodnocovaly data 145 000 žen s počátečním stadiem rakoviny prsu a které byly sledovány ve 194 randomizovaných experimentech.

Skupina zhodnotila výsledky po 10 a 15 letech aplikování celé škály léčebných postupů, které byly v osmdesátých letech testovány a které jsou již dnes široce přijaty.

Jednalo se o šestiměsíční chemoterapii na bázi antracyklinu (antracyklin kombinovaný s fluorouracilem a cyklofosfamidem) a léčbu tamoxifenem, trvající pět let.

Analýza se týkala experimentů, započatých před rokem 1995 a žádný z nich tedy nezkoumal novější léčebné postupy jako jsou taxany, trastuzumab nebo moderní inhibitory aromatasy.

Výsledky ukázaly, že chemoterapie a hormonální léčba vedly ke zhruba polovičnímu snížení rizika úmrtí na rakovinu v intervalu 15 let. Také křivka přežití byla odlišná u žen, kterým byly tyto terapie poskytnuty a u žen neléčených.

Šestiměsíční chemoterapie na bázi antracyklinu snížila roční míru úmrtí na rakovinu prsu přibližně o 38 % u žen diagnostikovaných před padesátým rokem života a přibližně o 20% u žen diagnostikovaných mezi 50-69lety.

Na těchto redukcích se téměř neprojevily jak status receptoru tamoxifenu a estrogenu, tak ani nodální status nebo jiné charakteristiky nádoru.

Nasazení chemoterapie na bázi antracyklinu bylo výrazně efektivnější než chemoterapie typu CMF (cyklofosfamid, metotrexát, fluorouracil).

Snížení rizika úmrtí o polovinu

Pět let trvající podávání adjuvantního tomoxifenu snížilo o 31 % roční míru úmrtnosti na rakovinu prsu s pozitivními estrogenovými receptory. Použití chemoterapie, věk, statu s receptorů progesteronu nebo jiné charakteristiky nádoru zde neměly téměř žádný vliv.

ZDROJ:
British Medical Journal

Pětiletá léčba byla výrazně efektivnější než jeden nebo dva roky podávání tamoxifenu (2P<0.00 001 pro recidivu, 2P = 0.01 pro úmrtnost na rakovinu prsu). Pro nádory s pozitivními estrogenovými receptory byla kumulativní redukce úmrtnosti v intervalu 15 let více než dvojnásobná ve srovnání s redukcí v intervalu 5 let.

Profesorka Sarah Darby, profesorka lékařské statistiky na oddělení služeb pro klinické experimenty University of Oxford, prohlásila jménem zmiňované vědecké skupiny: „Pro ženy ve středním věku s hormonálně citlivou rakovinou prsu sníží šestiměsíční chemoterapie na bázi antracyklinu a pět let podávání tamoxifenu dlouhodobé riziko úmrtí o polovinu.“

Robert Goš, Michal Janků

autoři jsou externími spolupracovníky redakce

Ohodnoťte tento článek!