„Zpráva mne šokuje,“ řekl Právu ve čtvrtek doktor Soběslav Fiker ze Státního zdravotního ústavu v Praze. „Je to pohled na opalovací krémy zcela nový, který se nikdy nezkoumal.“ Uvedl, že vždy, když se mluvilo o ochraně pokožky, tak šlo o ochranu před ultrafialovým zářením, zatímco Švýcaři zkoumali pronikání krému do pokožky. „Tento nový pohled by bylo možné hledat i u jiných surovin.“
O švýcarské studii čeští odborníci dosud nemají bližší informace, ale připustili, že je nesmírně zajímavá. Vyslovili však i obavy, zda za ní nejsou jiné důvody, a tak bez její znalosti v originále se k ní odmítli vyjádřit.
Podle dr. Fikera má Evropská unie stanovený počet látek, které se smějí v opalovacích krémech použít jako filtr. „Švýcaři v Unii nejsou, a mohou tak mít své vlastní látky. Unie ale zkoumala opalovací krémy v určitých koncentracích ze všech pohledů, než je povolila,“ řekl Fiker.
„Z mých známých dermatologů v zahraničí o tom nikdo nic netuší,“ sdělila Právu přednostka dermatovenerologické kliniky FN Motol docentka Jana Hercogová. „Pokusy na krysách s chemikáliemi typu UV-B, které měly působit jako estrogen, se nedají přímo aplikovat na lidi. Chápu, že článek může vzbudit obrovský ohlas zvláště před nastupujícím létem, ale k serióznímu názoru potřebuji vidět původní studii,“ uvedl Hercogová. „V každém případě by se mělo po ní a co je za ní pátrat.“ Připustila, že jsou vědecké práce o tom, že čím více se lidé mažou krémy s UV faktory, tím více mají rakoviny kůže. „Není to však z krémů, ale z extrémně dlouhého pobytu na slunci, doslova od rána do noci.“
Podle ní kožní nádory vznikají především z nadměrného slunění. Už jedno až dvě spálení na slunci zvyšují riziko melanomu (nejvážnější kožní nádor) u žen 1,5krát a u mužů 2,8krát. Tři a více spálení na slunci během života toto riziko zvyšují ještě víc. U žen 2,2krát a u mužů dokonce 7,6krát. V sedmdesáti procentech vzniká melanom na zdravé kůži, v třiceti procentech se vyvíjí na podkladě vrozeného nebo získaného pigmentového névu, tedy mateřského znaménka.
Vedle melanomu je častým nádorem bazocelulární karcinom, jehož výskyt se v populaci v posledních 15 letech zdvojnásobil a postihuje 40 až 80 pacientů na deset tisíc obyvatel. I zde je na vině nadměrné slunění. Riziko se zvyšuje s délkou pobytu na slunci a stoupá po 40. roku věku. Hercogová vyloučila, že čím vyšší faktor ochraného krému, tím vyšší nebezpečí. Doktor Fiker ale toto riziko částečně připustil.
Také primářka dermatovenerologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze docentka Ivana Krajsová je ke švýcarské studii zdrženlivá: „Vrátila jsem se z mezinárodního kongresu o rakovině kůže v Benátkách a o hormonálním působení chemikálií typu UV-B nepadlo ani slovo.“ Stejně jako Hercogová ale připustila znalost studií, že ochranné krémy zhoršují stav kožních nádorů. „Ale jen proto, že lidé chodí daleko víc na slunce, než kdyby krémy nebyly.“ Navíc podle ní v článku nejsou vyjmenovány chemikálie, které rakovinu mohou způsobit. V ČR bude poprvé ve dnech 2. až 10. června zřízeno Centrum ochrany před sluncem, a to v Praze na náměstí Republiky. Odborníci během těchto dnů upozorní na škodlivost slunečního záření na naši pokožku a měli by poradit, jak se chránit.
Václav Pergl, Právo, 4.5.2001