Elektronických informačních zdrojů existuje mnoho, jejich kombinování je nezbytné

K tradičním pověrám v medicíně a farmacii patří tvrzení: „máme internet a žádné další informační zdroje ze světa nepotřebujeme,“ nebo: „vše potřebné obsahuje MEDLINE“ (databáze zaměřená na medicínu, která je mj. přístupná i na internetu) a podobně. Záměrem tohoto článku je upozornit na důležitost kombinování různých informačních zdrojů. Může nastat situace (v současném českém zdravotnictví nikoli nepravděpodobná), že na informace je minimum peněz, a pak internet anebo MEDLINE do jisté míry informační potřebu pokryjí. Při závažných rozhodnutích by se ale jen na tuto dvojkombinaci nemělo spoléhat.

Nikdo snad už nepochybuje o nezbytnosti řešit konkrétní problém na základě prokázaných, ve světě zveřejněných výsledků klinických studií na dané téma. Jsou publikovány úspěchy tzv. evidence-based medicine (medicína založená na důkazech) ve výrazném snížení spotřeby léčiv a podobně. Tento postup je úzce spojen se spolehlivým a kvalitním informačním zabezpečením.

Epibatidin ve světových databázích

Podkladů pro kvalitní rozhodnutí je ve světových databázových centrech a sítích k dispozici dost. Mnoho medicínských a farmaceutických bází dat uvádí a zpřístupňuje např. databázová síť STN International (Scientific and Technical Information Net-work), jejímž zástupcem v ČR je pražská firma Medistyl.

Nedávno zde proběhlo srovnání několika bibliografických bází dat, dostupných v STN Intnl., a to na příkladu látky s názvem epibatidin. Impulsem byl článek v Hospodář-ských novinách, uvádějící, že tato látka, izolovaná z kůže ekvádorské ropuchy, má mít o 200 % vyšší účinnost než morfium. Ke srovnání byly vybrány báze dat Chemical Abstracts (CAPlus), Biosis Previews, Scisearch (Science Citation Index), Embase (Excerpta Medica), Medline, Derwent Drug File a LifeSciences.

K datu zpracování bylo ve zmíněných zdrojích nalezeno 317 různých záznamů o epibatidinu. Dále jsou uvedeny alespoň stručné výsledky srovnání:

a) z hlediska počtu záznamů zvítězila báze CAPlus (197 záznamů ke dni zpracování), druhá Biosis (191), dále Scisearch (179) atd., Medline pouze 86.

b) Z hlediska počtu sledovaných časopisů uvádějících aspoň jeden článek o epibatidinu zvítězila opět CAPlus (61 různých titulů), před Embase (57) a Scisearch (55) – Medline pouze 30.

c) Hledisko výtěžnosti zpracovaných časopisů jsme sledovali na šesti titulech, které jsou zahrnuty ve všech sledovaných bázích dat. Zvítězil Scisearch (22 článků) před CAPlus (19) a Biosis Previews (19) – Medline 18.

d) Z hlediska operativnosti byly sledovány záznamy publikované v roce 1998, tj. kolik z nich se v příslušné databázi objevilo do data zpracování rešerše, tj. 5. května 1998. I v tomto případě vítězí Scisearch (34), CAPlus (33) a Embase (24) – na druhou stranu Medline 18, Lifesciences pouhé dva.

e) Z hlediska hodnocení podle ceny a jedině podle tohoto kritéria vítězí Medline – v STN International pouhých 29 pfennigů za jeden záznam a 51 DM za hodinu připojení. Drahý není ani CD-ROM a zdarma je přístupný na internetu. To je jistě jeden z důvodů jeho velkého využívání v praxi.

Dále jsme báze dat hodnotili podle typu sledovaných dokumentů, vypovídací schopnosti a vyhledávacích možností. Podrobný rozbor samozřejmě přesahuje rozsah tohoto článku a autoři jej rádi sdělí případným zájemcům (pozn. red.: na tel. čísle (02) 472 2216).

Vypovídací schopnost a vyhledávací možnosti

Srovnáním bylo potvrzeno, že výhodou Chemical Abstracts, resp. CAPlus je hluboká retrospektiva (více než 30 let), velký rozsah zpracovávaných časopisů, a to včetně titulů z nechemických oborů, např. medicínského a farmaceutického zaměření, a podrobně rozpracovaná chemická podstata problému. Vzhledem k tomu, že i výtěžnost zpracovávaných časopisů (tj. počet záznamů z jednoho výtisku) a operativnost jsou poměrně vysoké, je výsledkem velký počet záznamů. Ovšem i přes všechnu tuto chválu to bylo jen asi 62 % z celkového počtu 317 různých záznamů o epibatidinu za dané období, tj. méně než dvě třetiny. Další výhodou CAPlus může být skutečnost, že kromě časopisů zpracovává velký počet dal-ších zdrojů, např. patentů, sborníků z konferencí, disertací aj. I cenově patří k nejpřijatelnějším.

Výhodou SCISEARCH (Science Citation Index) je široký tematický záběr, vysoká výtěžnost zpracovávaných časopisů, vysoká operativnost zpracování a vysoká vypovídací schopnost záznamů, včetně uvedení často dlouhé řady citovaných prací. Nevýhodou může být jeho vyšší cena.

Výhodou EMBASE (Excerpta Medica) je bohatě rozpracovaný deskriptorový aparát a velký výběr sledovaných časopisů (výhodou může být i více evropštější zaměření ve srovnání s americkými databázemi). Přitom retrospektiva a stupeň výtěžnosti zpracovávaných časopisů jsou poměrně dobré, ja-kož i operativnost. Cena je nižší než u Scisearch, ale stále poměrně vysoká.

Výhodou MEDLINE je především mimořádně nízká cena, rovněž bohatě rozpracovaný deskriptorový aparát (i když s určitými omezeními ve srovnání s EMBASE) a retrospektiva více než 30 let. Nevýhodou je menší množství sledovaných časopisů a dalších informačních zdrojů než ve srovnávaných databázích.

S internetem opatrně

Obrovské množství informací z celého světa na konkrétní témata přináší internet. Je ideálním prostředkem pro operativní zasílání údajů pro diskusi o určitém problému. Na internetu je však problematická spolehlivost, resp. hodnověrnost či vypovídací schopnost informací, vždyť na něj lze umístit prakticky cokoliv.

Nedávno se objevila zpráva o pozitivním účinku konkrétního léčivého přípravku pro zcela novou, nečekanou aplikaci při léčení vážné nemoci. V odborném tisku byly publikovány pravděpodobně jen dvě práce, v nichž byl uveden možný účinek onoho přípravku – rozhodně ho tedy nelze považovat za prokázaný. V internetu je o kombinaci daného příspěvku a zmíněné choroby záplava příspěvků (na první dojem by to mohlo vzbudit falešné zdání, že je vše jasné a vyřešené). Při podrobnějším studiu zjistíme, že se jedná vesměs o diskusní příspěvky, vyvolané hlavně rodiči dětí se zmíněnou nemocí, a to prakticky výhradně v USA. S podobnými informacemi je třeba zacházet velmi opatrně.

Na internetu i v komerčních on-line databázích je možno nalézat abstrakta různých článků a přednášek, na internetu někdy i s uvedením plného textu. Výhodou komerčních cest bývá důkladně propracovaný deskriptorový slovník a systémy nejrůznějších kódů a dalších rešeršních pomůcek.

Řešení některých dotazů je však možné pouze s použitím komerčního on-line. Po-třebujeme-li např. získat přehled výrobců a jejich registrovaných léčivých přípravků na bázi určitého generika, např. výhradně pro určitou formulaci (např. nasální aplikace), poskytnou rychlou a spolehlivou odpověď databáze DRUGMONOG a další v STN International. Nebo potřebujeme získat vyčerpávající přehled patentů na určitou látku, včetně informace, ke kterému datu patenty v příslušných zemích vyprší. Použi-jeme DRUGPAT, DERWENT WORLD PATENTS INDEX, INPADOC, případně Chemical Abstracts a jejich vzájemnou kombinací získáme opět požadované informace (nebo…. atd. atd.).

Internet se osvědčuje při sledování vybraných konferencí, zvláště když jsou uvedeny plné texty příspěvků, což jsou informační zdroje někdy jinými cestami nezískatelné. Dostupných informací je obrovské množství a hledání těch pravých je někdy pátráním po jehle v kupce sena. Avšak autoři tohoto článku mohou ze své každodenní praxe potvrdit, že orientace na jediný informační zdroj může způsobit nemalé škody.

Ing. Bohumil Boček

Ohodnoťte tento článek!