Fibrinogen a ostatní koronární rizikové faktory

Hladina fibrinogenu v plazmě se uvádí jako jeden z rizikových faktorů pro rozvoj koronárních onemocnění, což potvrzují klinické studie. Nedávná case-control studie 28 koronárních rizikových faktorů provedená v Dánsku prokázala, že plazmatická hladina fibrinogenu byla významným koronárním rizikovým faktorem vedle kouření a plazmatické hladiny LDL cholesterolu…

Jako další rizikové koronární faktory, které souvisejí s plazmatickou koncentrací fibrinogenu, bývají uváděny např. věk, sociální postavení, kouření, obezita měřená pomocí Body Mass Index, celková plazmatické koncentrace cholesterolu, triglyceridů, insulinu a proinsulinu.

Studie rizikových faktorů pro koronární onemocnění:

Autoři článku se zaměřili na výsledky zmíněné studie z Dánska a pokusili se vyhodnotit, zda zmíněné koronární rizikové faktory měly statisticky významnou asociaci s hladinou fibrinogenu v plazmě u pacientů s koronárním onemocněním a u jejich kontrol.

Studie zahrnovala 22 pacientů do 41 let, kteří byli přijati do 4 nemocnic s akutním infarktem myokardu. Jejich kontroly představovalo 24 pacientů bez koronárního onemocnění přijatých do nemocnic z jiných důvodů. Proběhlo „matchování“ pacientů pokud šlo o věk a pohlaví.

U pacientů se sledovala pomocí dotazníků genetická predispozice k infarktu myokardu (pokud rodiče, strýc, teta, sourozenec mladší než 55 let měly v anamnéze infarkt).

Dále se sledovalo sociální prostředí, ze kterého pocházely, přičemž pacienti byli rozděleni do 5 společenských skupin (skupina I zahrnovala nejlépe společensky situované, skupina V nejhůře).

Rovněž se sledovala hladina koncentrace cholesterolu a triglyceridů pomocí skóre, které bylo buď pozitivní s koncentrací triglyceridů (>1,68 mmol/L) a HDL cholesterolem

Pacienti s infarktem myokardu měli signifikantně vyšší hladinu plazmatického fibrinogenu než kontroly.

V případě kontrolních subjektů, osoby s pozitivním skóre triglyceridy/HDL cholesterol měly vyšší plazmatickou hladinu fibrinogenu než osoby s negativním skóre.

U kontrol se hladina plazmatického fibrinogenu zvyšovala postupně u jednotlivých sociálních skupin, přičemž nejvyšší byla u skupina s nejhorším sociálním postavením ve společnosti.

V případě kontrol, 4 koronární rizikové faktory, a to rodinná predispozice, sociální prostředí, skóre triglyceridy/HDL cholesterol a glykémie na lačno měly statisticky významnou asociaci s plazmatickou koncentrací fibrinogenu.

U pacientů s infarktem byla zjištěna signifikantní pozitivní asociace mezi poměrem LDL/HDL cholesterolu a plazmatickou koncentrací fibrinogenu, zatímco v případě ostatních rizikových faktorů významná asociace nebyla shledána.

Design studie umožnil získat validní výsledky. U pacientů s infarktem uplynulo dlouhé období mezi přijetím z důvodu IM a touto studií a obdobně tomu bylo i v případě kontrol. Tento dlouhý interval vyloučil případnou elevaci hladiny fibrinogenu z důvodu akutní fáze onemocnění

Sporným se jeví zjištění studie, že u pacientů s rodinnou predispozicí v obou skupinách byla zjištěna nižší plazmatická koncentrace fibrinogenu než u pacientů bez predispozice. Vedle toho jiné studie shledaly pozitivní asociaci.

Pokud jde o sociální prostředí, studie prokázala, že plazmatická hladina fibrinogenu byla více závislá na příslušnosti k sociální vrstvě než hodnoty systolického nebo diastolického tlaku (pozitivní závislost), celková hladina cholesterolu (pozitivní závislost), a sérová koncentrace HDL cholesterolu (negativní závislost).

V případě závislosti mezi poměrem triglyceridy/HDL cholesterol a plazmatickou hladinou fibrinogenu je možné uvést, že metabolický syndrom (u kterého bývá pozitivní skóre) může vyvolávat vyšší riziko koronárního onemocnění prostřednictvím vyšší hladiny fibrinogenu.

Zajímavým je zjištění druhé nejvíce signifikantní závislosti mezi poměrem LDL/HDL cholesterolu a hladinou fibrinogenu (nejvíce signifikantní závislost byla prokázána mezi poměrem triglyceridy/HDL cholesterol a hladinou fibrinogenu u kontrolních subjektů)

Na rozdíl od předchozích tvrzení se neprokázala významná asociace mezi kouřením a hladinou fibrinogenu. Prokázala se možnost ovlivnit hladinu fibrinogenu redukcí hmotnosti a zvýšenou fyzickou aktivitou.

Závěr:

U zdravých jedinců 4 rizikové faktory souvisejí s 3/4 odchylek a kolísáním hladiny fibrinogenu, zatímco u pacientů s předchozím infarktem myokardu odlišný rizikový faktor (poměr LDL/HDL cholesterol) je zodpovědný za 1/3 kolísání.

V případě jedinců bez koronárního onemocnění a jedinců s infarktem myokardu v anamnéze byly odlišné rizikové faktory asociovány s plazmatickou hladinou fibrinogenu.

Je tak zřejmé, že hladina fibrinogenu je ovlivněna množstvím faktorů a vzájemnými asociacemi mezi nimi.

ZDROJ:

Fibrinogen and other coronary risk factors.

Von Eyben FE, Mouritsen EA, Holm J, Montvilas P, Dimcevski G, Rasmussen IH, Kristensen LL, Suciu G, Von Eyben R. Metabolism. 2005 Feb; 54(2):165-70

www2.us.elsevierhealth.com

(jha), www.Zdravi.Euro.cz

Související články:

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
Antiagregační léčba u akutního koronárního syndromu
Potažené koronární stenty v prevenci restenóz
Protidestičková a antikoagulační léčba

http://www.Zdravi.Euro.cz/detail.htm?id=40804

Ohodnoťte tento článek!