Fluticason je efektivní v léčbě recidivujících pískotů u dětí

Z dvanáctiměsíční randomizované studie publikované v únorovém vydání časopisu Pediatrics vyplývá, že v léčbě recidivujících pískotů u dětí ve věku od jednoho do tří let je efektivnější fluticason propionát než kromoglykát sodný…

Fluticason propionát (Flixotide; Glaxo) je bezpečný a efektivní v léčbě recidivujících pískotů u dětí ve věku od jednoho do tří let. Vyplývá to z dvanáctiměsíční randomizované studie publikované v únorovém vydání časopisu Pediatrics. Podle studie je fluticason propionát (FP) efektivnější než kromoglykát sodný (KS).

„Z klinického hlediska je velmi významné zhodnotit bezpečnost inhalačních kortikoidů u dětí mladších čtyř let, které mají astmatické příznaky,“ píše dr. Hans Bisgaard z univerzitní nemocnice v Kodani. Zvláště je třeba u těchto dětí sledovat, jestli inhalační kortikoidy neovlivní jejich růst, který je v prvních letech života lineární.

VÝBĚR PACIENTŮ

Do studie bylo zařazeno 625 dětí z deseti různých zemí ve věku 12 až 47 měsíců s anamnézou recidivujícího dráždivého kašle a pískotů. Studie probíhala v letech 1999 až 2001. Vyřazeni byli pacienti, kteří užívali systémové kortikoidy v posledních osmi týdnech, inhalační kortikoidy v posledních čtyřech týdnech, hospitalizovaní v posledních čtyřech týdnech, nebo hospitalizovaní dvakrát či vícekrát v posledním roce. Dále pak nebyly zařazeny děti se systémovým onemocněním, které může ovlivnit růst, děti s porodní váhou menší než 1,5 kg a děti narozené před 32. týdnem.

RANDOMIZACE

Malí pacienti byli náhodně rozděleni do dvou skupin – FP a KS – v poměru 3:1. Hodnocení proběhlo po jednom týdnu (jedna návštěva), po 52 týdnech (dvě až deset návštěv) a dva týdny po ukončení léčby. FP byl podáván v dávce 100 mikrogramů dvakrát denně, KS pak 5 miliframů 4krát denně (přes babyhaler nebo nebuhaler). Rodiče byli přesně instruováni a museli předvést správnou techniku podávání.

METODIKA

Byla sledována tíže a frekvence pískotů během každého dne, dále pak počet dní bez příznaků, nutnost užívání dalších pomocných léků či eventuálně nutnost návštěvy lékaře. Sekundárně probíhalo při každé návštěvě měření výšky pacienta, měření hladiny kortisolu v séru (0. a 52. týden) a v moči (28. a 52. týden) a oční vyšetření štěrbinovou lampou (0. a 52.týden).

VÝSLEDKY

471 pacientů užívalo FP a 154 pacientů KS. FP prokázal signifikantně vyšší účinnost. V porovnání se skupinou užívající KS bylo ve skupině s FP méně lehkých exacerbací (30% versus 38%) a taky méně exacerbací těžkých (7% versus 16%). 6% pacientů ve skupině FP oproti 12% pacientů ve skupině KS vyžadovalo doplňkovou léčbu orálními kortikoidy. Děti léčené FP měly taky signifikantně vyšší počet asymptomatických dní oproti dětem s KS (72% dětí jich mělo v průběhu léčby 75% a více oproti 61% těchto dní u dětí s KS).

Měření růstu v průběhu podávání obou látek prokázalo velmi podobné výsledky: 84 mm za rok ve skupině FP a 86,4 mm za rok ve skupině KS. Sérová hladina kortisolu byla 240,8 nmol/l v případě FP a 267,9 nmol/l v případě KS. Nebylo zaznamenáno žádné zvýšení nitroočního tlaku, u dvou dětí byla zjištěna katarakta a ze studie byly vyřazeny.

ZÁVĚR

Ze studie vyplývá, že terapie FP je bezpečná a má vyšší účinnost oproti terapii KS v rok trvající léčbě astmatických příznaků u malých dětí.

Zdroj: Pediatrics 2004, 113:e87-e94

MUDr. Gabriela Seltenreichová

autorka je spolupracovnicí redakce

Ohodnoťte tento článek!