Hojení chronických ran v ortopedii

Titulní obrázek

„Skupinu se zvláštní problematikou procesu hojení představují chronické rány. Na rozdíl od ran akutních nevznikají většinou působením zevních traumatických faktorů, nýbrž lokálními poruchami výživy kůže, které mohou být vyvolány cévními nebo neurologickými poruchami, či při dlouhodobém lokálním působení tlaku. Podle stupně závažnosti může poškození postihovat všechny vrstvy kůže a zasahovat až ke kostem,“ píše pro Zdraví.Euro.cz zdravotní sestra z ortopedického oddělení oblastní nemocnice Kyjov…

Následující materiál zaslala Zdraví.Euro.cz zdravotní sestra Miroslava Konečná z ortopedického oddělení ON Kyjov. Za zveřejnění materiálu získává v rámci vzdělávání nelékařských pracovníků další kreditní body. Více informací ZDE.

Skupinu se zvláštní problematikou procesu hojení představují chronické rány. Na rozdíl od ran akutních nevznikají většinou působením zevních traumatických faktorů, nýbrž lokálními poruchami výživy kůže, které mohou být vyvolány cévními nebo neurologickými poruchami, či při dlouhodobém lokálním působení tlaku. Podle stupně závažnosti může poškození postihovat všechny vrstvy kůže a zasahovat až ke kostem.

Proces hojení ran

Nezávisle na druhu rány a rozsahu ztráty tkáně probíhá proces hojení ve fázích, které se časově překrývají, a není možno je od sebe oddělit. Obvyklé je dělení do tří fází.

Fáze zánětlivá

Po zranění dochází k sekreci z krevních a lymfatických cév. Aktivací trombokinázy, která se uvolňuje v krvi nastává srážení. Asi po deseti minutách začíná obrana proti infekci a čištění rány. Do oblasti rány se dostávají granulocyty a makrofágy. Zaniklá tkáň a zárodky jsou eliminovány a likvidovány. Zatímco se rána ještě čistí, začínají se v ráně množit fibroblasty.

Fáze granulace

Přibližně čtvrtý den po vzniku rány dochází k vyplňování defektu novou tkání. Fibroblasty produkují kolagenní vlákna, ty se prokrvují. Současně do vzniklé tkáně vrůstají nově vytvořené vlasové kapiláry k zabezpečení výživy. Při větších defektech se kapiláry objevují na povrchu rány jako jasně červená zrnitá granulace.

Fáze epitelizace

Mezi šestým a desátým dnem začíná dozrávání kolagenních vláken. Z granulační tkáně se postupně vytrácí voda. Dochází k tvorbě nových buněk, epidermis, od okrajů rány. Tyto nové buňky se pohybují za pomoci zkapalněného fibrinu. Vznikají ostrůvky epitelia. Epitelizace ukončuje hojení rány.

Celý proces fyziologického hojení rány trvá přibližně tři týdny.

Kvantitativní rozdělení procesu hojení ran

Již od dob řeckého lékaře Galena se hojení ran dělí na hojení per primam a hojení per sekundam.

Primární hojení

Čím méně tkáně bylo poškozeno , tím příznivější jsou předpoklady pro úspěšné zhojení rány. Nejlepší vyhlídky jsou u hladkých řezných ran bez ztráty tkáně a bez přítomnosti cizích těles. Primární hojení je obvyklé u ran po chirurgických zákrocích.

Sekundární hojení

Nastává tehdy, když je nutno doplnit chybějící tkáň, popř. když infekce brání přímému spojení okrajů. Okraje rány neleží těsně u sebe, ale rozestupují se.Nastává chronický průběh hojení rány. Chronická rána je ve své podstatě sekundárně se hojící rána, která se musí uzavřít pomocí výstavby nové tkáně. Jestliže tento proces trvá déle než 8 týdnů, ránu označujeme jako chronickou.

Faktory ovlivňující proces hojení ran:

Ačkoliv je lidský organismus v zásadě schopen zhojit ránu vlastními silami, tato schopnost podléhá velkým individuálním výkyvům. To jak rychle a jak dobře se zhojí, závisí na zdravotním stavu, a také na způsobu vzniku rány.

Faktory: a) stáří pacienta

b) stav výživy

c) stav imunity

d) základní onemocnění ( nádorová onemocnění, revmatické choroby, cukrovka, ischemická choroba dolních končetin )

Dokud není rána zhojena přejímá obvaz dočasně podstatné úlohy intaktní kůže. Poskytuje:

a) ochranu před mechanickými vlivy, před znečištěním, chemickými látkami

b) ochranu před sekundární infekcí

c) ochranu před vysycháním a ztrátou tělních tekutin

d) ochranu před ztrátou tepla

Způsoby ošetřování ran

Podle klinického stavu jsou rány ošetřovány buď:

a) „nasucho“

b) ve vlhkém prostředí

1) Suché ošetření ran

Používání suchých krytí na rány se dnes omezuje na následující indikace. A to na ošetření ran v rámci první pomoci, nebo ošetření primárně se hojících, stehy uzavřených ran, kde suché krytí slouží k pohlcování prosakující krve.

2) Vlhké ošetření ran

Pro všechny sekundárně se hojící rány s potřebou tvorby granulace se použití vlhkého způsobu ošetření ran považuje za standard a osvědčuje se zejména při ošetřováni chronických ran. Vlhká krytí na rány vykazují dobrý čistící efekt, aniž by přitom byly poškozovány imunokompetentní buňky.

a) Rány v zánětlivé fázi

Zde se používají hydrogelové obvazy, jedná se o hydrofilní polymery obsahující až 90% vody. Mají absorpční vlastnosti. Jsou k dispozici buď plošné nebo v tubách. Aplikují se především na rány suché, nekrotické,povleklé, dekubity, bércové vředy a popáleniny. Jejich výhody jsou jednoduchá aplikace, udržují ránu vlhkou, podporují granulaci. Jsou nevhodné pro silně secernující a infikované rány.

Mezi plošné patří např. HYDROSORB, AQUASORB, SUPRASORB G, mezi tuby např. NU-GEL, SUPRASORB G, GRANUGEL

b) Rány ve fázi granulace

V tomto případě využíváme hydrokoloidních obvazů.Jedná se o mikrogranulární suspenzi přirozených a syntetických polymerů, želatiny a pektinu. Jsou adhezivní, absorpční, podporují vlhké hojení ran. Mají jednoduchou aplikaci, méně často se mění ( podle intenzity sekretu ).Jejich nevýhodou je, že některé vyžadují fixaci a také při převazu se tvořící epitel může odtrhnout. Plošné jsou např. GRANUFLEX, SUPRASORB H, HYDROCOLL, pasty např. GRANUFLEX pasta

c) Rány ve fázi epitelizace

Vlhké prostředí je vhodné, ale ne příliš, docházelo by k maceraci rány. Proto zde využíváme tzv. filmy. Je to tenké krytí, které je vyrobeno z polyuretanového filmu. Aplikuje se jako sekundární krytí nebo na pooperační rány, ale i jako prevence otlaků. Výhodou je prostupnost pro kyslík, možnost sprchování a bakteriální bariéra.

Nevýhodou je to, že neabsorbují exudát a mohou dráždit kůži. Patří sem HYDROFILM, SUPRASORB F, BIOCLUSIVE…

Na ortopedickém oddělení neléčíme klasické rány jako jsou bércové vředy, dekubity, stavy při ischemické chorobě dolních končetin, ale především špatně se hojící operační rány. Použití moderních prostředků na vlhké hojení rány výrazně urychlilo proces hojení a v konečném důsledku představují snížení finančních nákladů na hojení ran.

Miroslava Konečná, www.Zdravi.Euro.cz

ortopedické oddělení ON Kyjov

Hojení chronických ran v ortopedii
Ohodnoťte tento článek!