Hranice pro rakovinu plic je 150 tisíc cigaret

Když kuřák vykouří za svůj život 150 tisíc cigaret, tak je téměř jisté, že onemocní rakovinou plic. Této hranice přitom dosáhne, pokud bude 20 let kouřit denně jednu krabičku. U příležitosti Světového dne bez tabáku to řekl doktor Zdeněk Skácel z Pneumologické kliniky fakultní nemocnice v pražském Motole….

V České republice klesá počet lidí starších 18 let, kteří kouří. „V roce 1985 kouřilo 48 procent dospělé populace a nyní je to zhruba 30 procent,“ řekla doktorka Hana Sovinová ze Státního zdravotního ústavu v Praze.

Varující ale podle ní je, že vzrůstá počet mladých lidí, kteří kouří. Ve věku 15 až 16 let je to 35 procent populace a velký nárůst je i dětských kuřáků ve věku 13 let. „Navíc v této věkové kategorii kouří mnohem víc dívky než chlapci,“ uvedla Sovinová.

Osmnáct tisíc mrtvých ročně

Na nemoci, které způsobuje kouření, v České republice umírá denně 50 pacientů, to je zhruba 18 000 za rok. Je to sice o 4000 méně než před deseti lety, ale pořád je toto číslo značně vysoké.

DÁLE ČTĚTE:
Léčba nemocí, na kterýchse podílí kouření, představujeročně přibližně 20 miliard korun.

Léčba nemocí, na kterých se podílí kouření, pak představuje ročně přibližně 20 miliard korun.

„Jsou to obrovská čísla a měli bychom se nad nimi rozhodně zamyslet,“ soudí doktorka Eva Králíková z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Dodává, že v Evropě kouří v průměru 30 procent obyvatel, zatímco ve Spojených státech už jen 22 procent. Rozdíly mezi zeměmi jsou značné. Zatímco třeba ve Švédsku kouří jen 15 procent obyvatel, nejvíc se naopak kouří v Řecku a ve Španělsku.

Kouření je značně rozšířené ve východoevropských státech. V zemích bývalého Sovětského svazu, kde se kouří nejvíc, je kuřáků 40 až 50 procent.

O zákonech až na podzim

Čeští zákonodárci mají už rok na stole návrh zákona, podle něhož by se omezilo kouření na veřejnosti. Měl ho projednat zdravotní a sociální výbor parlamentu, ale odsunul projednání až na podzimní schůzi.

Předloha počítá se zákazem kouření třeba v divadlech, kinech, sportovních halách, čekárnách, na nástupištích a v úředních budovách. Kouřit by se nemělo ani v restauracích, jen s výjimkou prostor vyhrazených kuřákům.

V Irsku a v Norsku se už v hospodách nesmí kouřit vůbec a příklad těchto zemí se chystají následovat další státy Evropy.

„Je nemoderní kouřit a stále víc lidí si uvědomuje, jak velký vliv to má na zdraví člověka. Čím vyšší vzdělání, tím méně lidí kouří. Naopak lidé ze sociálně slabších vrstev kouří nejvíc, a tak je tomu i v České republice. Tyto rodiny utratí v průměru tři a půl procenta svých příjmů za tabák a pak jim nezbývá na základní potřeby,“ řekla Králíková.

Od 1. července by měly být na krabičkách cigaret výraznější třetinové nápisy, že kouření způsobuje rakovinu. Zda tomu budou kuřáci věnovat pozornost, se ale neví.

Václav Pergl, Právo

Ohodnoťte tento článek!