Hrozí nedostatek účinných antibiotik, varují někteří lékaři

Firma Zentiva přestala vyrábět například oxacilin – základní antibiotikum s úzkým spektrem účinku. Používá se k léčení stafylokokových infekcí. Pacientům se tak může stát, že jim náhradní léky nepomohou. Navíc jsou drahé…

Dostaneme se mezi země, které se potýkají s nedostatkem účinných léků? Takovou otázku si kladou lékaři na klinikách poté, co z trhu mizí osvědčená antibiotika.

Firma Zentiva přestala vyrábět například oxacilin – základní antibiotikum s úzkým spektrem účinku. Používá se k léčení stafylokokových infekcí, napříkad angíny, některých kožních infekcí či zánětu plic.

„Považujeme to za obrovský problém,“ uvedl přednosta Dětské kliniky Fakultní nemocnice v Plzni František Stožický.

Podle Tamary Bergerové, primářky antibiotického oddělení plzeňské fakultní nemocnice, se zmíněný lék sice dá nahradit, ale pouze antibiotikem s širším spektrem účinku. Lékaři to považují za neracionální a neekonomické.

Zatímco oxacilin působí cíleně na většinu stafylokoků a méně na další bakterie, náhradní antibiotika zasahují širší škálu bakterií.

„Zjednodušeně řečeno, likvidují i přirozené bakteriální osídlení, které tělo potřebuje pro svoji ochranu,“ vysvětluje primářka. Mikroby se brání tím, že zvyšují svou odolnost proti antibiotikům. Lék pak nezabírá na jiné choroby, protože jsme je vlastně zbytečně léčili ještě v době, kdy se neprojevovaly.

„Pak se může stát, že antibiotika selžou v léčbě závažných infekcí,“ upozorňuje primářka.

I gentamicin se těžko nahrazuje

Podobná situace je i u gentamicinu. „Je to základní antibiotikum, těžko se nahrazuje zejména u dětí,“ uvedl Stožický.

Zhruba půl roku na trhu není. Náhrada gentamicinu, léku zahraniční výroby používaného k potlačení závažných infekcí, je podle Bergerové několikanásobně dražší a je opět zbytečně širokospektrální.

Denní dávka gentamicinu pro dospělého vyšla nemocnici na 25 korun, jako nejlepší náhradu zvolila nemocnice amykacin s cenou 400 až 600 korun na den.

Informace o lécíchnajdete ZDE

„Volíme podle situace i jiná antibiotika, ale s vědomím, že porušujeme všeobecně známá pravidla, kterými se léčba řídí,“ dodala Bergerová. Podle ní by mělo reagovat ministerstvo zdravotnictví, ale problém je v legislativě.

O povolování prodeje léku žádá firma, a ne ministerstvo. To jej pouze schvaluje. Ministerstvo zdravotnictví nemůže nikomu nařídit, jaký lék má nechat registrovat.

„Subkomise pro antibiotickou politiku při Purkyňově společnosti se kritickou situací v zásobování antibiotiky zabývala a zjistila, že není jasné, kdo je za současnou situaci zodpovědný,“ řekla Bergerová.

JITKA ŠRÁMKOVÁ, Plzeňský deník

Ohodnoťte tento článek!