Hyde Park: problém nového modelu vzdělávání sester není tak jednoduchý

Příspěvek MUDr. Víta Rázka ohledně současného vzdělávání středního zdravotnického personálu vzbudil živou diskusi. Blanka Misconiová z
Národního centra domácí péče ČR s argumenty V. Rázka polemizuje. „Nesouhlasím s tím, že nový model vzdělávání sester znamenal zbytečně promrhané peníze…“

Příspěvek MUDr. Víta Rázka ohledně současného vzdělávání středního zdravotnického personálu vzbudil živou diskusi. (viz Současný systém vzdělávání sester se mi nelíbí) V. Rázek upozornil na to, že nový model vzdělávání sester má řadu nedostatků. Své argumenty opřel o zkušenosti s tím, jak systém funguje v Německu, kde pracuje pět let jako dětský kardiolog.

Blanka Misconiová z Národního centra domácí péče ČR s jeho argumenty polemizuje:

„Vážený pane doktore, ani nevíte jakou jste mi udělal radost svým postojem, který naprosto oprávněně hodnotí a vyzdvihuje kvalitu našich českých sester ve srovnání s například německými ošetřovatelkami.

Ale už méně s Vámi mohu souhlasit ve vztahu k vašim argumentům proti zbytečně promrhaným finanančním prostředkům ve vztahu k novému modelu vzdělávání sester a porodních asistentek.

Vaše rozhořčení a polemiku bych považovala za oprávněnou, kdyby důvody a dopady nového modelu vzdělávání sester v České republice, které popisujete ve své reakci, byly skutečně podložené realitou.

Jak vidíte nechci s vámi polemizovat, neboť si nesmírně vážím každého lékaře, který vystoupí veřejně na obhajobu zájmů sester, ale mým zájmem je zlepšit Vaší informovanost a tím postavit proti sobě realitu a mýty.

Prosím nevnímejte mou reakci jako konfrontaci, ale jako snahu získat vaše porozumění problematice, která je nejen nová, ale často i chybně interpretovaná.

Obor ošetřovatelství je vědním oborem, který má více vrstev – od základní ošetřovatelské péče, kterou mohou poskytovat nižší a pomocní zdravotničtí pracovníci, až po specializovanozu a superspecializovanou ošetřovatelskou péči, která si díky pokrokům ve vědním oboru ošetřovatelství vyžaduje nejvyšší možný stupeň vzdělání – tzn. vysokoškolské vzdělání.

HYDE PARK:
Co si myslíte o současnémmodelu vzdělávání středníhozdravotnického personálu vy?

Pište na adresu:i.blahova@sanomamag-praha.cz.

Předchozí příspěvky najdete v rubrice HYDE PARK.

Do oboru ošetřovatelství patří tedy celá škála profesí a mezi nimi figuruje i profese všeobecné sestry.

Profese sester a porodních asistentek patří v zemích Evropské unie mezi tzv. chráněné profese, které s ohledem na stále se zvyšující parametry spojené s kvalitou ošetřovatelské péče, která je poskytovaná sestrami (tedy ne všemi profesemi v oboru ošetřovatelství – viz shora uvedené) občanské veřejnosti, stanoví přísná kriteria pro úrověň vzdělávání sester a poměr počtu hodin teorie a praxe v rámci kvalifikačního studia sester a porodních asistentek pro celou EU.

Je pravdou, že kritéria pro vstupující země do EU byla v tomto ohledu přísnější, než pro členské země EU, ale i tyto země musí v jasně stanovených lhůtách tato kriteria splnit bez výjimky!

Zmatek v terminologii

Řada vašich omylů vychází z jednoduché terminologické záměny oboru ošetřovatelství s profesí všeobecné sestry.

Tato „banální“ záměna způsobuje, že postavení ošetřovatelek, které znáte z německých nemocnic a které jsou vzdělávány na úrovni našeho učebního oboru, porovnáváte s postavením českých kvalifikovaných sester.

Je to možná proto, že české sestry ve skutečnosti desítky let vykonávaly činnosti, které měly vykonávat ošetřovatelky (NZP), nebo sanitářky (PZP) a řada lékařů dodnes vykonává to co jinde ve světě vykonávají běžně sestry.

Vaší zmínku o „Sovětském svazu našem vzoru“ brali soudruzi tak vážně, že z tradičně kvalitního českého ošetřovatelství z dob První republiky, udělali karikaturu, v které se děti po dovršení 14 let vzdělávaly v oboru, v kterém s empatii, zralostí a kompetencí jim nevlastní, měly po čtyřech letech studia na SZŠ, poskytovat kvalifikovanou a kvalitní ošetřovatelskou péči potřebným klientům.

Sama jsem produktem tohoto typu studia a proto také vím, kolik mých spolužaček uteklo od mé profese a zároveň také vím, jaké úsilí mi to dalo v oblasti postgraduálního vzdělávání, abych se v rámci týmu mohla stát skutečně rovnoprávným partnerem lékařům a jiným profesím.

Za svůj dosavadní život sestry jsem strávila v rámci postgraduálního studia 9 let a to vše jen proto, abych dohonila tu požadovanou úroveň vzdělání, kterou si doba a s ní související a očekávaná kvalita ošetřovatelské péče vyžaduje.

Pracuji v systému domácí zdravotní péče a proto vím jak je důležitá zralost osobnosti, odborná praxe a zkušenosti v roli kvalifikované sestry.

Stejně tak vím, že do multidiciplinárních týmů, ať už poskytují péči ve vlastním sociálním prostředí klienta, nebo v ústavní lůžkové péči patří mimo sester, lékařů i další disciplíny z medicínských i ošetřovatelských oborů.

SOUHLASÍM, ŽE:
formální vzdělávání sesterprostřednictvím různýchinstitutů je nesmysl

zdravotnickoupéči máme minimálně srovnatelnous vyspělými zeměmi EU.

NESOUHLASÍM, ŽE:
vzdělávání v oboru ošetřovatelstvíje nově podmíněno maturitou,nebo absolutoriem vysoké školy.

vzdělávání sester odebíráprostředky nutné pro léčbu pacientů

sestry, které úspěšněabsolvovaly čtyřleté studium,jsou nuceny dodělávat tříletou VŠ,aby si po desítkách let praxevyrovnaly kvalifikacis rychlokvašenými vyskoškolačkami

rychlokvašená vysokoškolačkamůže samostatně působit na stejné úrovni jako sestry s odbornou praxí

Bez kvalitně provedené základní ošetřovatelské péče, není možno poskytovat superspecializované intervence.

Úroveň vzdělání = úroveň kompetence

Základní ošetřovatelskou péči však nemusí vykonávat personál, který má středoškolské, nebo dokonce vysokoškolské vzdělání, pro tento účel postačí pokud výkon bude proveden sanitárkou, ošetřovatelkou, nebo zdravotnickým asistentem (viz zařazení těchto profesí v zákoně č.96/2004 Sb.).

Nová funkce, či role sester přichází v úvahu u odborných výkonů, které si vyžadují odbornou kvalifikaci a tedy i příslušnou úroveň kompetence, která společnosti zaručí, že sestra je natolik erudovaná, že je také způsobilá k výkonu svého povolání.

Většina vyspělých zdravotnických systémů kalkuluje s 20% až 40% podílem v zastoupení všeobecných sester v segmentu ošetřovatelských disciplín.

Určitě se mnou bude souhlasit v jednoduchém tvrzení:“ úroveň vzdělání = úroveň kompetence “, protože jinak byste se věnoval obecné kardiologii a nesnažil byste se získat poznatky a vzdělání v oboru dětské kardiologie.

Vidíte, stejně tak jako vy i já chci být jako sestra kompetentní a nevím proč bych neměla získat za svou úroveň vzdělání ve svém vědním oboru i příslušný titul stejně tak jako vy?!

Medicína a ošetřovatelství jsou totiž dva vědní obory, které koexistují, spolupracují v zájmu klienta na harmonické úrovni, jsou rovnoprávné a vzájemně nezastupitelné.

Jak jinak, než dosažením adekvátní úrovně vzdělání v mém oboru s vámi mohu spolupracovat jako partner v rámci interdisciplinární spolupráce? Pokud nedosáhnu odpovídající úrovně kvalifikace a kompetence stanu se servisem pro Vás, namísto mého poslání, které je spojeno se servisem pro potřebného klienta.

„Sovětský svaz náš vzor“ nejen, že zdevastoval vzdělávání českých sester, ale také zlikvidoval povědomí společnosti o tom jaké je poslání sester ve společnosti.

Souhlasím s vámi že:

– formální vzdělávání sester prostřednictvím různých institutů je nesmysl,

– zdravotnickou péči máme minimálně srovnatelnou s vyspělými zeměmi EU.

Nesouhlasím s vámi že:

– vzdělávání v oboru ošetřovatelství je nově podmíněno maturitou, nebo absolutoriem vysoké školy. Jak jsem již uvedla každá disciplína v oboru ošetřovatelství, který má více vrstev je vzělávána na jiné úrovni od kursů a odborných příprav (PZP, NZP), přes střední školy (zdravotnický asistent) až po vyšší odborné a vysoké školy (všeobecné sestry, sestry specialistky, porodní asistentky..).

– vzdělávání sester odebírá prostředky nutné pro léčbu pacientů. Pokud bych do důsledku zohlednila Váš argument, pak by paradoxně nebyl možný pokrok a rozvoj ani vašeho vědního oboru…..

– sestry, které úspěšně absolvovaly čtyřleté studium, jsou ekonomicky nuceny dodělávat tříletou VŠ aby si po desítkách let praxe vyrovnaly kvalifikaci s rychlokvašenými vyskoškolačkami.

Všechny kvalifikované sestry, které dosáhly své kvalifikace jakoukoliv formou a úrovní studia (SZŠ, VOŠ, VŠ) které mají minimálně 3 roky zapracování jsou si z hlediska dikce zákona č.96/2004 Sb., naprosto rovny !!! Všechny také mají stejnou podmínku registrace v Centrálním registru pro získání osvědčení k samostatnému výkonu povolání.

– rychlokvašená vysokoškolačka může samoststně působit na stejné úrovni jako sestry s odbornou praxí. Nemůže a je to dobře, musí mít alespoň tři roky takzvaného zapracování. Současné změny ve vzdělávání sester jsou zdůvodněny vyššími nároky na kvalitu našich SZP.

Jak už jste jistě poznal směrnice EU musejí akceptovat jak státy, které vstoupily do EU tak i státy, které v EU již jsou, tudíž se změny netýkají jen našich SZP, ale všech sester v EU.

Přiznám se pane doktore, že vašemu poslednímu odstavci nerozumím. Jak vidíte musím se stále učit, učit, učit! Nevím co je drahá lež, stejně tak nevím na jaké výkony nebude a s jakými důsledky, nevím si rady s tím jak se zhorší péče a jak „lež bude nebezpečná přímo“. Pro koho?

Pro Vás, či naše klienty? Nebojte se o Vás i naše klienty se kvalifikované české sestry vždy kvalitně a kompetentně postarají.“

Blanka Misconiová r.s., Národní centrum domácí péče ČR

www.Zdravi.Euro.cz

Ohodnoťte tento článek!