Hyde Park: Současný systém vzdělávání sester se mi nelíbí

Autorem následujícího příspěvku je MUDr. Vít Rázek, dětský kardiolog, který pracuje v Hamburku. „Mám velké výhrady ke změně vzdělávání středních zdravotnických pracovníků v ČR. Je lež, jestliže někdo tvrdí, že všechny zdravotní sestry například v Německu jsou vysokoškolačky více a lépe vzdělané než naše sestry…“

Autorem následujícího příspěvku je MUDr. Vít Rázek, dětský kardiolog, který pracuje pět let v Hamburku:

Mám velké výhrady ke změně vzdělávání „středních“ zdravotnických pracovníků v ČR. Je lež, jestliže někdo tvrdí, že všechny zdravotní sestry například v Německu jsou vysokoškolačky více a lépe vzdělané než naše sestry.

Sestry v Německu mohou studovat nejen až po maturitě, ale i po ukončení základní školní docházky, avšak v rozsahu pouhých tří let oproti čtyřem letům v ČR.

Z vlastní zkušenosti vím, že našim sestrám s „obyčejnou maturitou“ se odborně nemohou rovnat, samy německé sestry také uznávají, že studium je příliš krátké a povrchní s malou praxí na to, aby je obor opravdu naučilo.

V této situaci shledávám hloupé a slepé kopírovat model, který je výrazným krokem zpět.

Měl jsem již příležitost zažít první sestry specialistky ve FN Motol – „sestřičky“, které si po absolutoriu na střední obchodní či chemickotechnologické škole udělaly tříletou „vysokou školu“, byly ve většině případů jen obtížně přizpůsobivé na práci s pacienty. A přesto jsou díky „vyššímu vzdělání“ hodnoceny ve vyšší platové třídě než „obyčejné sestry“.

Promrhané peníze

V praxi to znamená, že se vytváří nové nároky na školský rozpočet, uměle se prodlužuje doba vzdělávání, uměle se vytváří další tlak na vysokoškolské studium a druhotně i na některé střední školy, neb uchazečky o povolání zdravotní sestra budou muset mít maturitu – ber kde ber.

Zbytečně absolvované studium obchodní akademie nebo gymnázia jsou též promrhané státní peníze.

Také sestry, které již absolvovaly čtyřleté studium, jsou nuceny ekonomicky si dodělávat tříletou „VŠ“, aby si po desítkách let praxe vyrovnaly kvalifikaci s rychlokvašenými „vysokoškolačkami“.

To jsou zase zbytečně promrhané peníze „zdravotnické“. „Sovětský svaz náš vzor“, do kravína v bílém plášti, mne napadá při pohledu na takovéto plýtvání státními prostředky.

Zcela stranou ponechávám tzv. postgraduální vzdělávání SZP v Brně (UPVZ), kde se udržuje zcela formální instituce s desítkami zaměstnanců, nemocnice proplácejí studijní volna, cestovní a pobytové náhrady a frekventantky třeba „učí“ hrát maňáskové divadlo.

Nemám nic proti postgraduálnímu vzdělávání, jsem proti pouze formálnímu vzdělávání a nepromyšleným změnam, které odebírají možnosti vzdělávání na jedné straně a současně odebírají prostředky nutné pro léčbu pacientů umělým požadavkem na „vzdělávání“.

Ze své zkušenosti mohu jen potvrdit, že naše země má zdravotnické vzdělávání, stejně jako zdravotnickou péči, minimálně srovnatelnou s vyspělými zeměmi EU.

To je samozřejmě zdrojem velkého rozpočtového napětí, neboť výkonnost naší ekonomiky je ve srovnání například se SRN minimálně pětkrát nižší. Současná špičková medicína je však nákladově stejná všude na světě.

Jestliže někdo zdůvodňuje současné změny vyššími nároky na kvalitu našich SZP, lže, ať už vědomě či neznalostí.

Tato lež je ale ve svých důsledcích jednak drahá, co už samo o sobě znamená, že na některé výkony prostě nebude, se všemi důsledky, jednak, v podobě zhoršené péče, i nebezpečná přímo.

MUDr. Vít Rázek, Hamburk

www.Zdravi.Euro.cz

Ohodnoťte tento článek!