Imunitní systém některých dětí se „učí“ pomaleji

Titulní obrázek

Novorozenec má sice již plně vyvinutý imunitní systém, ale jeho imunita se ještě „učí“. Kontakty s novými patogenními mikroorganismy vznikají paměťové buňky. Při opětovném setkání se stejným mikroorganismem se obranná reakce vytvoří daleko dříve a je intenzivnější.

Praha –

Zhruba pět procent dětí se narodí s nezralým imunitním systémem a protilátky se u nich tvoří pomaleji. Takové děti bývají v prvních letech svého života méně odolné vůči běžným infekcím. Novinářům to dnes řekla odbornice na alergologii a imunologii Eva Daňková.

Děti, které mají častěji rýmy nebo mívají lehké horečky, mohou pediatři poslat na vyšetření do imunologických center, aby lékaři zjistili, zda jde o přechodné snížení imunity nebo o nějakou závažnější, většinou vrozenou, poruchu imunity. Taková centra existují v každém krajském městě.

Nezralost imunitního systému se zpravidla upraví do dvou let věku. Obecně děti při vstupu do širokého dětského kolektivu v jeslích či mateřských školách často stůňou, protože jejich imunitní systém je vystaven pro ně ještě neznámým mikroorganismům. Vyrovnat se situací dětem pomáhají paměťové buňky imunitního systému. Některým dětem stačí kratší doba, jiné začnou být odolné až ve druhé či třetí třídě. Závisí to mimo jiné na genetické dispozici dítěte a na rodinném prostředí. Přílišný důraz na čistotu je spíše na škodu.

Existuje však řada vlivů, které mohou nastartovat poruchu dětského imunitního systému. Podle nutriční terapeutky Jitky Tomešové je pro imunitní systém nezbytný optimální dostatečný příjem bílkovin, nenasycených mastných kyselin, vitaminů, zejména A, B 6, B 12, C a E, a minerálních látek, především železa, zinku, selenu a mědi. Přírodním zdrojem vitaminů jsou ovoce, zelenina, obiloviny, maso, játra a vejce. Příznivý vliv na stav imunitního systému mají také probiotika, tedy bakterie, které ovlivňují stav střevní mikroflóry.

Lékaři doporučují pestrou stravu a jako zdroj jódu také ryby. Ryby však mohou vyvolat alergické reakce. Děti by měly nejprve zhruba ve dvou letech začít dostávat sladkovodní ryby. Pokud u nich nevyvolávají alergii, mohou za půl roku či rok začít konzumovat také mořské ryby, uvedla Tomešová.

Svou roli hraje i znečištěné životní prostředí a také stresující situace například v rodině. Obranyschopnost lze ovlivnit také sportem a otužováním.

ČTK

Ohodnoťte tento článek!