Jedna buňka vládne všem?

Titulní obrázek

Objev zárodečných buněk srdce přiblížil možnost tvorby „náhradních dílů“ pro orgány postižené genetickou vadou nebo infarktem. Možná, že srdce není sídlem duše a rozumu ani orgánem lásky, jak naznačují rozšířené metafory a obrazy…

Objev zárodečných buněk srdce přiblížil možnost tvorby „náhradních dílů“ pro orgány postižené genetickou vadou nebo třeba infarktem. Možná, že srdce není sídlem duše a rozumu, jak se domnívali někteří starověcí myslitelé, ani orgánem lásky, jak naznačují obecně rozšířené metafory a obrazy.

Přesto je srdce jedním z nejdůležitějších orgánů vůbec. A také jedním z nejbolavějších. Kardiovaskulární onemocnění jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtí, jak z celosvětového hlediska, tak i v našich zeměpisných šířkách. Ač jsou onemocnění srdce velmi různorodá a mají řadu příčin, dva nové objevy nabízejí naději, že mnohé problémy by se daly vyřešit jediným lékem: srdečními kmenovými buňkami.

To nejlepší pro vaše bolavé srdce: kmenová buňka!

Slogan, který se nikdy neuchytí, představuje asi zatím nejnadějnějšího kandidáta na post „univerzálního náhradního dílu pro zlomené srdce“, buňku, která je zárodkem všech srdečních tkání. V průběhu vývoje plodu se z těchto buněk skrytých v tzv. středním zárodečném listu (mezodermu) vyvine celé srdce, které obsahuje několik druhů tkání (různé typy svalové hmoty a vystýlky). Jeho vývoj řídí celá řada genů, které se postupně „zapínají“ a vedou tak buňku na cestě k dosažení požadovaného tvaru a funkce. Objev je velkým příslibem pro léčbu srdeční tkáně (třeba postižené infarktem), protože nově nalezené buňky zmenšují rizika léčby.

Jde o zárodečné buňky, ze kterých vzniká všech více než 200 typů buněk v našem těle. Každá kmenová buňka má aktivovanou jenom část v sobě uložených instrukcí nutnou pro plnění svého úkolu. Lékaři vidí kmenové buňky jako potenciálně skvělý lék: v podstatě jde o záplatu, která může opravit libovolný problém v těle.

Věda však zatím nemá zcela detailní přehled o tom, jak probíhá specializace kmenových buněk na jednotlivé typy. Proto s sebou univerzálnost těchto „náhradních dílů“ přináší problém: jak zajistit, aby se kmenová buňka nasazená do srdce nezměnila v něco úplně jiného, třeba v kost, plicní tkáň nebo kousek ledviny.

Ovšem se stejným problémem se patrně potýkalo i naše tělo, když si pomohlo tvorbou mezistupně: kmenových buněk, které jsou zárodkem jedné linie buněk (třeba nervových buněk). Z tohoto „druhého stupně“ kmenových buněk tak mohou vzniknout třeba různé tkáně jednoho orgánu.

Tak je tomu například u srdce. Týmu z Harvard Medical School se podařilo objevit typ kmenových buněk, který je „zárodkem“ všech tří typů tkáně v našem srdci: jak srdeční svaloviny, tak stěny a vystýlky srdečních cév.

Objev zveřejněný na konci minulého týdne je příjemným překvapením, protože dosavadní poznatky naznačovaly, že srdeční buňky vznikají z několika typů kmenových buněk „druhého stupně“. To by proces tvorby srdečních náhrad dále zkomplikovalo, jak nasvědčují už v současné době (třeba v Brně nebo v Praze) probíhající pokusy s nápravou srdeční tkáně pomocí kmenových buněk odebraných z kostní dřeně.

Výsledky těchto pokusů jsou totiž kontroverzní, a různé týmy hlásí různé výsledky, aniž by byly jasné příčiny těchto rozdílů. Není tedy zatím jisté, zda se buňky odebrané z kostní dřeně mění skutečně na srdeční tkáň.

Matouš Lázňovský, Lidovky.cz

Ohodnoťte tento článek!