Klonovaná zvířata trpí nemocemi nebo umírají předčasně

…Nejznámějším klonovaným zvířetem je ovce Dolly, která přišla na svět ve skotském Roslinském institutu. Ani jí se nevyhnuly atypické zdravotní problémy: trpí značnou nadváhou a jeví příznaky předčasného stárnutí. Jiná klonovaná zvířata vykazují genetické deformace, předčasně umírají nebo trpí nemocemi včetně zhoubného bujení. Podle údajů Roslinského institutu připadá na jedno normálně se vyvíjející klonované embryo přibližně…

Přestože někteří vědci tvrdí, že by dokázali naklonovat člověka a někteří politikové se snaží jim v tom zabránit, seriózní výzkumy ukazují, že proces umělého nepohlavního rozmnožování je stále ještě plný nejasností a temných míst. Poslední zprávy například naznačují, že mezi genetickými mechanismy člověka a zvířat existují významné a dosud ne zcela objasněné rozdíly. Italský lékař Severino Antinori nedávno veřejně prohlásil, že je připraven klonovat člověka, aby pomohl manželským párům, které nemohou mít děti. Vzbudil tím odpor nejen církve a mnoha politiků silně katolické Itálie, ale i některých genetiků, kteří se kolováním seriózně zabývají. Ti nedávno učinili několik objevů naznačujících, že optimismus ohledně brzkého bezpečného klonování lidí není na místě. Tyto poznatky zároveň vrhají nové světlo na problematiku vzniku a možností léčby rakoviny a dalších nebezpečných nemocí. N a světě už existuje řada zvířat, která přišla na svět nikoliv pohlavním rozmnožováním, ale umělým klonováním. Teprve důkladné vyhodnocení jejich životní dráhy, nemocí a zdravotních problémů může být předpokladem pro klonování lidí. Již nyní se ale ukazuje, že klonovaná zvířata trpí mnoha problémy.

Dolly tloustne a stárne

Nejznámějším klonovaným zvířetem je ovce Dolly, která přišla na svět ve skotském Roslinském institutu (Edinburgh). Ani jí se nevyhnuly atypické zdravotní problémy: trpí značnou nadváhou a jeví příznaky předčasného stárnutí. Jiná klonovaná zvířata vykazují genetické deformace, předčasně umírají nebo trpí nemocemi včetně zhoubného bujení. Podle údajů Roslinského institutu připadá na jedno normálně se vyvíjející klonované embryo přibližně 300 embryí jevících nejrůznější defekty. Vědci z Duke University Medical Center v Severní Karolíně nedávno oznámili, že už pravděpodobně znají příčinu těchto potíží. Má jí být jeden specifický gen, který je odpovědný za kontrolu růstu buněk. Podle vědců z Duke University je součástí genetické výbavy buněk gen, který sleduje, zda buňka roste správně. Pokud tento gen chybí nebo je vyřazen z provozu, může to mít za následek mimo jiné také vznik rakovinných nádorů. Při normálním pohlavním rozmnožování získá potomek tento gen od každého z rodičů. U zvířat je pak jeden z těchto genů „vypnut“. Mechanismus klonování však je výrazně odlišný, což často způsobí, že zbývající aktivní gen nepracuje správně. Právě to je příčinou odchylek u klonovaných jedinců.

Geny a rakovina

„Gen kontrolující velikost buněk vznikl během evoluce živočichů před přibližně 70 miliony let,“ tvrdí dr. Randy Jirtle z Duke University. „Jeho prvotním úkolem byla kontrola velikosti zárodku v děloze matky.“ Významným výsledkem tohoto výzkumu uveřejněného v prestižním odborném časopisu Human Molecular Genetics je zjištění, že u lidí funguje tento mechanismus odlišně než u pokusných zvířat. To by podle vědců mělo vést ke zdrženlivosti ve snahách začít s klonováním lidí. Má to ale i další důsledky. Protože léky se zkoušejí na laboratorních zvířatech, mohou být výsledky těchto zkoušek nepoužitelné pro humánní medicínu. Například preparát, který u pokusných krys způsoboval rakovinu, nemusí mít u lidí žádné vedlejší důsledky. „Toto zjištění by ale nemělo být povzbuzením pro ty, kdo chtějí už nyní začít s klonováním lidí,“ varu je Ian Wilmut, vedoucí týmu, který naklonoval Dolly. „Nedostatek znalostí je nebezpečná věc a často vede k tomu, že někteří autoři své výsledky – byť třeba zajímavé – interpretují mylně.“ Podobného názoru je také John Parrington, genetik z londýnské University College. Podle něj má na správný výsledek klonování vliv víc než jeden gen, takže i po vyřešení tohoto problému se nejspíš objeví nové. „Tuto informaci nelze posuzovat izolovaně,“ říká. „Rozhodně neznamená, že by klonování lidí a dalších primátů bylo jednodušší než klonování ostatních zvířat.“

jnk, Slovo, 28.8.2001

Klonovaná zvířata trpí nemocemi nebo umírají předčasně
Ohodnoťte tento článek!