Kolik nádorů má na svědomí rentgenové vyšetření?

Diagnostická rentgenová vyšetření jsou v obecné populaci největším umělým zdrojem radiačního ozáření. Odhaduje se, že k celkové expozici z umělých i přírodních zdrojů přispívají asi 14 procenty…


Riziko rozvoje nádorů spojené s rentgenovým zářením je však obecně akceptováno, neboť RTG vyšetření přispívá k časné detekci nádorů, a má tak pro zdraví populace významný přínos. Individuální riziko rozvoje nádorů v souvislosti s expozicí rentgenovému vyšetření je velmi malé, protože běžně používané radiodiagnostické dávky jsou nízké (obvykle méně než 10 mGy).

Vzhledem k velkému počtu lidí, kteří každoročně rentgenové vyšetření podstupují, však může i malé individuální riziko představovat na úrovni populace nezanedbatelný počet nádorových případů.

Velmi malá rizika se v epidemiologických studiích obtížně hodnotí a rizika diagnostického rentgenového ozáření jsou obvykle odhadována extrapolací rizika v populacích vystavených různým dávkám záření, jako například u osob, které přežily výbuch atomové bomby v Japonsku a které byly vystaveny expozicím od 0 do 4 Gy.

Podle jedné takové práce publikované v roce 1981 lze v USA přičíst na vrub rentgenovým vyšetřením asi 0,5 procenta úmrtí na nádorové onemocnění. Za posledních 25 let však došlo k významnému nárůstu RTG vyšetření a jejich počet se mezi jednotlivými zeměmi významně liší.

De Gonzálesová a Darbyová proto zkombinovaly data o frekvenci použití diagnostických rentgenových vyšetření, odhadované dávky radiace a modely výpočtu rizika založené zejména na osobách přeživších atomovou bombu v Japonsku s nádorovou incidencí a celkovou mortalitou v celkem 15 rozvinutých zemích.

Na základě uvedených dat autorky spočítaly, že například ve Spojeném království lze přičíst diagnostickému rentgenovému záření 0,6 procenta kumulativního rizika rakoviny do 75 let. To představuje 700 případů rakoviny ročně.

V ostatních zemích se odhady pohybovaly mezi 0,6 až 1,8 procenta, přičemž v Japonsku, které má nejvyšší expozici, dosahovaly více než tři procenta. Autorky připouštějí, že vzhledem ke značnému počtu aproximací se mohou jejich odhady lišit od skutečnosti, s tím, že spíš můžeme předpokládat přecenění než podcenění rizika.

zdroj

De Gonzáles AB, Darby S. Risk of cancer from diagnostic X-rays: estimates for the UK and 14 other countries. Lancet 2004; 363:345-51.

Ohodnoťte tento článek!